Ázerbájdžánský Nachičevan: Noemův přístav v zemi hrobek a hor

Modrá na vlajce Ázerbájdžánu připomíná turkické dědictví, červená má symbolizovat pokrok a zelená islám. Srpek opět připomíná islám a osmicípá hvězda osm písmen slova Ázerbájdžán napsaného v arabštině

Ilandagh se tyčí do nadmořské výšky 2 415 metrů a jeho název zní v překladu „hadí hora“. Legenda přitom praví, že na vrchol mohou vystoupat pouze dobří lidé, zatímco všechny ostatní zaženou zpět zákeřní plazi. Trhlinu ve skalnatém masivu, viditelnou prý ze všech koutů Nachičevanu, údajně vytvořila právě gigantická loď, jež do něj v dávné minulosti zaryla svůj kýl. Místní jsou na mytickou událost patřičně hrdí a symbolické mauzoleum praotce Noema vyrostlo v hlavním městě již v 8. století. Jeho současná podoba pak představuje moderní rekonstrukci z roku 2006. 

V předivu legend

V turistických průvodcích se o zakavkazském regionu výstižně píše jako o „zemi hrobek a hor“. Na území, jehož tři čtvrtiny se rozkládají ve výšce přes tisíc metrů nad mořem, je podobných monumentálních mauzoleí s charakteristickou architekturou k vidění hned několik desítek. K většině se přitom vážou legendy a řada z nich má kořeny ve středověku, kdy oblast ležící na hedvábné stezce spočívala v područí mongolských chánů. 

Politický a strategický význam regionu od nepaměti posilovala právě jeho poloha na trase spojující Evropu s Orientem. A tehdy vznikl i nespočet pevností: Nejpůsobivější je patrně ta na hoře Alinja ze 14. století, přezdívaná „ázerbájdžánské Machu Picchu“. 

Křehké příměří

Nezávislost na okolních mocnostech Nachičevan nikdy nezískal, přestože dnes k ní má coby autonomní republika patrně nejblíž v historii. Z administrativního hlediska náleží k Ázerbájdžánu, nesdílí s ním však žádnou hranici: Od „mateřského“ státu ho dělí přibližně 30 kilometrů arménského území. Technicky vzato jde tedy o exklávu, a to nejrozlehlejší na světě, kterou obklopuje pevnina – téměř půlmilionový Nachičevan se rozkládá zhruba na stejné ploše jako Ústecký kraj.  

Důvody podivného uspořádání na mapě spočívají v relativně nedávné historii. O Nachičevan, stejně jako o sousední Náhorní Karabach, projevují už od počátku 20. století zájem znepřátelené republiky Ázerbájdžán a Arménie (viz Stručné dějiny). Spory v minulosti opakovaně vyústily v krvavé střety, z nichž vzešel vítězně první jmenovaný stát, přestože se Nachičevan rozkládá na arménském území. V současné době platí křehké příměří a Arménie v rámci mírové smlouvy, jež loni ukončila válku o Náhorní Karabach, přislíbila umožnit „hospodářské a dopravní propojení“ obou lokalit. Ázerbájdžánská vláda momentálně i přes arménský odpor zvažuje vybudování ekonomicky nezávislého koridoru, který by překlenul arménské území a zajistil s Nachičevanem bezpečnější hospodářské styky.