Ahoj Pluto! Sonda New Horizons po 9 letech dorazila k trpasličí planetě

15.07.2015 - Martin Reichman

Přesně padesát let poté, co se sonda Mariner 4 poprvé přiblížila k planetě Mars, se podobný kousek podařil i sondě New Horizons


Reklama

K Plutu sonda New Horizons putovala téměř 9 a půl roku. Z floridského kosmodromu odstartovala 19. ledna 2006 na palubě nosné rakety Atlas V, její příběh se ale začal psát o mnoho let dříve. První konkrétní plány na misi New Horizons se datují k počátku nového tisíciletí.

Cesta na konec Sluneční soustavy

Během své cesty sonda pořídila několik snímků malé planetky s označením APL. Snímky ze vzdálenosti 100 tisíce kilometrů zároveň vědcům posloužili jako praktický test systémů sondy. Během dalších měsíců sonda pořídila snímky Jupiterových měsíců Io, Europy a Ganymedu, mezi nimiž jsou i snímky zachycující erupci vulkánu Tvashtar na měsíci Io.

V průběhu přeletu mezi Jupiterem a Plutem byla většina systémů sondy a veškeré vědecké přístroje hibernovány. Na konci roku 2014 se sonda probudila a započala své přípravy na setkání s Plutem a jeho měsíci.

Ahoj Pluto!

Včerejší maximální přiblížení proběhlo krátce před 14. hodinou odpolední, ve vzdálenosti 12 500 kilometrů od povrchu Pluta. Měsíc Charon sonda minula ve vzdálenosti 27 tisíc kilometrů. Během svého průletu sonda pořídila množství snímků a vědeckých měření, vedle stovek snímků samotného Pluta sonda vyfotila i všech 5 jeho měsíců.

Kdy budou k vidění nové snímky?

Během průletu sonda komunikovala s řídícím centrem jen ve velmi omezeném režimu. Důvodem byla především zaneprázdněnost sondy vědeckými úkoly. Veškerá data sonda shromáždila na datových discích a nyní je bude postupně odesílat na Zemi.

TIP: Trpasličí planeta Pluto, jak ji (možná) neznáte

První snímky v nízkém rozlišení lze očekávat pravděpodobně již během dneška či zítřka. Na opravdové snímky ve vysokém rozlišení si ale budeme muset ještě několik dnů počkat. Důvodem je především obrovská vzdálenost.

New Horizons totiž odesílá data na Zemi rychlostí 1 kilobit za sekundu, snímky pořízené kamerou LORRI mají po úpravě bezztrátovou kompresí zhruba 2,5 megabitu. Jeden snímek tak k Zemi putuje přibližně 40 minut.

TIP: Jaké by to bylo žít na Plutu? Extrémní mráz, šero a vichry

Fotografie pochopitelně nejsou jediným výstupem a pro samotné vědce představují spíše o okrajový výstup. Více je zajímají údaje z dalších vědeckých přístrojů a palubních systémů. Důležitou roli také hraje délka komunikačního okna, která je nastavena jen na několik hodin denně (obvykle osm).

Během následujícího týdne sonda odešle základní část dat (přibližně 1%) s tím, že další data začnou proudit až v průběhu září. Veškerá data shromážděná během včerejšího dne mají být doručena během následujících 16 měsíců. Zdá se to sice dlouho, sondě New Horizons ale cesta k Plutu trvala téměř 10 let.

Vědecké přístroje sondy New Horizons

ALICE - spektrometr operující ve vzdálených pásmech ultrafialového záření se spektrálním rozsahem 50 – 180 nm a 1024 kanály.

LORRI – dlouhofokální monochromatická kamera LORRI je patrně nejznámějším přístrojem sondy. Černobílé snímky pořízené kamerou LORRI budou následně „dobarveny“ pomocí dat z kamerového systému RALPH. Kamera LORRI je schopna pořizovat snímky s rozlišením 50 metrů ze vzdálenosti 10 tisíc kilometrů. Při pohledu na Zemi bychom tak byli schopni rozpoznat detaily na úroveň jednotlivých domů.

RALPH - sestava kamer RALPH je tvořena multispektrální kamerou MVIC snímající ve viditelném spektru, třemi panchromatickými kamerami a čtyřmi barevnými kamerami. Rozlišení sestavy je nižší než v případě LORRI - na vzdálenost 10 tisíce kilometrů má RALPH rozlišení 250 metrů. Součástí přístroje RALPH je i infračervený spektrometr LEISA, jehož hlavním úkolem je detekovat sloučeniny metanu, oxidu uhelnatého, vody a organických látek.

REX - rádiový experiment, s jehož pomocí se zkoumá velmi tenká atmosféra Pluta během zákrytu sondy za trpasličí planetou. Celý proces je založený na zkoumání odrazivosti a ohýbání radiových vln. Kromě toho má měřit rádiové záření samotného Pluta.

SDC - detektor prachových částic. Mohl by prozradit zajímavé informace o vzniku Pluta i o podmínkách při jeho tvorbě.

SWAP - studuje interakci mezi nabitými částicemi slunečního větru a trpasličí planetou, případně její atmosférou. Tvoří jej dvě části: RPA – analyzátor plasmatu a ESA – elektrostatický analyzátor nabitých částic.

PEPPSI - úkolem je analyzovat nabité částice v okolí Pluta a jejich interakci se slunečním větrem. PEPPSI umožňuje detekovat částice s mnohem vyšší energií než SWAP. Společně tak tvoří silné vědecké duo.

  • Zdroj textu:

    pluto.jhuapl.edu

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Sociální média mají blízko k depresím

Věda

Stačilo na místních útesech natočit světově úspěšný klip, a nyní je vyhledávají (a ničí) desítky tisíc lidí.

Zajímavosti

Snímek s odpadem během mise Apollo 17

Vesmír
Revue

Jeden z mnoha kouzelných koutů Hidden Valley, kde můžete obdivovat opravdu působivé kamenité útvary.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907