Amazonští Kajapové: Pravěk zakletý v čase

25.04.2015 - redakce 100+1

Amazonská džungle. Rozlehlý a neproniknutelný oceán stromů na ploše šesti milionů kilometrů čtverečních. Na území o rozloze přesahující polovinu Evropy dodnes žije několik zapomenutých kmenů, jejichž život se během posledních deseti tisíc let prakticky nezměnil


Reklama

Deštný prales se rozkládá na území většího počtu jihoamerických států, ale jeho převážná část leží v Brazílii. Dnes tu žije asi milion indiánů náležejících zhruba ke 400 kmenům – avšak jen několika z nich se dosud nedotkla civilizace. Především těžba dřeva a zlata totiž dennodenně ukrajuje z kmenových území a nutí domorodé obyvatelstvo odcházet do měst. Přesto zde některé národy, jejichž zvyky a kultura se od pravěku prakticky nezměnily, dosud zůstávají.

Odlišné vnímání světa

Najdeme mezi nimi například příslušníky kmene Yanomami, kteří prosluli životem ve zvláštních kruhových obydlích zvaných shabono: společnou střechu sdílí 50–400 osob, přičemž tenké stěny rozdělují přístřešek na části patřící jednotlivým rodinám. Sběr potravy zabere čtyři hodiny denně, takže zbývající čas lze využít ke společenskému životu. Nicméně Yanomami – stejně jako jiní amazonští indiáni – pojem pro „čas“ v podstatě nemají. Rozlišují pouze události vynořující se z jakéhosi „proudu času“. Nepočítají ani svůj věk: vodítko jim poskytuje změna jména v jednotlivých etapách života nebo pozice v komunitě.

Živé hračky z džungle

V džungli nenajdete moc dětských hraček, ba ani školy. Děti pralesa se učí přímo v terénu: místo hodin biologie jim třeba rodiče donesou malou opičku nebo papouška, o něž se mrňousové musejí naučit starat. Úcta k lesům i rytmu džungle tvoří totiž neodmyslitelnou součást výuky předávané z generace na generaci. Muži se celá staletí věnovali lovu – zkušený lovec trefí střelou z foukačky zvíře v koruně stromu až na třicet metrů. Po návratu z lovu se pak kořist spravedlivě rozdělí. Odpradávna tu přitom panuje víra, že každý živočich a rostlina mají dobrého i zlého ducha. Po jídle proto šaman vstoupí do jiného světa a komunikuje s hodnými duchy, aby obyvatele ochránil.

Navzdory osudu

Vesnice Kajapů – zřejmě nejsilnějšího z původních amazonských kmenů – dnes vypadají jako ráj na zemi. Ve skutečnosti však jeho příslušníci museli v minulosti svést tvrdý boj o vlastní nezávislost. V 70. letech minulého století se jejich počet v důsledku kontaktů s civilizací, kácení stromů i zavlečených chorob zredukoval na pouhých 1 300, zatímco ještě kolem roku 1900 jich na zdejším území žily asi čtyři tisíce. Přesto kmen dále bojoval a vytlačil ze svého teritoria řadu rančerů a zlatokopů, kteří přišli bez povolení. Zásluhu na udržení autonomie přitom měli především kajapští náčelníci, neboť se naučili portugalsky a dokázali komunikovat s humanitárními organizacemi i s ostatním světem. V roce 1988 proto pomohli zapracovat práva původních obyvatel do brazilské ústavy a zajistili právní ochranu svého území.

Kajapové se naučili využívat moderní techniku od motorových člunů až po Facebook, aniž by nějak zásadně narušili běh svého života a zpronevěřili se vlastním kulturním zvykům. I to je zřejmě důvod, proč dnes patří k nejmocnějším amazonským kmenům.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: National Geographic

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zahrady ve Versailles čekají kvůli horku a suchu krušné časy.

Zajímavosti

Halucinogen DMT změní elektrickou aktivitu mozku tak, že se chová jako ve chvílích snění

Věda

Z Alexandra vyrostl vynikající vojenský stratég, státník, diplomat a politik.

Historie
Vesmír

Parašutisté ze 101. výsadkové divize si prohlížejí jeden ze zničených britských kluzáků

Válka

Mor může přenést na člověka i nenápadný králík

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907