Reklama


Volání divočiny: Kdo jsou největší křiklouni zvířecí říše?

07.02.2018 - Mgr. Vladimír Socha, Ph.D.

Zvuk patří k nejdůležitějším nástrojům dorozumívání mezi živými tvory. Zvířata si jeho pomocí vymezují teritorium, lákají partnery, varují své druhy nebo zastrašují predátory. A některá z nich se dokážou ozvat až neuvěřitelně hlasitě

<h3>Když zařve šelma…</h3><p><strong>lev pustinný - 114 dB</strong></p><p>Lvi představují jediné skutečně společensky žijící velké kočky, jež se sdružují do početných smeček. <strong>Aby mohli samci lépe kontrolovat svá teritoria a dorozumívat se s ostatními členy, vybavila je evoluce schopností vydávat zvuky o intenzitě až 114 dB, slyšitelné na víc než 8 km</strong>. Ostatně lovecký revír mohutných šelem může mít rozlohu přes 260 km². Kromě vymezování hranic vlastního vlivu či komunikace s jinými samci a samicemi slouží lvům jejich hlasitý řev i k zastrašování soků. </p>

Když zařve šelma…

lev pustinný - 114 dB

Lvi představují jediné skutečně společensky žijící velké kočky, jež se sdružují do početných smeček. Aby mohli samci lépe kontrolovat svá teritoria a dorozumívat se s ostatními členy, vybavila je evoluce schopností vydávat zvuky o intenzitě až 114 dB, slyšitelné na víc než 8 km. Ostatně lovecký revír mohutných šelem může mít rozlohu přes 260 km². Kromě vymezování hranic vlastního vlivu či komunikace s jinými samci a samicemi slouží lvům jejich hlasitý řev i k zastrašování soků. 

<h3>Zásnuby cikád</h3><p><strong>cikády - 120 dB</strong></p><p>Mezi nejhlasitější zástupce hmyzu patří cikády, jejichž samečci lákají partnerky velmi pronikavým „zpěvem“. <strong>Díky zvláštní membráně na zadečku dokážou vyluzovat zvuky o intenzitě až 120 dB, což pro lidský sluch představuje práh bolesti</strong>. Vábení se pak šíří na vzdálenost kolem 2,5 km. Každý druh má vlastní „verzi“ písně, aby nepřitahoval cizí samičky. Pokud jsou samci úspěšní a přilákají partnerku, spustí následně jakýsi zásnubní zpěv. Vyluzováním zvuků se však cikády také brání před ptáky: Skupinový hmyzí zpěv znemožňuje opeřencům zaměřit jednotlivé slibné úlovky. </p>

Zásnuby cikád

cikády - 120 dB

Mezi nejhlasitější zástupce hmyzu patří cikády, jejichž samečci lákají partnerky velmi pronikavým „zpěvem“. Díky zvláštní membráně na zadečku dokážou vyluzovat zvuky o intenzitě až 120 dB, což pro lidský sluch představuje práh bolesti. Vábení se pak šíří na vzdálenost kolem 2,5 km. Každý druh má vlastní „verzi“ písně, aby nepřitahoval cizí samičky. Pokud jsou samci úspěšní a přilákají partnerku, spustí následně jakýsi zásnubní zpěv. Vyluzováním zvuků se však cikády také brání před ptáky: Skupinový hmyzí zpěv znemožňuje opeřencům zaměřit jednotlivé slibné úlovky. 

<h3>Létající buldok</h3><p><strong>netopýr rybožravý - 140 dB</strong></p><p>Překvapivým uchazečem o titul nejhlasitějšího létajícího savce je netopýr rybožravý, obývající tropické pásmo Střední a Jižní Ameriky. Netopýři zdokonalili schopnost vyslat a zachytit zvuk natolik, že se stal jejich hlavní orientační pomůckou – echolokace jim umožňuje bezpečně se pohybovat v naprosté tmě a lovit drobnou mrštnou kořist. Netopýr rybožravý připomíná vzhledem buldoka a je přeborníkem své skupiny: <strong>Při lovu ryb mu pomáhá zvuk o intenzitě kolem 140 dB. Pokud bychom tento signál dokázali vnímat, nepochybně by ohrozil náš sluch</strong>. </p>

Létající buldok

netopýr rybožravý - 140 dB

Překvapivým uchazečem o titul nejhlasitějšího létajícího savce je netopýr rybožravý, obývající tropické pásmo Střední a Jižní Ameriky. Netopýři zdokonalili schopnost vyslat a zachytit zvuk natolik, že se stal jejich hlavní orientační pomůckou – echolokace jim umožňuje bezpečně se pohybovat v naprosté tmě a lovit drobnou mrštnou kořist. Netopýr rybožravý připomíná vzhledem buldoka a je přeborníkem své skupiny: Při lovu ryb mu pomáhá zvuk o intenzitě kolem 140 dB. Pokud bychom tento signál dokázali vnímat, nepochybně by ohrozil náš sluch

<h3>Zpěv modré velryby</h3><p><strong>plejtvák obrovský - 188 dB</strong></p><p>Plejtvák obrovský se umí s dalšími jedinci svého druhu dorozumívat na vzdálenost nejméně 800 km, což odpovídá trase Praha–Paříž. Za svůj výkon vděčí faktu, že se zvuk ve vodě šíří snáz než ve vzduchu. <strong>Podstatná je ovšem také intenzita jeho volání, jež dosahuje až 188 dB, a překonává tak i tryskový motor či explozi granátu</strong>. Rovněž v mnoha dalších ohledech je zmíněný kytovec extrémním živočichem: Největší žijící obyvatel planety například dorůstá maximální délky téměř 34 m a hmotnosti přes 180 t, přičemž jeho jazyk váží téměř stejně jako slon africký.</p>

Zpěv modré velryby

plejtvák obrovský - 188 dB

Plejtvák obrovský se umí s dalšími jedinci svého druhu dorozumívat na vzdálenost nejméně 800 km, což odpovídá trase Praha–Paříž. Za svůj výkon vděčí faktu, že se zvuk ve vodě šíří snáz než ve vzduchu. Podstatná je ovšem také intenzita jeho volání, jež dosahuje až 188 dB, a překonává tak i tryskový motor či explozi granátu. Rovněž v mnoha dalších ohledech je zmíněný kytovec extrémním živočichem: Největší žijící obyvatel planety například dorůstá maximální délky téměř 34 m a hmotnosti přes 180 t, přičemž jeho jazyk váží téměř stejně jako slon africký.

<h3>Kreveta s pistolí</h3><p><strong>Alpheus bellulus - 200 dB</strong></p><p>Možná nejhlasitějším tvorem na Zemi je poněkud překvapivě malý zástupce skupiny garnátovitých. <strong>Kreveta Alpheus bellulus obývá tropická moře a dokáže vydávat zvuky o intenzitě až 200 dB (decibelů): Dalece tak překračují lidský práh bolesti, a je tedy nejspíš štěstí, že zmínění členovci žijí hluboko pod hladinou</strong>. Jejich efektivní akustický aparát představuje zvětšené klepeto, kterým zvládnou „vystřelit“ proud vody rychlostí kolem 100 km/h. Šoková vlna vzniklé bubliny je tak intenzivní, že může zabít či omráčit živé tvory do vzdálenosti 2 m, ať už jde o jiné krevety, nebo o menší rybky. </p>

Kreveta s pistolí

Alpheus bellulus - 200 dB

Možná nejhlasitějším tvorem na Zemi je poněkud překvapivě malý zástupce skupiny garnátovitých. Kreveta Alpheus bellulus obývá tropická moře a dokáže vydávat zvuky o intenzitě až 200 dB (decibelů): Dalece tak překračují lidský práh bolesti, a je tedy nejspíš štěstí, že zmínění členovci žijí hluboko pod hladinou. Jejich efektivní akustický aparát představuje zvětšené klepeto, kterým zvládnou „vystřelit“ proud vody rychlostí kolem 100 km/h. Šoková vlna vzniklé bubliny je tak intenzivní, že může zabít či omráčit živé tvory do vzdálenosti 2 m, ať už jde o jiné krevety, nebo o menší rybky. 

Reklama

Další články

Reklama

Reklama

Aktuální články

Optofobie

Většina z nás každý den ráno po probuzení celkem bez problémů otevře oči. Pokud však trpíte optofobií, pak ve vás právě zvednutí víček a pohlédnutí na okolí vyvolává nefalšovaný děs. Porucha obvykle propuká poté, co člověk spatří něco velmi traumatizujícího – například přítele při aktu nevěry či smrt matky. Před svým strachem se optofobici uzavírají do temných místností bez výzdoby a dalších rozptylujících prvků. Musejí-li však čelit pohledu, který nedokážou snést, nastává u nich panika a úzkostné stavy. 

Zajímavosti

Za barvu jezírka Cracker Lake jsou odpovědné ledovce. Při odtávání je z nich do jezera odplavován jemný kamenný prach. Odraz světla od těchto mikroskopických částeček vytváří dojem tyrkysově modré barvy.

Příroda

Irští rebelové ochotně využili možnosti, jak zpochybnit vládu Jindřicha VII., a udělali si z Lamberta Simnela svého „jediného legitimního krále“. Eduard Plantagenet (vpravo), 17. hrabě z Warwicku, se dostal coby člen poražených Yorků do towerského vězení v pouhých deseti letech. Zemřel v něm o 14 let později.

Historie

Snímek pořízený letos v roce 2017 sondou Cassini zachycuje zkracující se stíny, jež planeta vrhá na své prstence. Tehdy, v době Saturnova letního slunovratu, dopadají pouze na zcela vnitřní prstence

Vesmír
Zajímavosti

Vylepšený robotický požárník WALK-MAN s hasicím přístrojem

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907