Žraloci vzdorují špatné pověsti, nejsou to žádní zabijáčtí samotáři

Ačkoli mají žraloci pověst bezcitných, samotářských predátorů, hromadí se stále více důkazů o tom, že žijí ve složitých sociálních vztazích. Některé druhy podle všeho pěstují dlouhodobá přátelství a vzájemně spolupracují

07.03.2018 - Zuzana Teličková



To, že žraloci žijí společensky, vyplývá ze studie publikované v časopise Animal Behaviour, která se zaměřila na populaci žraloka černoploutvého (Carcharhinus melanopterus) žijící u ostrova Moorea ve Francouzské Polynésii. Výzkum prokázal, že populace je rozdělena do čtyř komunit a dvou podkomunit, uvnitř kterých existují mezi jednotlivými členy pevné vazby.

Žraločí pospolitost

Zajímavé je, že žraloci mají tendence vytvářet vztahy s jedinci stejného pohlaví a stejné velikosti. Podle Mouriera se sdružují kvůli ochraně a také, aby zamezili vzájemné agresivitě.

Vědci měli možnost pozorovat skupinu pěti žraloků pronásledujících kořist kolem korálového útesu. Očividně dokázali při lovu spolupracovat jako sehraný tým. Žraloci si navíc navzájem slouží jako orientační body a pomáhají si tak k rychlejšímu a efektivnějšímu zmapování prostoru.

TIP: Jak loví žraloci - Vyrovnané šance nerovných protivníků

„I jiné druhy, jako je žralok spanilý nebo kladivoun bronzový, vytvářejí skupiny, kde mají jednotlivci své pevné místo. U těchto druhů možná také existuje složitá sociální struktura,“ říká vedoucí studie Johann Mourier z Centra pro výzkum ostrovů a environmentální studie. Podle něj mají žraloci vzhledem k poměru mozku vůči tělu stejný potenciál jako savci či ptáci, u nichž se sociální vazby považují za samozřejmost.

  • Zdroj textu

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock


Další články v sekci