Zimbabwe: Stát jednoho muže, zbídačený chudobou bez vlastní měny
Už 35 let vládne jihoafrickému Zimbabwe jediný člověk – Robert Mugabe. Přivedl ekonomiku země do těžké krize: Chudoba a nezaměstnanost tam jdou ruku v ruce s politickými nepokoji a represemi, budoucnost státu je nejistá
Vlajka Zimbabwe byla přijata 18. dubna 1980. Tvoří ji sedm horizontálních pruhů, souměrných podle vodorovné osy v barvách (z okraje ke středu) zelené, žluté, červené a uprostřed černé. Směrem k žerdi je černým pruhem ohraničený bílý klín v němž je na pozadí červené pěticípé hvězdy v žluté barvě zobrazen národní symbol Zimbabwe v podobě do mastku vytesaného bojového orla. Barvy mají klasický panafrický význam.
Robert Mugabe, který v únoru 2016 oslaví 92. narozeniny, vládne zemi už 35 let – nejprve jako premiér a od roku 1987 z pozice prezidenta. Když stanul v čele státu, byl si vědom skutečně nespravedlivého rozdělení majetku: Bílá menšina tvořila asi 0,6 % obyvatel Zimbabwe, ale vlastnila zhruba 70 % nejúrodnější půdy. V rámci možností ovšem tradičně zemědělská země prosperovala. Dlouhé roky patřila k významným vývozcům tabáku a měla potenciál stát se obilnicí Afriky.
Kdo je vinen?
S nerovnoměrným rozdělením půdy se měl vypořádat program, který Mugabeho vláda spustila v roce 1997 a zintenzivnila po roce 2000. Dobrovolné odprodeje zemědělských pozemků s ním skončily a půda se začala vyvlastňovat. Nekompetentní konfiskace ovšem provázela brutalita a korupce, stejně jako výrazný pokles zahraničních investic – následoval tak nezadržitelný pád zemědělství orientovaného na export.
Bílí farmáři ze Zimbabwe většinou utekli a zhruba šedesát tisíc drobných zemědělců tmavé pleti se od té doby snaží oživit kdysi prosperující odvětví, které drželo zemi nad hladinou. V důsledku reformy museli také obyvatelé čelit chronickému nedostatku základních potravin. Humanitární organizace jednoznačně viní z kritického stavu pozemkový program, podle vlády za všechno může dlouhodobé sucho. Sám Mugabe má pak na věc ještě jiný názor – za neúspěch prý zodpovídá Velká Británie a její spojenci, kteří sabotují zimbabwskou ekonomiku. Chtějí se tak údajně pomstít za následky reformy, jež museli nést bílí farmáři britského původu.
Zmanipulované volby
Na začátku 21. století představoval Mugabe v očích mezinárodního společenství nežádoucí osobu, jemu samotnému to ovšem nijak nevadilo: Zfalšoval výsledky voleb v roce 2002 a dál vedl Zimbabwe po svém. Shromáždění příznivců opozice běžně rozhání policie a armáda. Rovněž existují důkazy, že mrtvá těla lidí, kteří jsou režimu nepohodlní, často končí v opuštěných dolech.
V dubnu 2005 započala v metropoli Harare operace Obnovení pořádku. Podle vlády bylo cílem vyřešit otázku slumů ve velkých městech, ve skutečnosti však došlo k destrukci domovů a obchodů asi 700 tisíc chudých, kteří podporovali opozici. I přes tuto zastrašovací taktiku se ovšem po volbách v roce 2008 musel Mugabe dělit o moc s opoziční stranou Morgana Tsvangiraie. V roce 2013 – opět po zmanipulovaných volbách – nicméně znovu stanul v čele země jako neomezený vůdce. Kvůli bezohledné politice má Mugabeho vláda velmi špatné vztahy se Společenstvím národů, z nějž byl africký stát vyloučen už po kontroverzních volbách v roce 2002.
Největšími brzdami zimbabwského růstu zůstávají špatná infrastruktura, vysoká zadluženost a neúměrně vysoké odvody do státního aparátu. Mezi investory navíc zavládla značná nejistota poté, co vláda africké země schválila v roce 2010 sporný zákon, zatím zaměřený na těžební průmysl: Jeho cílem je přimět zahraniční firmy, aby předaly ekonomickou kontrolu černým Zimbabwanům.
Strmý pád zimbabwského dolaru
Způsob, jakým hospodaří Mugabeho vláda, dobře dokládá příběh někdejší státní měny – zimbabwského dolaru (ZWD). Byl zaveden v roce 1980 a měl tehdy v poměru k americkému dolaru kurz 1 ZWD = 1,47 USD. Představoval tedy nominálně silnější měnu. Postupně však ztrácel na hodnotě a v říjnu 2006 došlo k první měnové reformě a k zavedení nového zimbabwského dolaru (ZWN) v poměru 1 ZWN = 1 000 ZWD. Následovaly ještě dvě denominace a na scénu vstoupil třetí (ZWR) i čtvrtý zimbabwský dolar (ZWL), který měl v roce 2009 k původní měně poměr 1 ZWL = 1025 ZWD! Hyperinflace na konci roku 2008 přitom dosáhla úrovně 79 600 000 000 %!
V dubnu 2009 byl nakonec zimbabwský dolar zcela zrušen. V zemi se nyní používají americké dolary, britské libry, eura, ale také botswanská pula, jihoafrický rand nebo třeba indické rupie a japonské jeny – oficiální měnou je však dolar. Inflace se dnes pohybuje kolem 10 % ročně.
Stručné dějiny
Dávnou historii území dnešního Zimbabwe halí mlha tajemství, z níž se teprve v 10. století vynořují na náhorní plošině šonské státy. V 11. století vzniklo království Mapungubwe a v 13.–15. století existovala také šonská civilizace Velkého Zimbabwe, jež po sobě zanechala impozantní kamenné stavby.
Království, říše, státy
Od poloviny 15. století dominovalo regionu šonské království Monomotapa, které obchodovalo s Araby a Portugalci. Druzí zmínění však usilovali o výraznější kontrolu a zahájili sérii válek, jež přivedly africké království počátkem 17. století na pokraj kolapsu. Vládci nově vzniklé říše Rozvi (1684 až 1834) Portugalce vyhnali a navázali na tradice předchozích státních útvarů. Na začátku 19. století, po expanzi z jihu, založil zulský vůdce Mzilikazi na jihozápadě dnešního Zimbabwe stát Ndebele, jenž si pak podmanil říši Rozvi i další menší šonská království. V 80. letech 19. století ovládla zemi Britská jihoafrická společnost v čele s Cecilem Rhodesem. Ten si podrobil oblast dnešního Zimbabwe i Zambie, které poté nesly na jeho počest názvy Jižní a Severní Rhodesie.
Mimo britské područí
V roce 1923 se Jižní Rhodesie stala samosprávnou britskou korunní kolonií a o třicet let později se budoucí Zimbabwe začlenilo do federace Jižní a Severní Rhodesie a Ňaska (dnešního Malawi) pod nadvládou Britů, jež se však v roce 1963 rozpadla. V Jižní Rhodesii dále vládla bílá menšina, jejímž jménem Ian Smith v listopadu 1965 jednostranně vyhlásil nezávislost na Británii – evropská velmoc ji ovšem uznala až od roku 1980, kdy se role premiéra ujal Robert Mugabe.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: zhruba 14,23 milionu; očekávaná doba dožití: 57,05 roku; prům. počet dětí: 3,53 na ženu; věková struktura: 37,88 % dětí do 15let, 3,49 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. mladších 20,2 roku; městské obyv.: 32,4 %; etnické složení: nejvýraznější jsou dvě černošské skupiny hovořící bantuskými jazyky – Šonové (82 % populace) a Ndebelové (14 %); běloši tvoří 1 %; náboženství: protestanti 75,9 %, katolíci 8,4 %, ostatní křesťané 8,4 %, ostatní 1,2 %, bez vyznání 6,1 %; jazyky: nejužívanější a zároveň oficiální jsou jazyky šona, ndebele a angličtina; obyv. pod hranicí chudoby: 72,3 %; gramotnost: 86,5 %.
Politika
Typ vlády: republika prezidentského typu; samostatnost: od 18. 4. 1980 (dříve britská kolonie); hlava státu: prezident Robert Mugabe (od 31. 12. 1987), prezident je zároveň šéfem vlády; volby: poslední volby v roce 2013 nebyly mezinárodně uznány, ale Mugabe zůstává v čele státu.
Ekonomika
HDP na hlavu: 2 000 USD (odhad z r. 2014; ČR – 29 900 USD), podobně jako například Severní Korea; měna: zimbabwský dolar (ZWD) se nepoužívá od r. 2009 a země de facto nemá vlastní měnu.
Geografie
Rozloha: 390 757 km², tedy zhruba stejně jako Japonsko; hranice: 3 229 km (s Mosambikem, Botswanou, Zambií a JAR); charakter území: většinou náhorní plošina s ještě vyšší centrální náhorní plošinou, na východě hory; podnebí: tropické, ovlivněné nadmořskou výškou, období dešťů od listopadu do března; min. noční / max. denní teploty (°C) v Harare: leden–březen 16–14/26, duben–červen 12–6/25–21, červenec–září 5–10/21–27, říjen–prosinec 13–16/26–28; nejnižší a nejvyšší bod: soutok řek Runde a Save (162 m) / Nyangani (2 592 m).