5+1 země na prodej: Koupím Grónsko, nabídněte!

15.10.2019 - Vilém Koubek

Ačkoliv se největší pozemkové obchody v dějinách uskutečnily již relativně dávno, v novějších dobách se prodávala půda o menší rozloze, zato za vyšší cenu: Místo jednoho australského ranče byste si tak mohli pořídit tři Aljašky

<h3>Jenom přístav nestačí</h3><p><strong>Severní Amerika</strong><br /><strong>kdy:</strong> 1803<br /><strong>cena:</strong> 5,95 miliardy korun</p><p>Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. <strong>V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům</strong>. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi <strong>Thomasi Jeffersonovi</strong>, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: <strong>Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu</strong>. </p><p><strong>V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun</strong>. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. </p>

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

<h3>Ropa za pakatel</h3><p><strong>Aljaška</strong><br /><strong>kdy:</strong> 1867<br /><strong>cena:</strong> 2,5 miliardy korun</p><p>Dnešní Aljaška byla zhruba od první poloviny 17. století osídlena Ruskem. Nicméně po krymské válce, v níž se zmíněná velmoc utkala s Osmany, začal car <strong>Alexandr II. Nikolajevič</strong> americké území vnímat jako potenciální slabé místo své říše, které by se špatně bránilo v dalším konfliktu. A jednu z možností, jak se slabiny zbavit, představoval prodej. <strong>Na nabídku půdy o rozloze 1 518 800 km² dlouho nikdo nereagoval a Spojené státy k jejímu projednání přistoupily až bezmála po deseti letech</strong>, neboť v zemi zrovna zuřila válka Severu proti Jihu. Jakmile však běsnění ustalo a do křesla státního tajemníka usedl <strong>William Seward</strong>, začalo vyjednávání. Se svým ruským protějškem <strong>Eduardem de Stoecklem</strong> sehrál Seward vynikající diplomatickou partii a <strong>30. března 1867 USA Aljašku koupily za tehdejších 7,2 milionu dolarů, tedy 2,55 miliardy korun v přepočtu na dnešní ceny. </strong></p><p>Přestože se severozápadní výspa kontinentu považovala za nehostinný kraj bez většího významu či nerostného bohatství, americká veřejnost koupi vítala. <strong>Vyjednaná cena byla totiž velmi nízká a z odlehlého výběžku se měla stát vstupní brána pro obchod s Asií. Později se navíc u aljašského městečka Nome podařilo objevit zlato</strong>, načež region doslova zaplavily zástupy lidí. Následně se také ukázalo, že se pod tamním povrchem ukrývají zásoby ropy, a o výhodnosti koupě již nikdo nepochyboval.</p>

Ropa za pakatel

Aljaška
kdy: 1867
cena: 2,5 miliardy korun

Dnešní Aljaška byla zhruba od první poloviny 17. století osídlena Ruskem. Nicméně po krymské válce, v níž se zmíněná velmoc utkala s Osmany, začal car Alexandr II. Nikolajevič americké území vnímat jako potenciální slabé místo své říše, které by se špatně bránilo v dalším konfliktu. A jednu z možností, jak se slabiny zbavit, představoval prodej. Na nabídku půdy o rozloze 1 518 800 km² dlouho nikdo nereagoval a Spojené státy k jejímu projednání přistoupily až bezmála po deseti letech, neboť v zemi zrovna zuřila válka Severu proti Jihu. Jakmile však běsnění ustalo a do křesla státního tajemníka usedl William Seward, začalo vyjednávání. Se svým ruským protějškem Eduardem de Stoecklem sehrál Seward vynikající diplomatickou partii a 30. března 1867 USA Aljašku koupily za tehdejších 7,2 milionu dolarů, tedy 2,55 miliardy korun v přepočtu na dnešní ceny. 

Přestože se severozápadní výspa kontinentu považovala za nehostinný kraj bez většího významu či nerostného bohatství, americká veřejnost koupi vítala. Vyjednaná cena byla totiž velmi nízká a z odlehlého výběžku se měla stát vstupní brána pro obchod s Asií. Později se navíc u aljašského městečka Nome podařilo objevit zlato, načež region doslova zaplavily zástupy lidí. Následně se také ukázalo, že se pod tamním povrchem ukrývají zásoby ropy, a o výhodnosti koupě již nikdo nepochyboval.

<h3>Na hřbetu koně</h3><p><strong>Austrálie</strong><br /><strong>kdy:</strong> 1863<br /><strong>cena:</strong> neznámá; současná cena 7,6 miliardy korun</p><p>Na počátku historie australské oblasti Anna Creek a tamního obrovského ranče stál podnikatel <strong>Sidney Kidman</strong>. Ve třinácti letech odešel z domova s pěti šilinky v kapse a s poloslepým koněm, kterého si koupil za zbytky úspor. Mladík se nebál dřiny a myslelo mu to, takže se postupně vypracoval. Za našetřené peníze rozjel obchod s dobytkem a zásoboval zbožím těžařské lokality. Chytrými tahy, nákupy i prodeji nakonec zbohatl natolik, že si mohl dovolit investovat do pozemků – a <strong>v roce 1863 koupil za neznámou částku oblast Anna Creek o rozloze 110 000 km², což odpovídá území Bulharska</strong>. Nejprve se tam pokoušel chovat ovce, ale nekončící útoky psů dingo ho přiměly změnit názor. V ohradách se tak objevily krávy s býky, jejichž potomci žijí v místě dodnes. </p><p><strong>V současnosti představuje Anna Creek nejrozsáhlejší soukromou – tedy nekrálovskou a nestátní – oblast planety a zároveň jde o největší stále fungující ranč na světě</strong>. Žije tam zhruba 150 lidí a Kidmanovi dědicové se lokalitu pokoušejí prodat v přepočtu za 7,6 miliardy korun. Území je nicméně tak obrovské, že by zájemci údajně museli strávit týden na cestách v letadle, aby si ho mohli prohlédnout celé. </p>

Na hřbetu koně

Austrálie
kdy: 1863
cena: neznámá; současná cena 7,6 miliardy korun

Na počátku historie australské oblasti Anna Creek a tamního obrovského ranče stál podnikatel Sidney Kidman. Ve třinácti letech odešel z domova s pěti šilinky v kapse a s poloslepým koněm, kterého si koupil za zbytky úspor. Mladík se nebál dřiny a myslelo mu to, takže se postupně vypracoval. Za našetřené peníze rozjel obchod s dobytkem a zásoboval zbožím těžařské lokality. Chytrými tahy, nákupy i prodeji nakonec zbohatl natolik, že si mohl dovolit investovat do pozemků – a v roce 1863 koupil za neznámou částku oblast Anna Creek o rozloze 110 000 km², což odpovídá území Bulharska. Nejprve se tam pokoušel chovat ovce, ale nekončící útoky psů dingo ho přiměly změnit názor. V ohradách se tak objevily krávy s býky, jejichž potomci žijí v místě dodnes. 

V současnosti představuje Anna Creek nejrozsáhlejší soukromou – tedy nekrálovskou a nestátní – oblast planety a zároveň jde o největší stále fungující ranč na světě. Žije tam zhruba 150 lidí a Kidmanovi dědicové se lokalitu pokoušejí prodat v přepočtu za 7,6 miliardy korun. Území je nicméně tak obrovské, že by zájemci údajně museli strávit týden na cestách v letadle, aby si ho mohli prohlédnout celé. 

<h3>U zvonové hory</h3><p><strong>Nové Mexiko</strong><br /><strong>kdy:</strong> 2010<br /><strong>cena:</strong> 1,5 miliardy korun</p><p>Když si v roce 2010 ředitel společnosti Liberty Media <strong>John Malone</strong> koupil v přepočtu za 1,5 miliardy korun Bell Ranch, nezískal pouze oblast o rozloze 1 174 km², ale také místo s pestrou historií. <strong>Původně šlo o jedno z bohatých indiánských lovišť, později se lokalita dostala do rukou dobyvačných Španělů, od nichž ji v roce 1821 odkoupily Spojené státy</strong>. Tři roky nato získal kus území ohraničený kaňony a stolovými horami Don Pablo Montoya a pojmenoval jej podle kopce ve tvaru zvonu <em>(„bell“ znamená anglicky „zvon“). </em></p><p>V následujících letech lákal ranč svou unikátní krajinou umělce, politiky i průkopníky na poli chovatelství. <strong>Působil tam například spisovatel John Culley. Dalším majitelem se stal Albert Mitchell, prezident mnoha chovatelských asociací, jenž dokonce usedl ve vedení státu Nové Mexiko.</strong> Ve 2. polovině 20. století se však ranč rozdělil, když ředitel společnosti General Binding Corp. William Lane odkoupil v roce 1970 tak velkou část tamních pozemků, že pro ně mohl zajistit samostatné směrovací číslo.</p>

U zvonové hory

Nové Mexiko
kdy: 2010
cena: 1,5 miliardy korun

Když si v roce 2010 ředitel společnosti Liberty Media John Malone koupil v přepočtu za 1,5 miliardy korun Bell Ranch, nezískal pouze oblast o rozloze 1 174 km², ale také místo s pestrou historií. Původně šlo o jedno z bohatých indiánských lovišť, později se lokalita dostala do rukou dobyvačných Španělů, od nichž ji v roce 1821 odkoupily Spojené státy. Tři roky nato získal kus území ohraničený kaňony a stolovými horami Don Pablo Montoya a pojmenoval jej podle kopce ve tvaru zvonu („bell“ znamená anglicky „zvon“). 

V následujících letech lákal ranč svou unikátní krajinou umělce, politiky i průkopníky na poli chovatelství. Působil tam například spisovatel John Culley. Dalším majitelem se stal Albert Mitchell, prezident mnoha chovatelských asociací, jenž dokonce usedl ve vedení státu Nové Mexiko. Ve 2. polovině 20. století se však ranč rozdělil, když ředitel společnosti General Binding Corp. William Lane odkoupil v roce 1970 tak velkou část tamních pozemků, že pro ně mohl zajistit samostatné směrovací číslo.

<h3>Oáza zeleně</h3><p><strong>Wales</strong><br /><strong>kdy:</strong> 1974<br /><strong>cena:</strong> 397 milionů korun</p><p>V přepočtu 397 milionů korun zaplatila společnost Severn Trent Water Authority v roce 1974 za velšskou oblast <strong>Lake Vyrnwy Nature Reserve and Estate</strong> s rozlohou 94,3 km². Lokalitě o velikosti dvou Manhattanů dominuje jezero Vyrnwy, jež vzniklo po vybudování hráze v 80. letech 19. století – jednalo se přitom o první kamennou stavbu svého druhu na světě. Vodní rezervoár se rozkládá na ploše 4,54 km² a dosahuje hloubky až 26 metrů. <strong>Jelikož se oblast udržuje v co nejpřirozenějším stavu, stala se domovem asi 90 ptačích druhů, pro které tam vznikla také rezervace, spravovaná organizací Royal Society for the Protection of Birds</strong>. Skrz Lake Vyrnwy Nature Reserve vedou četné cyklostezky a trasy pro pěší turistiku a kvete tam i „bio průmysl“: <strong>V místě prosperuje nejrozsáhlejší organická farma Británie, která se stará o víc než 3 100 velšských ovcí, dobytek a koně</strong>. Zvířata mají k dispozici téměř 50 km² travin, ale také vřesovišť a rašelinišť. </p>

Oáza zeleně

Wales
kdy: 1974
cena: 397 milionů korun

V přepočtu 397 milionů korun zaplatila společnost Severn Trent Water Authority v roce 1974 za velšskou oblast Lake Vyrnwy Nature Reserve and Estate s rozlohou 94,3 km². Lokalitě o velikosti dvou Manhattanů dominuje jezero Vyrnwy, jež vzniklo po vybudování hráze v 80. letech 19. století – jednalo se přitom o první kamennou stavbu svého druhu na světě. Vodní rezervoár se rozkládá na ploše 4,54 km² a dosahuje hloubky až 26 metrů. Jelikož se oblast udržuje v co nejpřirozenějším stavu, stala se domovem asi 90 ptačích druhů, pro které tam vznikla také rezervace, spravovaná organizací Royal Society for the Protection of Birds. Skrz Lake Vyrnwy Nature Reserve vedou četné cyklostezky a trasy pro pěší turistiku a kvete tam i „bio průmysl“: V místě prosperuje nejrozsáhlejší organická farma Británie, která se stará o víc než 3 100 velšských ovcí, dobytek a koně. Zvířata mají k dispozici téměř 50 km² travin, ale také vřesovišť a rašelinišť. 

<h3>Největší ostrov</h3><p><strong>Grónsko</strong><br /><strong>kdy:</strong> nikdy<br /><strong>cena:</strong> neuvedeno</p><p><strong>Donald Trump</strong> v minulosti opakovaně pronesl, že by mu nevadilo vlastnit Grónsko. Autonomní součást Dánska často zmiňoval ve spojitosti s údajnými finančními potížemi, jimž království čelí a které by mu prodej největšího ostrova na Zemi pomohl vyřešit. <strong>Letos v polovině srpna se ukázalo, že Trump nežertoval a své poradce v Bílém domě zaměstnal zkoumáním potenciálních výhod, jež by koupě Grónska přinesla</strong> – ať už taktických (USA provozují na severu ostrova leteckou základnu Thule), nebo třeba těžařských. Výsledky průzkumu byly zřejmě pozitivní, protože hlava USA následně Dánskému království skutečně navrhla, že od něj ostrov koupí. </p><p>Předsedkyně dánské vlády <strong>Mette Frederiksenová</strong> ale prohlásila, že Grónsko nepatří Dánsku, nýbrž občanům Grónska a že doufá, že nabídka není míněna vážně. <strong>Grónská ministryně zahraničí Ane Lone Baggerová</strong> (Grónsko má 31členný parlament a vládu s osmi ministerstvy) <strong>amerického prezidenta odmítla s tím, že ostrov s více než 55 tisíci obyvatel není na prodej</strong>, a grónský premiér Kim Kielsen ve svém satirickém novinovém sloupku rovnou navrhl odkoupení USA.</p>

Největší ostrov

Grónsko
kdy: nikdy
cena: neuvedeno

Donald Trump v minulosti opakovaně pronesl, že by mu nevadilo vlastnit Grónsko. Autonomní součást Dánska často zmiňoval ve spojitosti s údajnými finančními potížemi, jimž království čelí a které by mu prodej největšího ostrova na Zemi pomohl vyřešit. Letos v polovině srpna se ukázalo, že Trump nežertoval a své poradce v Bílém domě zaměstnal zkoumáním potenciálních výhod, jež by koupě Grónska přinesla – ať už taktických (USA provozují na severu ostrova leteckou základnu Thule), nebo třeba těžařských. Výsledky průzkumu byly zřejmě pozitivní, protože hlava USA následně Dánskému království skutečně navrhla, že od něj ostrov koupí. 

Předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová ale prohlásila, že Grónsko nepatří Dánsku, nýbrž občanům Grónska a že doufá, že nabídka není míněna vážně. Grónská ministryně zahraničí Ane Lone Baggerová (Grónsko má 31členný parlament a vládu s osmi ministerstvy) amerického prezidenta odmítla s tím, že ostrov s více než 55 tisíci obyvatel není na prodej, a grónský premiér Kim Kielsen ve svém satirickém novinovém sloupku rovnou navrhl odkoupení USA.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

To, že člověk využívá pouze 10 % kapacity svého mozku, je dávno vyvráceným mýtem. Smysly jsou však stále trochu záhadou…

Zajímavosti
Revue

Sametová revoluce

Historie

Přistávací modul mise Apollo 12

Vesmír

V okolí Arnhemu odpočívali vojáci II. tankového sboru SS, kteří postupně britské výsadkáře odrazili

 

Válka

Ptačí mumie byly nabízeny jako obětiny pro boha Thovta.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907