Americký drak: Budoucnost vesmírné dopravy?

01.01.2014 - Tomáš Přibyl

Dragon je zvláštní plavidlo – ani ne tak svým vzhledem (kosmické lodě jsou si tvarově velmi podobné), jako spíše okolnostmi svého vzniku. Jde o první americkou loď, jejíž podobu nediktovala NASA: ta si pouze objednala službu – dopravu nákladu na ISS


Reklama

Firma SpaceX následně vymyslela, jak tuto objednávku realizovat. V rámci prostoru nesvázaného předpisy a nařízeními tak vznikla univerzální loď, s celou řadou moderních aplikací: kromě „kosmického náklaďáku“ by se v budoucnu mohla přestavět na pilotovanou kabinu (Dragon Rider), samostatně létající vědeckou laboratoř (DragonLab) nebo sondu určenou k přistání na Marsu (Red Dragon). A je docela dobře možné, že další verze časem ještě přijdou.

První Dragon startoval v prosinci 2010: šlo o zjednodušenou verzi lodi bez mnoha systémů a zkouška dopadla na výbornou. Zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk před startem opatrně prohlašoval, že pravděpodobnost úspěchu odhaduje na 60–70 %. Po úspěšném přistání ale neskrýval nadšení: „Kdyby byli na palubě Dragonu kosmonauti, měli by dnes za sebou velmi příjemný let.“

K pilotovanému Dragonu však vede ještě dlouhá cesta: je třeba vyvinout záchranné systémy, stejně jako zařízení pro připojování k vesmírné stanici. Stávající nákladní Dragon se totiž k ISS jen přiblíží a následně je zachycen robotickým manipulátorem. Pilotovaný ovšem musí být schopen tuto operaci zvládnout samostatně. Firma SpaceX tvrdí, že první let s kosmonauty se odehraje už v roce 2015.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikipedia, NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907