10. výročí sondy Cassini: Veleúspěšná mise u Saturnu skončí až v roce 2017

28.05.2014 - Tomáš Přibyl

Meziplanetární sonda Cassini patří k nejúžasnějším zařízením, jaká kdy lidstvo poslalo do vesmíru. Je také nejtěžší automatickou sondou, která kdy opustila oběžnou dráhu Země


Reklama

Mise Cassini se začala rodit v roce 1982, kdy k jednacímu stolu zasedla zavedená americká NASA a relativně mladá Evropská kosmická agentura (ESA), založená v roce 1975. A začaly společně hledat možnosti spolupráce. O rok později už před nimi ležel na stole plán na vytvoření dvojsondy k planetě Saturn: obě sondy by letěly společně, ale zatímco jedna by dlouhodobě pracovala na oběžné dráze planety, druhá by přistála na povrchu jejího měsíce Titan. Ten už několik let fascinoval vědce mimo jiné tím, že měl jako jediný známý měsíc vlastní (hustou) atmosféru.

Myšlenka – která se mimochodem zrodila v ESA – padla na úrodnou půdu. Různé komise v NASA i v nezávislých poradních agenturách nápad nadšeně přijaly a potvrdily jeho smysluplnost i životaschopnost.

Jeden musí z kola ven

Ve stejné době přitom v USA probíhal vývoj úplně nové konstrukce meziplanetárních sond pojmenované Mariner Mark II. Mělo jít o tříosým způsobem stabilizované automaty s radioizotopovými generátory jako zdroji energie, které by postupně zamířily do různých koutů vesmíru. Jinými slovy: měla to být univerzální platforma, jež by po osazení různými přístroji mohla zkoumat komety, asteroidy, Mars, Jupiter, Saturn a další vzdálené planety. Vždy přitom mělo jít o průzkum komplexní a dlouhodobý.

Koncem 80. let minulého století byl zahájen vývoj dvou misí: Cassini (s evropským výsadkovým modulem Huygens) a CRAF (Comet Rendezvous, Asteroid Flyby), která počítala s blízkým průletem kolem asteroidu 449 Hamburga a s následným dlouhodobým letem v blízkosti komety Kopff. Dokonce se počítalo s vysazením dvou menších modulů na její povrch.

Kongres USA stanovil na oba projekty limit 1,5 miliard dolarů. Jenže ten se záhy ukázal jako nereálný: kromě obou misí měl totiž pokrývat vývoj univerzální platformy. Takže NASA nakonec dostala nůž na krk: ze dvou sond si musí k realizaci vybrat jednu. Volba padla na Cassini. Protože byly obě výpravy z vědeckého hlediska zhruba stejně zajímavé, rozhodla o výběru mise k Saturnu spolupráce s Evropou. NASA věděla, že ESA už investovala do programu ohromné prostředky: kdyby teď sondu Cassini zrušila, přerušila by nadějně se rozbíhající spolupráci.

U cíle

V říjnu 1997 odstartovala z mysu Canaveral americká raketa Titan IV. Pod aerodynamickým krytem nesla sondu o hmotnosti 5 632 kg (z toho 3 132 kg tvořily pohonné látky a 350 kg připadlo na výsadkový modul). Pro představu: sonda Cassini obsahuje 1 630 elektrických prvků, které spojuje 22 tisíc drátů o celkové délce 14 km!

„Den D“ pak nastal 1. července 2004, kdy sonda proletěla mezi prstenci F a G planety Saturn. Následně na 94 minut zapnula motory, čímž snížila rychlost o 622 m/s a stala se historicky první umělou družicí Saturnu.

Den poté došlo k prvnímu průletu kolem měsíce Titan. Dne 25. prosince 2004 pak sonda odhodila evropský modul Huygens, který se pohyboval po dráze, z níž 14. ledna 2005 vstoupil do atmosféry měsíce Titan. Využil tepelný štít, poté padákový systém a 2 hodiny a 42 minut klesal k povrchu měsíce: z něj pak další hodinu a dvanáct minut vysílal. Data, která odeslal, přepsala mnohé naše představy o vzniku a fungování Sluneční soustavy i jejích těles: a rovněž z technického hlediska šlo o triumf – podle mínění mnohých snad dokonce o historicky největší úspěch ESA.

Konec až v roce 2017

Sonda Cassini měla pracovat do poloviny roku 2008, ale její mise byla opakovaně prodloužena. Je totiž v perfektním stavu a má dost paliva na další práci, takže navzdory tomu, že její roční činnost stojí šedesát milionů dolarů, bude v průzkumu Saturnu a jeho měsíců pokračovat. K jejím největším dosavadním přínosům patří objev vody na dalších měsících Saturnu stejně jako zachycení gejzírů tryskajících do výše stovek kilometrů z měsíce Enceladus (na němž byla kromě jiného pozorována polární záře). Před příletem Cassini jsme znali devatenáct měsíců Saturnu, dnes jich je zaznamenáno šedesát.

Sonda Cassini zanikne podle plánu v hustých vrstvách atmosféry Saturnu 15. září 2017: NASA tak chce předejít jejímu možnému dopadu na Titan či jiný měsíc, kde by mohly být příhodné podmínky pro život. Panuje totiž obava, že by je mohla sonda „biologicky znečistit“.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 12/2012

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Čínské prasečí farmy jsou bohatým zdrojem chřipkových virů.

Věda

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

Vesmír

Pes ušatý je v angličtině pojmenován „Bat-eared fox“, tedy „liška s netopýříma ušima“. Sluch této psovité šelmy je skutečně mimořádný.

Příroda
Zajímavosti
Historie

Mamuti a koně

Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let

Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907