Adolf Hitler: Zanechte po sobě spálenou zem!

19.03.2015 - Redakce Válka Revue

Před sedmdesáti lety, v březnu 1945, přikázal vůdce Velkoněmecké říše ničit před postupujícími Spojenci veškerou infrastrukturu. Nacistický režim tak zůstal své zločinné podstatě věrný až do úplného konce


Reklama

V březnu 1945 se situace na všech frontách jasně vyvíjela ve prospěch Spojenců. Na východě síly 1. běloruského frontu dobyly Altdamm (dnes předměstí polského Štětína) a zlomily tak poslední centrum německého odporu na východním břehu Odry. V té době stáli Britové a Američané na Rýně a celému světu bylo jasné, že konec války v Evropě je otázkou týdnů.

Ani v této bezvýchodné situaci ale Hitler nejednal racionálně, naopak. Místo aby přiznal porážku, se naopak rozhodl, že nacistická říše bude ve své smrtelné křeči ještě zuřivě kopat kolem sebe. Německo mělo pykat za své selhání při pokusu o ovládnutí světa a mělo zaniknout s nacistickým režimem a vůdcem. Dne 19. března 1945 tedy ještě podepsal takzvaný Neronův rozkaz (Nerobefehl; název je odvozen od požáru Říma, jehož rozpoutání historie připisuje duševně nemocnému císaři Neronovi).

Bez soucitu s vlastním obyvatelstvem

Vůdcův výnos zněl následovně: „Bylo by pošetilé se domnívat, že nezničená, nebo jen lehce poškozená infrastruktura – ať již dopravního, komunikačního, hospodářského a zásobovacího charakteru – by opět mohla být po opětovném získání ztraceného území opět uvedena v provoz. Nepřítel nám zanechá při svém ústupu jen spálenou zem a to bez jakékoli ohleduplnosti na civilní obyvatelstvo. Proto nakazuji: Veškerá vojenská komunikační, hospodářská a zásobovací zařízení (…) na říšském území, která by mohl využít nepřítel využít k pokračování boje, budou zničena.“

TIP: Vláda velkoadmirála Dönitze: Dočasní správci Hitlerova dědictví

Dohled nad vykonáním rozkazu měl zajišťovat ministr pro válečnou výrobu Albert Speer, který se později nechal slyšet, že Hitlera prosil, aby nařízení odvolal. Vůdce mu však opáčil:„pokud je válka prohraná, tak je to konec i pro obyvatelstvo.“ Neronův rozkaz byl příkazem člověka zahnaného do kouta, který ale odmítá vidět situaci takovou, jaká je a vzdát se. Naštěstí pro obyčejné Němce rozkaz mnozí odpovědní činitelé ignorovali.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Když člověk přijde o jednu hemisféru, zbývající část mozku dokáže z velké části nahradit její funkci. Plasticita mozku je ale zřejmě závislá na věku. (foto: Shutterstock)

Věda

Ulicemi kráčí smrt

Día de Muertos | Mexiko

Mexický svátek Día de Muertos neboli „den mrtvých“ se slaví od večera 31. října do 2. listopadu. Odrážejí se v něm předkřesťanské tradice, mimo jiné aztécké rituály, a jeho smyslem je poukázat, že smrt tvoří zcela přirozenou součást života. Malování a masky ve tvaru lebek slouží k uctění zesnulých, jimž lidé také pokládají na hroby či domácí oltáře obětiny. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Skupiny malých roverů by mohly pronikat do jeskynních prostor na Měsíci a na další obtížně dostupná či nebezpečná místa. (foto: Lunar Zebro, TU Delft, CC0)

Vesmír
Válka

Po smrti Jana Šembery (1597) pánové z Boskovic vymřeli po meči. A komu připadly jejich překrásné zámky? Jan Šembera obě své dcery provdal za šlechtice z rodu Lichtenštejnů, kteří se tak mohli radovat z bohatého dědictví. (foto: Wikimedia Commons, DoronenkoCC BY-SA 4.0)

Historie

Úchvatná scenérie Velké Sněžné jámy. (foto: © Jan Vítek)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907