10 kosmonautů, kteří změnili dějiny: Gagarin, Leonov, Glenn a Těreškovová (1.)

14.11.2015 - Tomáš Přibyl

Celkem 532 mužů a žen se do dnešního dne vydalo na oběžnou dráhu. Někteří z nich ale svoji stopu otiskli do kroniky dobývání vesmíru přece jen výrazněji než jiní


Reklama

Jurij Gagarin (SSSR)

Kdo jiný by měl být na seznamu deseti nejvýznamnějších kosmonautů než první z prvních – sovětský pilot Jurij Gagarin, který 12. dubna 1961 obletěl Zemi? Sedl si do rakety v době, kdy dvě ze tří vesmírných plavidel explodovala při cestě na oběžnou dráhu. V době, kdy vůbec nebylo jasné, jak se lidský organismus dokáže se stavem beztíže i s dalšími nástrahami kosmického prostoru vypořádat. Z oběžné dráhy se sice bezpečně vrátilo mnoho pokusných zvířat, ale člověk je přece jen člověk. Má jinou tělesnou stavbu a psychiku.

Gagarin každopádně zvládl na výbornou nejen let (kritikové často tvrdí, že vlastně neměl co pokazit, protože od startu do přistání na nic nesáhl – jak ale ukázali kosmonauti po něm, i ten, kdo se ničeho nemá dotýkat, může nadělat hodně škody), ale zvládl i život po něm. Což se o některých kosmonautech nedá říci: na misi kosmickou byli připraveni fantasticky. Ovšem na to, co následovalo poté, už méně.

Gagarin měl velký sen: do vesmíru se vrátit. Při svém prvním letu se přesně držel instrukcí, takže se ani na minutu neodpoutal z křesla. Nemohl „ochutnat“ stav beztíže, nemohl se z okýnka v lodi dívat na Zemi. Z dalších letů ho ale diskvalifikovala skutečnost, že se stal národní ikonou. Když se pak chtěl vrátit do kosmického výcviku, zahynul při letu lodi Sojuz 1 jeho blízký přítel Vladimir Komarov. To byla další stopka pro Gagarina: nicméně dál pokračoval v přípravě a doufal, že dříve či později se na něj štěstěna usměje.

Definitivně mu ale ukázala záda, když se v březnu 1968 zabil při letecké havárii.

John Glenn (USA)

Glenn nebyl první Američan ve vesmíru – tím byl Alan Shepard. Glenn byl „jen“ první na oběžné dráze. Ovšem i kdyby byl druhý nebo třetí, stal by se miláčkem davů. Na rozdíl od ostatních kandidátů na astronauty měl totiž charisma a dar řeči: tam, kde jeho kolegové ze sebe soukali dvě nebo tři slova, Glenn dokázal z patra pronést úžasnou řeč. (Jeden z kandidátů prý řekl: „Doufám, že nechcete, abych po něm mluvil.“)

Fakt, že se stal prvním Američanem na oběžné dráze a zajistil vyrovnání v pomyslných kosmických závodech, mu jen pomohl. Zároveň ale znamenal konec jeho dráhy aktivního astronauta: věnoval se více veřejným vystoupením než přípravě a jeho nadřízení mu to dávali důrazně najevo. Glenn proto dva roky po svém letu opustil oddíl NASA a dal se na politickou dráhu. V roce 1976 se pokoušel získat demokratickou kandidaturu na post viceprezidenta USA a v roce 1984 dokonce usiloval o kandidaturu prezidentskou. V obou případech skončil na „čestném“ druhém místě.

Svých politických konexí ale dokázal využít: na přímluvu Glennova přítele a prezidenta USA Billa Clintona zařadila NASA Johna Glenna do posádky raketoplánu Discovery, který v roce 1998 kroužil devět dní kolem Země. Formálně pod hlavičkou zkoumání beztíže na organismus staršího člověka. Glennovi tehdy bylo 77 let a stal se tak bezkonkurenčně nejstarším astronautem historie.

Valentina Těreškovová (SSSR)

Za jejím letem nebylo nic jiného než propaganda. Sovětský svaz si chtěl připsat další prvenství, a tak bylo nutné narychlo vybrat a připravit oddíl žen, které mohou absolvovat kosmický let. Z něj nakonec vzešla vítězně (byť za zvláštních okolností, které přesahují rozsah tohoto materiálu) Valentina Těreškovová. Sovětský svaz si díky jejímu letu v lodi Vostok 6 připsal další prvenství – a následně oddíl žen-kosmonautek rozprášil. O tom svědčí i fakt, že dalších skoro dvacet let žádnou ženu do vesmíru neposlal. Ač šlo jen o propagandu, start první ženy-kosmonautky představoval významný mezník v historii pilotovaných letů.

Alexej Leonov (SSSR)

Práce ve skafandrech mimo kosmickou loď se stala nedílnou součástí letů do vesmíru. Bez této činnosti by nebylo možné pracovat na Měsíci, budovat Mezinárodní kosmickou stanici, provádět neplánované opravy ve vesmíru nebo realizovat mnohé vědecké experimenty. Prvním, kdo kosmickou vycházku uskutečnil, byl sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který vystoupil z lodi Voschod 2 v březnu 1965. Stejně jako spousta jiných sovětských kosmických prvenství i toto bylo ryze účelové: loď a skafandr se nachystaly jen pro jednu jedinou misi a nebyly už nikdy znovu použity. Leonov se ale do vesmíru vrátil. Nejprve se připravoval pro přistání na Měsíci v rámci (nakonec zrušeného) sovětského lunárního programu. V roce 1975 se stal velitelem lodi při mezinárodním letu Sojuz-Apollo.

Tip: Další díl seriálu

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 10/2013

  • Zdroj fotografií: NASA, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.

Zajímavosti

Ledovec Silvretta ve švýcarských Alpách. Odborníci odhadují, že do konce století zmizí 95 procent ze současných čtyř tisíc alpských ledovců.

Věda

Čingischán byl vůči nepřátelům nemilosrdný. Ti, kteří se vzdali, však mohli očekávat shovívavost.

Zajímavosti

Solar Orbiter má panely s rozpětím 18 metrů a váží 1,8 tuny. Na palubě nese deset měřicích přístrojů a okolo Slunce bude obíhat do roku 2027.

Vesmír

Slovenský prezident Jozef Tiso s Adolfem Hitlerem.

Historie

Vyvolávací cena státovky je jeden milion korun. „Odhaduji, že se její cena může vyšplhat až na čtyřnásobek,“ uvádí Aleš Kohout spolumajitel aukční společnosti. Naposledy se ve veřejné nabídce tato bankovka objevila v květnu 1994 a vydražila se za 280 000 Kč. 

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907