20 let extrasolárního průzkumu: Jak se loví exoplanety

09.12.2015 - Martin Reichman

Před dvaceti lety nebyla mimo Sluneční soustavu známa ani jedna planeta. Dnes jich známe tisíce. Jak se vlastně loví exoplanety?


Reklama

Po celou historii se lidé dívali na noční oblohu a přemýšleli, jsou-li tam také světy jako je ten náš. Dávní astronomové si kladli otázky, zda jsou planety běžné, nebo jsou naopak vzácné. Jsou podobné planetám Sluneční soustavy, nebo jsou úplně jiné? Bohužel, až do nedávné doby nebyla pozorovací technika dost vyspělá na to, abychom mohli na tyto otázky odpovědět.

Vše se změnilo v roce 1995. V tomto roce byla objevena první exoplaneta obíhající cizí hvězdu podobnou Slunci. Tento památný objev učinili astronomové Michel Mayor a Didier Queloz ze Ženevské observatoře. Exoplaneta, jež dostala jméno 51 Pegasi b, má asi poloviční hmotnost než Jupiter a svou mateřskou hvězdu oběhne za pouhé čtyři dny. 

Velký hon začíná

Z počátečního pramínku se časem stala záplava objevů. Od té doby jsme objevili tisíce exoplanet rozmanitých velikostí na nejrůznějších drahách. Lov exoplanet je ale náročná činnost. Cizí světy se skrývají a vydávají jen málo vlastního světla. Všechno světlo, které vydávají nebo odrážejí, se ztrácí v oslnivé záři jejich mateřských hvězd. Pomocí pokročilých pozorovacích metod však lze prchavé světlo exoplanet zachytit.

Slabé gravitační působení obíhajících planet způsobuje kývavý pohyb mateřské hvězdy tam a zpět. A tento jemný pohyb zase způsobuje malý posun čar ve spektru hvězdy, díky němuž extrémně citlivé spektrografy změří radiální rychlost pohybu hvězdy.

Jak se loví exoplaneta

Jedním z nejlepších lovců exoplanet je spektrograf HARPS, fungující na observatoři LaSilla. V současnosti jde o nejúspěšnějšího lovce exoplanet s malou hmotností. V roce 2010 tento přístroj odhalil například dosud nejpočetnější planetární systém. Objevená soustava pěti planet obíhá okolo hvězdy s označením HD 10180 ve vzdálenosti 120 světelných let od Země.

K nepřímému objevení vzdálených planet může vést i jejich přechod přes mateřskou hvězdu. Díváme-li se ze Země v době, kdy planeta prochází mezi námi a hvězdou, je část světla hvězdy blokována planetou. Díky tomu dojde k poklesu jasnosti hvězdy, který můžeme měřit. Kromě možnosti určit velikost exoplanety, nám přechod planety přes hvězdu dovolí zjistit také složení její atmosféry. Poprvé byla tímto způsobem analyzována atmosféra exoplanety GJ 1214b. Světlo hvězdy, jež prošlo atmosférou planety, nám mimo jiné prozradilo, že je tvořená párou, nebo je v ní silná vrstva oblaků či mlhy.

Přímé pozorování exoplanet je mimořádně obtížnou výzvou, ale i to se astronomům již podařilo. Teleskop VLT v dubnu 2004 pořídil vůbec první snímek planety mimo Sluneční soustavu. Je jí exoplaneta 2M1207b s pětkrát vyšší hmotností než má Jupiter. Obíhá okolo hnědého trpaslíka - nepodařeného pokusu o hvězdu - ve vzdálenosti 55× větší než je vzdálenost Země od Slunce.

Za uplynulých 20 let naše znalosti o exoplanetách neuvěřitelně pokročily. Ale pátrání po planetách podobných Zemi a planetách, které by mohly hostit život, je stále jednou z největších výzev, které před astronomy stojí. Velké naděje proto vědci vkládají do nového detektoru SPHERE a především spektrografu ESPRESSO, který má překonat současný HARPS.

Lov exoplanet posune ještě dál i evropský extrémně velký dalekohled E-ELT, který se právě staví v Chile. Až bude tento 39 metrů velký teleskop dokončen, dokáže fotografovat exoplanety velikosti Země a možná najde i důkazy existence cizích biosfér. Pátrání po planetách mimo Sluneční soustavu je totiž klíčovou součástí hledání odpovědi na možná úplně nejdůležitější otázku: Je někde jinde ve vesmíru také život?

  • Zdroj textu:

    European Southern Observatory (ESO)

  • Zdroj fotografií: European Southern Observatory (ESO)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Rosomáci jsou stále loveni pro svou kožešinu. Huňatá srst, promaštěná přírodními oleji, totiž dokonale izoluje proti chladu a netvoří se na ní námraza.

Příroda

Plastová láhev se rozkládá až 200 let. Ročně jich přitom v oceánu skončí přes devět milionů tun.

Zajímavosti

Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda New Horizons, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.

Vesmír

Dovbušovi nebylo ani čtyřicet, když se stal vůdcem zbojnické bandy operující v rozsáhlé oblasti východních Karpat.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907