10 kosmonautů, kteří změnili dějiny: Armstrong, Poljakov, Krikaljov, Remek (2.)

15.11.2015 - Redakce Tajemství vesmíru

Celkem 532 mužů a žen se do dnešního dne vydalo na oběžnou dráhu. Někteří z nich ale svoji stopu otiskli do kroniky dobývání vesmíru přece jen výrazněji než jiní


Reklama

Neil Armstrong (USA)

Historie jej zná především jako autora nesmrtelné věty: „Je to malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo.“ Neil Armstrong ovšem legendární cestu na Měsíc při výpravě Apollo 11 v roce 1969 považoval jen za jednu epizodu ve svém přebohatém životě. V roce 2005 to vysvětlil v jednom televizním rozhovoru: „Myslím, že každý chce být uznávaný za každodenní práci a ne za jeden okamžik, kdy zazáří jako ohňostroj – a pak zase rychle zhasne.“

Armstrong toho měl skutečně hodně co nabídnout. Už jeho první let v lodi Gemini 8 (1966) proběhl dramaticky a jen jeho chladnokrevnost zabránila havárii, když se loď dostala do nebezpečné rotace. Při nácviku lunárního přistání se musel katapultovat ze selhavšího létajícího trenažéru LLTV. A o jeho charakteru svědčí i to, že se v roce 1964 neváhal vrhnout do hořícího domu, odkud vynesl dvě malé děti.

Přesto si ho budeme navždy pamatovat především jako „prvního člověka na Měsíci“. 

Tip: Předchozí díl článku (Gagarin, Leonov, Glenn, Těreškovová)

Vladimír Remek (ČSSR)

Dnes už se nad letem prvního neamerického či neruského kosmonauta nikdo nepozastaví. Až do března 1978 to ale bylo naprosto nepředstavitelné: v ruských lodích létali Rusové, v amerických Američané. V rámci programu Interkosmos se ale vydal do vesmíru Vladimír Remek, pilot z Československa. A po něm následovali další: jak v ruských lodích, tak v amerických raketoplánech. Dodnes se do vesmíru vydali zástupci 38 zemí. Vladimír Remek byl ale prvním neruským či neamerickým.

Jen pro zajímavost: s nápadem poslat do vesmíru zástupce dalších zemí přišli jako první v USA, kde vyvíjeli raketoplán s velkou dopravní kapacitou. Sovětský svaz se ale nápadu chytil a rychle připravil k letu piloty ze spřátelených zemí, aby si mohl připsat další prvenství.

Jerry Ross (USA)

Absolvoval snad všechno, co si kosmonaut z raketoplánu může přát: byl u vypouštění komunikačních družic i velké vědecké observatoře, absolvoval tajnou misi s nákladem, o kterém dodnes nesmí mluvit, uskutečnil let s vědeckou laboratoří, navštívil stanici Mir, byl u vzniku Mezinárodní kosmické stanice i u toho, když byla její výstavba v plném proudu. Navrch absolvoval devět kosmických vycházek, což ho ještě nedávno řadilo na třetí místo ve světovém žebříčku. Zvládl toho tolik proto, že v letech 1985 až 2002 absolvoval sedm startů do vesmíru. „Největším rozdílem mezi prvním a sedmým startem je, že člověk už ví, co může očekávat a jak se na to připravit,“ uvedl Ross. Opravdu ho po sedmi startech nemůže ve vesmíru nic překvapit? „Doufám, že ještě ano!“

Valerij Poljakov (SSSR)

Poljakov je ruský lékař, který má za sebou „jen“ dva kosmické lety. Přesto drží jeden významný rekord, který mu hned tak někdo nevezme: uskutečnil 438 dní trvající non-stop kosmický let. Jedná se tedy o nejdelší kosmický let 20. století – a zřejmě ještě nějaký ten pátek vydrží i ve století 21. Rusko a Spojené státy jsou sice uprostřed jednoroční mise dvou kosmonautů (Scott Kelly a Michail Kornijenko) na ISS a zvažují o dvou na sebe bezprostředně navazujících jednoročních letech (simulovaly by cestu na Mars včetně přistání po prvním roce letu), ale pokoření rekordu Valerije Poljakova zatím není na pořadu dne.

Sergej Krikaljov (SSSR/Rusko)

Ruský kosmonaut Sergej Krikaljov se charakterizuje nesmírně těžce. Člověk neví, které z jeho prvenství je významnější a důležitější. Krikaljov je jediný kosmonaut v historii, který ve vesmíru prožil více než 800 dní (oficiálně 803 dní 9 hodin 38 minut 57 sekund). Je také první (a jediný) ruský kosmonaut, který letěl do vesmíru šestkrát. Zároveň je prvním Rusem, který se proletěl americkým raketoplánem. Stejně jako je prvním ruským kosmonautem, který vstoupil na palubu ISS (kde pak později dvakrát dlouhodobě pracoval – mj. i jako člen první posádky).

Jang Li-wej (Čína)

Je to přesně deset let, co se v říjnu 2003 vydala do vesmíru loď Šen-čou 5 – první čínská pilotovaná mise. Po čtyřech zkušebních startech v letech 1999 až 2002 vzal zodpovědnost na svá bedra tehdy 38letý pilot Jang Li-wej a úspěšně absolvoval necelý den trvající let. Přestože se po více než čtyřech desítkách let pilotovaných misí (navíc Jang Li-wej se stal kosmonautem číslo 431) mohlo zdát, že se jedná o rutinní akci, nebylo tomu tak. Jednak se ČLR stala po Rusku a Spojených státech teprve třetí zemí světa, která tuto techniku zvládla vlastními silami. A jednak se letu Šen-čou 5 nevyhnuly problémy: během přistávacího manévru začala loď silně vibrovat a kosmonaut krvácel z nosu i rtu. Po dosednutí lodi jej lékaři ošetřili, loď uzavřeli a znovu slavnostně pro fotografy a kameramany otevřeli.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 10/2013

  • Zdroj fotografií: NASA, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907