Svět bez studené války: Kdo by byl první na Měsíci? Přistáli by lidé na Marsu?

06.09.2014 - Karel Pacner

Soupeření supervelmocí během studené války přineslo ve svém důsledku pokrok ve vývoji elektroniky, počítačů a v neposlední řadě také raket. Jakým směrem by se ale svět vyvíjel bez tohoto soupeření?


Reklama

Válečné konflikty anebo jejich hrozba urychlují vývoj vojenské techniky i dalších věcí. Kdyby nebyla druhá světová válka, příprava zázračného penicilínu by se zpozdila. Později bychom se dočkali rozšíření letecké dopravy, počítačů a elektroniky.

Totéž platí o studené válce, kdyby neprobíhala studená válka a Sověti by nevypustili první družici a prvního kosmonauta, rakety by nikdo dlouho nepotřeboval. David Rickett, vědecký komentátor americké televizní stanice CNN, si pohrál s historií a nastínil několik alternativních scénářů možného vývoje.

Scénář číslo 1: Evropa soupeří s USA

První mezikontinentální balistickou střelu z Kazachstánu do kanálu La Manche by podle ní vypustil Sovětský svaz až v lednu 1979. Mezitím by se vyvíjel spor mezi sjednocenou Evropou a Spojenými státy, protože Washington by odmítl stáhnout své divize ze starého světa s odůvodněním, že jsou zapotřebí na jeho ochranu.

Evropa by se k testům raket s dlouhým doletem dostala nejdříve v roce 1983 a první družice by odstartovala ze základny jižně od Paříže na Vánoce 1984. Evropské státy spolu s Indií a Čínou by vypustili prvního člověka do vesmíru začátkem roku 1991. Následující rok by se vzpamatovali Američané a otestovali by první mezikontinentální raketu Atlas na vzdálenost 800 kilometrů.

Následovala by éra špionážních družic a Evropané by vyslali první lidskou posádku k Měsíci v srpnu 1998. Vzápětí by americký prezident ohlásil, že USA vyšlou do 10 let průzkumnou sondu na dráhu okolo Marsu.

Scénář číslo 2: Pokrok díky spolupráci

Po skončení druhé světové války se Američané a Sověti dohodli, že začnou využívat společně zkušenosti získané při vývoji rakety V-2. O pět let později podepsaly vlády USA, SSSR, Velké Británie a Francie dohodu o vytvoření Mezinárodní kosmické agentury (anglická zkratka ISA) jako společné základny pro výzkum vesmíru.

V roce 1957 vyslala ISA na oběžnou dráhu první družici, koncem desetiletí odstartovala první mise s lidskou posádkou na palubě. V roce 1959 se členy ISA stalo Japonsko a Čína.

Na Měsíci přistáli první lidé v březnu 1961, automatické sondy se vydávaly na průzkum nejbližších planet, zatímco soukromé firmy budovaly síť spojových družic na drahách okolo Země. Začala se dařit výroba čistých látek pro farmacii ve stavu beztíže.

Členové ISA vytvořili nové články kosmické dopravy: na oběžnou dráhu Země létají osobní a nákladní raketoplány a transport pokračuje i na oběžnou dráhu Měsíce. Lidé a zásoby přecházejí do lunárních výsadkových člunů. V letech 1969–1972 je na jižním pólu Měsíce zprovozněna první lidská základna. Na Marsu přistávají první lidé koncem roku 1986. Díky novému typu motorů jim cesta trvá pouhé tři měsíce.

Na povrchu Jupiterova měsíce Europa astronauti v roce 1989 nacházejí oceán se stopami mikroskopického života. Po třech letech odstartují na pětiměsíční cestu k tomuto měsíci první výzkumníci.

Astronauti na Marsu nenadále onemocní a během deseti dnů zemřou, spekuluje se o neznámé bakteriální infekci. Mise na Europě pokračuje, ve vzorcích z moře vědci objevují obrovské množství mikroorganismů. Vědci dokončí novou ochranu proti mikrobiálním infekcím a výzkum Marsu a Europy zdárně pokračuje.

Scénář číslo 3: Klíčem jsou spojovací družice

V poválečném světě neexistuje napětí a o rakety nikdo nejeví zájem. Americká vláda se rozhodla podporovat vývoj elektroniky a počítačů. Vědci objevili tranzistory a křemíkové čipy a začala éra miniaturizace.

Okolo roku 1959 konstruktéři dokončí velké počítače řady IBM a superpočítač Cray. O osm let později světlo světa spatří první stolní počítač.

Na Kalifornské univerzitě je vyvinut přelomový spojovací systém, který nevyžaduje centrální řízení – Compunet. Paralelní výzkum na Pensylvánské univerzitě přinesl nový spojovací systém prostřednictvím družic. Americké úřady spouští vývoj raket a v roce 1969 odstartuje první zkušební družice.

Vědecký vývoj se nadále ubírá dvěma směry – družice a osobní počítače. Zdokonalení spojovacího systému družic přinese v roce 1979 start navigačního systému GPS.

Koncem století přetechnizovaná společnost hledá únikové cesty. Celosvětová informační síť Compunet hrozí autodestrukcí a družice jsou považovány za univerzální komunikační kanál…

Jakou cestu si lidstvo vybere

Jak je vidět, světové konflikty mohou být zdrojem technického pokroku i masového vraždění. Scénáře alternativní historie nastíněné Davidem Rickettem jsou tak jen pohádnkou pro dospělé. Otázkou je, zda je to dobře nebo špatně.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kopcovitá krajina Bílých Karpat státní kontrole dlouho unikala. Náročný terén úředníky od návštěv odrazoval. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Jediný zachovaný kus německého 128mm samohybného kanonu s přezdívkou „Sturer Emil“ lze zhlédnout v muzeu v ruské Kubince. (foto: Wikimedia Commons, Alan WilsonCC BY-SA 2.0)

Válka

Kmen Bójů neobýval pouze střední Evropu. Mnohem silnější větev žila v severní Itálii, takzvané Předalpské Galii, kde bojovali s Římany, a dokonce je několikrát porazili.(ilustrace: © Martina Nacházelová - se souhlasem k publikování)

Historie

Podle odborníků z NASA je nejzajímavějším cílem pro vybudování měsíční základny oblast Shackletonova a de Gerlacheova kráteru u jižního pólu. (ilustrace: NASA/Advanced Concepts LaboratoryCC0)

Vesmír

Lesní požár na konci permu

Věda

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907