10 největších dramat ve vesmíru i na rampě (4): Požár na stanici Mir

15.02.2015 - Tomáš Přibyl

Už mnohokrát jsme byli – a bezesporu ještě mnohokrát budeme – svědky toho, že dobývání vesmíru není jednoduchou záležitostí. Například stanice Mir prožila tolik havárií, že by to vydalo na celou knihu. Asi nejhorší situací byl požár...


Reklama

9. Raketa v plamenech

Loď: Sojuz T
Posádka: Vladimir Titov, Gennadij Strekalov
Kdy: 1983

Šestadvacátého září 1983 stála na Bajkonuru připravena další raketa s kabinou Sojuz T, do níž dvě hodiny před startem usedli Vladimir Titov a Gennadij Strekalov. Do startu zbývalo devadesát sekund, když na raketě došlo k vážné závadě – začalo z ní unikat palivo a vylévat se na rampu. Minutu před startem se pak u paty nosiče objevil kouř a plameny. Okamžitě byl vydán povel ke katapultáži kabiny s kosmonauty pomocí záchranného systému SAS. Elektroinstalace v raketě ale už prohořela, takže systém nereagoval. Až po předlouhých sekundách se ho podařilo aktivovat rádiem. V té chvíli už kouř a plameny pohlcovaly celou raketu až po kabinu s kosmonauty, na něž v okamžiku katapultáže působilo přetížení 17 G. Šest sekund nato raketa explodovala.

Titov celou situaci dodatečně popsal tak, že slyšel tupou detonaci pyropatron a následný šílený řev – to jak plameny z trysek systému SAS narážely do pláště kabiny. Pět sekund jejich činnosti stačilo, aby se loď dostala do bezpečí. Ve výšce 650 m se od návratového modulu oddělil tepelný štít a vzápětí došlo k hladkému nouzovému přistání čtyři kilometry od vybuchující rakety. V průběhu celé dramatické události kosmonauti na nic nesáhli, vše zařídila automatika.

10. Problémy na stanici Mir

Stanice: Mir
Posádka: požár – Valerij Korzun, Alexandr Kaleri, Vasilij Ciblijev, Alexandr Lazutkin, Jerry Linenger, Reihold Ewald; srážka – Vasilij Ciblijev, Alexandr Lazutkin a Michael Foale
Kdy: 1997

Technické potíže na stárnoucí stanici Mir vygradovaly v roce 1997. Nejprve na ní v závěru února vypukl požár, když vzplálo zařízení sloužící k obnovení vzduchu. Kosmonauti Valerij Korzun a Alexandr Kaleri oheň ihned zaregistrovali, použili dýchací přístroje a během devadesáti sekund plameny pomocí tří minimaxů uhasili. Tak zní oficiální (čili ruská) verze incidentu. Podle osobního svědectví amerického výzkumníka Jerryho Linengera ovšem nebylo možné požár vůbec uhasit – kosmonauti pouze ochlazovali okolí, aby se nerozšířil. Plameny šlehaly do výše půldruhého metru, a dokonce tak blokovaly přístup do lodi Sojuz, v níž měli kosmonauti v případě nouze přistát!

Největší ránu ale utržila stanice v červnu 1997 od zásobovací družice Progress M-34. A to doslova, neboť zmíněný satelit do Miru narazil – tedy přesněji řečeno nikoliv do Miru, ale do jednoho z jeho vědeckých modulů Spektr. Ruská kosmická agentura se totiž rozhodla snížit hmotnost Progressu a ušetřit na jeho výrobních nákladech. Proto do něj kromě běžného navigačního přístroje Kurs vyráběného na Ukrajině instalovala nový – lehčí, levnější, jednodušší a ruské výroby. Družice Progress M-34 přitom měla prověřit právě možnosti setkávání s pomocí tohoto systému – ovšem až v závěru své mise, v jejímž rámci byla s Mirem dva měsíce spojena. Při zkouškách měl také proběhnout oblet Miru s pomocí nového přístroje – ten však selhal a družice se stala neovladatelnou. Poté už jen bezmocní kosmonauti sledovali, jak narazila do slunečních panelů Spektru (a zanechala v nich otvor o průměru 40 cm) a následně i do modulu samotného, který rovněž poškodila.

Z modulu Spektr začal unikat životodárný vzduch – přístroje ukazovaly, že ho zbývá na patnáct minut života. Předpisy přitom hovořily jasně: pokud je vzduchu méně než na 45 minut, musí kosmonauti stanici evakuovat. Posádka (Vasilij Ciblijev, Alexandr Lazutkin a Michael Foale) se ale rozhodla jinak a s nasazením vlastních životů Mir zachránila. Ten pak ještě několik let fungoval, ale už jen v jakémsi „vegetativním stavu“.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Privilegované mayské ženy mohly být zdatné bojovnice. (foto: Shutterstock)

Věda
Vesmír

Mladotovský palác známý jako „Faustův dům“ stojí na místě, kde se údajně dříve nacházelo pohanské obětiště. (foto: Wikimedia Commons, MankaCC BY-SA 3.0)

Historie

Arové jsou velcí papoušci, mohou měřit až 90 cm a vážit až 1,5 kilogramu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Revue

Dav před Buckinghamským palácem 4. srpna 1914, kdy země vstoupila do války. (foto: Shutterstock)

Válka

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, aktuálně se ale vyskytuje i v Severní Americe a v Evropě. Zatím nejsevernější doložený nález pochází ze Švédska. (foto: Flickr, Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907