10 největších dramat ve vesmíru i na rampě (3): Potíže Sojuzů a Saljutů

08.02.2015 - Tomáš Přibyl

Už mnohokrát jsme byli – a bezesporu ještě mnohokrát budeme – svědky toho, že dobývání vesmíru není jednoduchou záležitostí. Své o tom věděli kosmonauté sovětských Sojuzů, kteří obývali nespolehlivé stanice Saljut


Reklama

6. Prokletý Saljut

Loď: Sojuz 10; stanice: Saljut
Posádka: Vladimir Šatalov, Alexej Jelisejev, Nikolaj Rukavišnikov
Kdy: 1971

Kosmická loď Sojuz 10 se den po startu (22. dubna 1971) přiblížila ke stanici Saljut a ve vzdálenosti 180 m převzal velitel Vladimir Šatalov ruční řízení. Spojení proběhlo úspěšně, nicméně kontakt nebyl tak pevný, jak se očekávalo, takže posádka nemohla přestoupit na palubu stanice. Šatalov tedy loď odpojil a znovu provedl celý setkávací manévr – ovšem opět bezúspěšně. Proto byl vydán příkaz k předčasnému návratu.

Jenže stejně tvrdohlavě, jako se původně loď nechtěla k Saljutu připojit, tak se nyní nechtěla od stanice odpoutat. Po několika hodinách marných pokusů začala být situace vážná. Sojuz byl totiž konstruován tak, že se orbitální sekce odhazovala až po dokončení brzdného manévru společně s motorickou sekcí. Nebylo tedy možné oddělit od stanice pouze návratový modul a motorickou sekci. Zásoby na palubě Sojuzu byly navíc velmi omezené; řídicí středisko proto vydalo příkaz k odpočinku a vzniklou situaci horečně řešilo. Sojuz 10 se ale zcela nečekaně „umoudřil“ a od stanice se odpojil sám.

 

7. Havárie Sojuzu 18A

Loď: Sojuz 18A
Posádka: Oleg Makarov, Vasil Lazarev
Kdy: 1975

Start Sojuzu 18A uskutečněný 5. dubna 1975 s Olegem Makarovem a Vasilem Lazarevem na palubě sice proběhl bez problémů, loď se však nepodařilo navést na stanovenou dráhu: došlo k poruše, když selhaly pyropatrony oddělující druhý a třetí stupeň. Řídicí počítač to ale nevzal na vědomí a podle normálního programu zažehl motor třetího stupně. Raketa začala ztrácet stabilitu, proto kosmonauti bleskově zahájili nouzový návrat. Automatika záchranného systému oddělila kabinu od nosiče, kosmonauti ji otočili proti směru letu a zapálili brzdicí motor. Podle pozdějších výpočtů mohli během sestupu po neplánované trajektorii zakusit přetížení až 22 G.

8. Sovětské Apollo 13

Loď: Sojuz 33; stanice: Saljut 6
Posádka: Nikolaj Rukavišnikov, Georgi Ivanov
Kdy: 1979

Při setkávacím manévru se stanicí Saljut 6 měl hlavní motor lodi Sojuz 33 pracovat šest sekund, ale vypnul se už po třech. Navíc byla jeho činnost zahájena prudkým nárazem, téměř explozí, a kosmonauty toto „škubnutí“ odmrštilo na řídicí panel. Ani napodruhé nebyl chod motoru optimální a citlivé čidlo jej vypojilo prakticky již v okamžiku zážehu.

Dokončení: 10 největších dramat ve vesmíru i na rampě: Požár na stanici Mir

Kosmonaut Valerij Rjumin, pozorující manévry Sojuzu z paluby orbitální stanice, pak řídicímu středisku oznámil, že plamen z motoru má velmi neobvyklý tvar i barvu. Automatický senzor při pokusech o zážeh stále tvrdošíjně vypínal motor, když zjistil nesrovnalosti v hoření. Tím zabránil přítoku paliva, neboť by mohlo dojít k poškození či dokonce k explozi celé lodi. U Sojuzu 33 panovaly obavy rovněž z možnosti poškození záložního motoru, a proto nakonec přistál po zkráceném dvoudenním letu. Selhání hlavního motoru lodi zůstává dodnes záhadou…

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Příchod bělochů znamenal pro indiány šok. Hernán Cortés dobývá Tenochtitlán, hlavní město Aztéků.

Zajímavosti

Počty amerických a kanadských opeřenců se rychle ztenčují.

Věda
Reklama
Revue

Poslední zbytky horských deštných pralesů Sierra Madre v Guatemale a Mexiku jsou domovem mnoha kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, mezi nimi i guanů horských.

Příroda

Analema složená ze snímků pořízených během roku 2015 ve městě Sulmona ve střední Itálii. Nejvyšší bod „osmičky“ tvoří sluneční kotouč zachycený 21. června, v den letního slunovratu, nejnižší pak 21. prosince, tedy na zimní slunovrat

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907