Po bezpilotních letounech a dronech přichází na řadu i robotické lodě. Americké námořnictvo letos v srpnu předvádělo na řece James ve Virginii 13 autonomních hlídkových člunů v akci
Control Architecture for Robotic Agent Command and Sensing (CARACaS) jak se projekt námořnictva nazývá, umožňuje člunům pracovat zcela nezávisle, podle zadaného „objektu zájmu“ si sami volí trasu, směr a dokáží ho upravovat v souladu s dalšími plavidly. Jednotlivé čluny jsou propojeny pomocí senzorů a sdílejí svá data, každé plavidlo tak má přehled nejen o vlastní pozici, ale i o pozici dalších člunů ve skupině.
Kromě doprovodu, jsou čluny schopny zastavit nepřátelské plavidlo i střelbou, tu však musí vždy potvrdit člověk na základě vizuální kontroly. Vybaveny mohou být standardními kulomety s ráží 12,7 milimetrů ale i neletálními zbraněmi – světlomety a vysokoenergetickými mikrovlnnými zbraněmi. Obvyklou posádku hlídkových člunů tvoří 4 až 5 námořníků, v případě nasazení autonomních robotů může jeden člověk řídit až 20 člunů. To přináší jednak nižší náklady, umožňuje to ale i nasazení vyššího počtu člunů.
Autonomní čluny budou patrolovat kolem válečných lodí a zajišťovat jim eskortu při plavbě vybranými námořními koridory, případně vyrážet k prověření neznámých plavidel a potenciálních hrozeb.
YouTube
RevueVedle pilota má Air Car pojmout i trojici spolucestujících. (foto: Profimedia/Lazzarini Design)
VědaArcheologům se poprvé podařilo nalézt zbytky dřevěných hrotů z římské éry, které měly odradit útočníky. Hroty fungovaly podobně jako ostraný drát nebo žiletkový plot. (ilustrační foto: Unsplash, Hunter James, CC0)
HistorieStříbro nalezené v Kutné hoře vedlo krále k vydání horního zákoníku a ražbě pražských grošů, „tvrdé měny“ středověku. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)