Reklama


Výstřely před mikrofonem (2): Gliwická tragédie v předvečer války

19.12.2016 - Bruno Solařík

Říšský kancléř si 22. října 1939 sezval do Berchtesgadenu shromáždění nejvyšších admirálů a generálů. Svěřil se jim že k válce musí dojít ještě za jeho života. Došlo k ní za týden. Bylo však zapotřebí najít k ní záminku

Gliwice - Celkový pohled na objekty gliwické rozhlasové stanice
Gliwice - Celkový pohled na objekty gliwické rozhlasové stanice

Už v poledne 31. srpna 1939 dostal Naujocks z Berlína pokyn, aby v noci Operaci Himmler spustil.


Předchozí část: Výstřely před mikrofonem (1): Co předcházelo akci „Gliwice“


Z Opelnu tedy přivezl k německému městu Gliwice (německy Gleiwitz) dvě malé skupiny osob. První tvořili esesmani převlečení do polských vojenských uniforem, druhou 12 vězňů, většinou z německého koncentračního tábora Dachau, kteří dostali označení „polotovary“.

Tragédie v předvečer války

Jeden člen skupiny, Franciszek Honiok, byl však Němec – sympatizoval s místními Poláky a kvůli tomu ho zatklo gestapo. I vězňové měli na sobě polské uniformy. Každý z vězňů však dostal od lékaře SS, vázaného mlčením, omamující injekci. V osm hodin večer dorazili esesmani i s omámenými vězni před budovu německé rozhlasové stanice. Nacisté si Gliwice vybrali pro zahájení velké partie jménem válka.

Příslušníci SS roztahali těla vězňů do prostoru kolem sídla rádia a na místě je zastřelili, aby celek působil jako výsledek vojenské přestřelky. Vzápětí vtrhli esesáci v čele s Naujocksem do budovy rádia. Začali tam střílet do stropu a rozbíjet nábytek. Jeden z nich, který mluvil plynně polsky, křičel do rozhlasového mikrofonu předem dohodnuté věty o dni polské odplaty: „Tady je polský odboj, rozhlasová stanice Gliwice je v našich rukou. Hodina svobody udeřila.“

Záminka? Zločin!

Celá akce trvala jen několik okamžiků. Esesmani se poté stáhli a zmizeli ve tmě. Ještě v noci ovšem „zpráva“ o události putovala německým sdělovacím prostředkům. Už brzo ráno Němci do Gliwic přivezli novináře a fotoreportéry. O pár hodin později už všechny německé deníky přinášely reportáže. Důležitý „důkaz“ představovaly zprávy a fotografie, zdánlivě zachycující vojáky pravidelné polské armády, údajně zabité v boji. Důvod k válce se tedy našel.

Podle gliwické „legendy“ vlastně útočilo Polsko, takže Německo se muselo bránit a „pomstít“ polské bezpráví spáchané na Říši. Šlo o typickou „false flag“ neboli operaci pod falešnou vlajkou. Ohledně mezinárodní důvěryhodnosti ovšem není optimismus na místě: nikdo zkrátka gliwické lži nevěřil. Zní přitom zajímavě, že Hitler s tím v zásadě počítal. V hovoru s generály 22. srpna na Obersalzbergu totiž řekl: „Je mi jedno, jestli ten důvod bude věrohodný nebo ne. Vítěze se posléze nikdo nebude ptát, zda kdysi mluvil pravdu.“

Když 1. září 1939 začala z moře palba na polskou základnu Westerplatte v Gdaňsku, její velitel major Sucharski odeslal do Varšavy radiotelegram: „Německá řadová loď Schleswig-Holstein zahájila ve 4.45 palbu na náš přístav. Palba trvá. Žádám o rozkazy.“ Po šestiminutové dělostřelecké přípravě zaútočila na základnu pěchota a Wehrmacht zahájil polské tažení. Londýn a Paříž své garance Polsku dodržely a vyhlásily Německu válku, aniž by ovšem Polsku vojensky pomohly. Regionální konflikt nabyl světových rozměrů.

Gliwická provokace ve víru událostí zcela ztratila svůj smysl. Celý svět tak jako tak považoval Hitlera za agresora. V jednom měl však Hitler pravdu: „Vítěze se posléze nikdo nebude ptát, zda kdysi mluvil pravdu.“ Zato v Norimberku se přesvědčivě prokázalo, že pravdu ohledně gliwického incidentu neměl poražený. První oběti druhé světové války, němečtí vězňové v polských uniformách, usvědčovaly Hitlera, že nejen rozpoutání války, ale už samotná její záminka byla zločinem. 

  • Zdroj textu: II. světová - Speciál, Speciální jednotky
  • Zdroj fotografií: Wikipedia (Andrzej Jarczewski)

Reklama



Reklama

Aktuální články

Ve strážních věžích na vrcholcích hor sídlily dobře vyzbrojené posádky, které chránily horské průsmyky před nomádskými agresory.

Zajímavosti

Třetihorní tučňák Kumimanu biceae měřil asi 1,77 metru a vážil kolem 100 kilogramů.

Věda

Edge 1030 vyniká obřím displejem

Gadgety

O tom, že si karnevalové období hojnosti dokázali Benátčané nad míru užít, svědčí opakované zákazy reje masek

Historie

Měnící se vzdálenost Měsíce od Země

Vesmír

Formace Stuk kdesi nad východní frontou, zima 1943/1944

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907