Angína: Penicilinem proti bakteriím

27.12.2013 - Kateřina Vašků

Až 90 % případů nákazy angínou má na svědomí bakterie Streptococcus pyogenes způsobující zánět mandlí. Ten se může posléze rozvinout až ve smrtelnou revmatickou horečku


Reklama

Ačkoliv má angína punc závažnějšího onemocnění, ve skutečnosti se jedná o poměrně běžnou nemoc nejčastěji bakteriálního, virového nebo mykotického původu. Angína neboli akutní zánět mandlí postihuje krční mandle, kořen jazyka a přilehlou část hltanu. Šíří se kapénkově a její inkubační doba činí obvykle 1–3 dny.

Horečka i komplikace s klouby

K hlavním příznakům patří bolest v krku, kašel, ztížené polykání, zvětšené mízní uzliny, bolesti hlavy, případně ucpání nosu. Dobrou zprávou je, že angínu lze (na rozdíl od chřipky) dobře léčit antibiotiky, zejména penicilinem. Ptáte se, jak ho lékaři nahrazovali před jeho vynálezem ve 40. letech minulého století? Poměrně obtížně, ačkoliv je třeba dodat, že se tehdy angína vyskytovala mnohem méně často. Klid na lůžku a obklady zkrátka musely stačit.

Kromě toho tehdy hrozilo riziko následných komplikací v podobě tzv. revmatické horečky. Ta sice existuje i dnes, ale vyskytuje se především v rozvojových zemích, kde však její příznaky vykazuje podle Světové zdravotnické organizace WHO až 1 % školních dětí ročně. Onemocnění propuká zhruba 3–4 týdny po prodělané a nedoléčené angíně a může postihnout srdce a klouby; v krajním případě pak vede až k selhání oběhu.

K nejčastější formě angíny u nás patří tzv. lakunární (hnisavá) angína: obvykle napadá děti předškolního a školního věku, které ještě nemají dostatečně vyvinutou imunitu. Projevuje se horečkou (nad 38 °C), třesavkou, zvracením, extrémní bolestí v krku a zejména hnisavým povlakem v ústní dutině ‒ odtud název hnisavá.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Současná podoba RMC v afghánských misích.

Válka

Káně rousná (Buteo lagopus) má rozpětí křídel až 140 cm a bělavější zbarvení než naše káně lesní (Buteo buteo).

Příroda

Obrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.

Zajímavosti

Ledovec Silvretta ve švýcarských Alpách. Odborníci odhadují, že do konce století zmizí 95 procent ze současných čtyř tisíc alpských ledovců.

Věda

Čingischán byl vůči nepřátelům nemilosrdný. Ti, kteří se vzdali, však mohli očekávat shovívavost.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907