Astronomové odhalili skutečný tvar hvězdného hala Mléčné dráhy

Pokročilá měření polohy hvězd přinesla nečekanou změnu v poznání, jaký tvar má hvězdné halo naší Galaxie. Proč je jeho tvar důležitý a jaké bude mít zjištění důsledky?

25.11.2022 - Stanislav Mihulka



Mléčná dráha má tvar disku. Zároveň ji ale tvoří mračno hvězd, které se nacházejí mimo tento disk. Astronomové byli dlouhá léta přesvědčeni, že tento oblak, čili hvězdné halo Mléčné dráhy, má víceméně kulovitý tvar. Podle nové vědecké studie, publikované v časopise The Astronomical Journal, je ale tvar hala naší Galaxie jiný.

Jiwon Han z amerického výzkumného centra Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics a jeho kolegové zpracovali výsledky moderních pozorování hvězd v naší Galaxii a dospěli k závěru, že hvězdné halo Galaxie má ve skutečnosti tvar ragbyového míče nebo třeba vzducholodě. Navíc je nakloněné vůči rovině galaktického disku.

Důležitý tvar hvězdného hala

Zdánlivě prostý objev bude mít dalekosáhlé následky. Tvar hvězdného hala totiž úzce souvisí s řadou dalších jevů, včetně historie Mléčné dráhy a na obecné úrovni s evolucí galaxií. Těsnou spojitost má i s temnou hmotou, která by podle současných teorií měla obklopovat Mléčnou dráhu i ostatní galaxie.

Hvězdné halo naší Galaxie (foto: Harvard & Smithsonian, Melissa WeissCC BY 4.0)

Tvar hvězdného hala je ve skutečnosti velmi zásadním parametrem, který jsme s kolegy změřili s doposud nevídanou přesností,vysvětluje Han. „To, že má tvar nakloněného míče na rugby a nikoliv koule, se projeví v řadě dalších věcí.

Hanův školitel a kolega Charlie Conroy k tomu dodává: „Všichni mnoho let předpokládali, že hvězdné halo je sférické a víceméně izotropní, tj. ve všech směrech stejné. Teď víme, že můžeme obrázky Mléčné dráhy obklopené kulovitým halem, kterých jsou plné učebnice, zahodit.

TIP: Mléčnou dráhu obklopuje obrovský oblak plynu o teplotě 10 milionů °C

Výzkum hvězdného hala je velmi komplikovaný. Je mnohem řidší než galaktický disk a jeho hvězdy nám splývají s hvězdami disku. Badatelé využili dva hlavní zdroje dat – z pozorování evropské vesmírné observatoře Gaia a z pozemního průzkumu oblohy H3 (Hectochelle in the Halo at High Resolution), který se uskutečnil na observatoři MMT, nacházející se na hoře Mount Hopkins v Arizoně.


Další články v sekci