Magnetoelektrické nanočástice ovládané magnetickým polem mohou léčit mozek bez nutnosti použití implantátů
Jak studovat mozek anebo ho stimulovat při léčbě, aniž by bylo nutné používat implantáty? Zajímavé možnosti nabízejí magnetoelektrické nanočástice (MEN). Když se takové nanočástice ocitnou v magnetickém poli, tak vytvoří elektrické pole. A elektrické pole pak může ovlivňovat mozkové buňky, neurony.
Vědci Floridské mezinárodní univerzity v Miami vpravili do mozků laboratorních myší hned 20 miliard těchto nanočástic, které pak stimulovali magnetickým polem. Elektroencefalogram (EEG) jim potvrdil, že se myším oblasti mozku s nanočásticemi rozsvítily aktivitou jako vánoční stromeček.
Cílem výzkumu je vyvinout systém, který by mohl bez větších zásahů detailně sledovat aktivitu mozku a zároveň umožňoval přesně cílenou léčbu pomocí stimulace vybraných oblastí mozku nebo přepravy medikamentů na požadované místo v mozku. Magnetoelektrické nanočástice se chovají různě podle charakteru magnetického pole a lze je sestavit tak, že při určité frekvenci magnetického pole například vypustí léčivo, které do nich předtím vložili.
NewScientist, Future Medicine
ZajímavostiKolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)
VálkaAmerické bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)
HistorieAlice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)
VesmírZáklad Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. Calçada, CC BY-SA 4.0)
