Reklama


10 největších dramat ve vesmíru i na rampě: Gemini 8 a Apollo 13 (část 2.)

01.02.2015 - Tomáš Přibyl

Už mnohokrát jsme byli – a bezesporu ještě mnohokrát budeme – svědky toho, že dobývání vesmíru není jednoduchou záležitostí. Rychlá a správná rozhodnutí zachránila posádky Gemini 8 a Apolla 13


Reklama

4. Kolotoč na oběžné dráze

Loď: Gemini 8
Posádka: Neil Armstrong, David Scott
Kdy: 1966

Při americké misi Gemini 8 (březen 1966) se loď spojila s cílovým tělesem Agena. Sestava se ale vzápětí dostala do nečekané rotace: oba astronauti na palubě (velitel Neil Armstrong a druhý pilot David Scott) se domnívali, že problém vznikl právě v důsledku spojení, a tak vydali příkaz k rozdělení lodí. Jenže rotace narůstala až na rychlost jedné otáčky za sekundu: a to bylo nebezpečné jak pro vlastní loď, tak pro posádku, která mohla upadnout do bezvědomí (a při dalším růstu rotace i zemřít).

Velitel Armstrong se rozhodl rychle: vypnul stabilizační systém RCS, který měl za úkol zajišťovat správnou orientaci lodi ve vesmíru. Namísto něj zapnul OAMS zabezpečující správnou orientaci během přistání. Rozhodnutí bylo správné, protože se později ukázalo, že poškozená elektroinstalace zablokovala jeden z motorů systému RCS v poloze „otevřeno“.

Zároveň však toto rozhodnutí – přijaté ve zlomku sekundy – znamenalo předčasný konec mise, protože systém OAMS se nedal libovolně zapínat a vypínat. Jakmile byl jednou zapnut, musela jít loď při nejbližší příležitosti na přistání. Let tak trval jen 10 hodin a 41 minut a byl zakončen dosednutím na hladinu oceánu 800 km východně od Okinawy. Protože toto místo leželo mimo obvyklou oblast přistání, museli astronauti spoléhat sami na sebe: neměli tak například během sestupu k dispozici rádiový kontakt s řídicím střediskem a nemohli porovnávat údaje ze svých přístrojů s pozemním sledováním.

První díl seriálu: Gagarin, Alexej Leonov a Gemini 6

5. Boj o život na Apollu 13

Loď: Apollo 13
Posádka: James Lovell, Jack Swigert, Fred Haise
Kdy: 1970

Apollo 13 odstartovalo 11. dubna 1970. Nikdo ale netušil, že v jedné z kyslíkových nádrží servisního modulu se skrývá smrtelné nebezpečí, a to možná již od konce roku 1968! Tehdy se inkriminovaná nádrž chystala k letu na Apollu 10, bylo však rozhodnuto ji vyměnit. Při tomto úkonu ovšem spadla společně s nosnou konstrukcí z výšky asi pěti centimetrů na nosník, k němuž byla původně připevněna. Následné testy sice neprokázaly žádný problém, pravděpodobně ale došlo k poškození trubek uvnitř nádrže.

Mnohem závažnějším problémem se nicméně stala skutečnost, že elektrické vedení v nádrži bylo původně dimenzováno na 28 V. Teprve později došlo ke změně specifikace na 65 V. Většina elektroinstalace tomu byla přizpůsobena – kromě termostatů (výrobce nikdo neinformoval). Změna by totiž byla obtížná, a tak byly ponechány v původní konfiguraci s tím, že se musí používat jen při napětí 28 V.

Při pozemních testech Apolla 13 na startovací rampě byla inkriminovaná nádrž naplněna – ale nepodařilo se ji vypustit. Na vině byl zřejmě problém vzniklý při pádu o dva roky dříve. Protože ale jinak fungovala bez problémů, nikdo to dál neřešil. Nádrž následně vyprázdnili pomocí zapnutého ohřívače – teplotu měl kontrolovat termostat, do kterého technici pustili 65 V (v dokumentaci nebyl limit uveden). Termostat byl však poškozen a nevypínal topení, ani když teplota překročila nastavenou mez, protože se kontakty svařily. Nikomu přitom nebylo podezřelé, že se počítalo s několikadenním vyprazdňováním nádrže, které náhle proběhlo za pár hodin.

Pozdější výpočty ukázaly, že teplota ohřívače mohla překročit 430 °C, při čemž došlo k poškození izolace elektroinstalace. V 56. hodině letu tak nastal v nádrži zkrat: přeskočila v ní jiskra, která zapálila zbytky izolace i měděný drát – a to v prostředí čistého kyslíku. Teplota i tlak v nádrži bleskově rostly, až nakonec vyrazily průchodku, kterou byla do nádrže přivedena elektroinstalace. Ozvala se dutá rána (ve vakuu ji přenesla konstrukce lodi), nádrž se prakticky okamžitě vyprázdnila a výbuch utrhl plášť servisního modulu Apolla 13. Začal tak dobře známý a následně i zfilmovaný několikadenní boj o život astronautů: naštěstí s dobrým koncem. Mise později vešla do historie jako „nejúspěšnější neúspěch v historii kosmonautiky“.

  • Zdroj textu: Tajemství vesmíru 4/2013
  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vypuštění americké testovací rakety Bumper 2 z Cape Canaveral v roce 1950 byl velký úspěch. Raketa vznikla spojením ukořistěné německé technologie a amerických vylepšení.

Zajímavosti

V Indii se ztratí až půl milionu dětí ročně

Věda

Součástí Hannibalovy armády byli i jezdci na slonech

Historie

Sovice sněžní možná vypadá spokojeně, ale její osud není úplně růžový

Věda

Zdroje gama záření na snímku oblohy s teleskopem HESS a Mléčnou dráhou.

Vesmír

Stávky polských dělníků nakonec potlačily domácí vojenské a bezpečnostní síly. Na snímku polské tanky T-55A

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907