Ázerbájdžánský Nachičevan: Noemův přístav v zemi hrobek a hor

09.08.2022

Podle jedné z legend zakotvil Noe po potopě světa svou archu při úpatí hory Ararat, na pomezí dnešního Turecka a Arménie. V nedalekém Nachičevanu to však vidí jinak: K mytické události mělo dojít pod místním vrcholem Ilandagh. A biblický praotec má v ázerbájdžánské exklávě dokonce hrobku

<p>Masiv <strong>Ilandagh</strong> je se svými 2 415 metry údajně vidět z jakéhokoliv místa v Nachičevanu. Podle legendy u jeho úpatí přistál Noe se svou archou. <em>(foto: Profimedia)</em></p>

Masiv Ilandagh je se svými 2 415 metry údajně vidět z jakéhokoliv místa v Nachičevanu. Podle legendy u jeho úpatí přistál Noe se svou archou. (foto: Profimedia)


Reklama

Modrá na vlajce Ázerbájdžánu připomíná turkické dědictví, červená má symbolizovat pokrok a zelená islám. Srpek opět připomíná islám a osmicípá hvězda osm písmen slova Ázerbájdžán napsaného v arabštině

Ilandagh se tyčí do nadmořské výšky 2 415 metrů a jeho název zní v překladu „hadí hora“. Legenda přitom praví, že na vrchol mohou vystoupat pouze dobří lidé, zatímco všechny ostatní zaženou zpět zákeřní plazi. Trhlinu ve skalnatém masivu, viditelnou prý ze všech koutů Nachičevanu, údajně vytvořila právě gigantická loď, jež do něj v dávné minulosti zaryla svůj kýl. Místní jsou na mytickou událost patřičně hrdí a symbolické mauzoleum praotce Noema vyrostlo v hlavním městě již v 8. století. Jeho současná podoba pak představuje moderní rekonstrukci z roku 2006. 

V předivu legend

V turistických průvodcích se o zakavkazském regionu výstižně píše jako o „zemi hrobek a hor“. Na území, jehož tři čtvrtiny se rozkládají ve výšce přes tisíc metrů nad mořem, je podobných monumentálních mauzoleí s charakteristickou architekturou k vidění hned několik desítek. K většině se přitom vážou legendy a řada z nich má kořeny ve středověku, kdy oblast ležící na hedvábné stezce spočívala v područí mongolských chánů. 

Politický a strategický význam regionu od nepaměti posilovala právě jeho poloha na trase spojující Evropu s Orientem. A tehdy vznikl i nespočet pevností: Nejpůsobivější je patrně ta na hoře Alinja ze 14. století, přezdívaná „ázerbájdžánské Machu Picchu“. 

Křehké příměří

Nezávislost na okolních mocnostech Nachičevan nikdy nezískal, přestože dnes k ní má coby autonomní republika patrně nejblíž v historii. Z administrativního hlediska náleží k Ázerbájdžánu, nesdílí s ním však žádnou hranici: Od „mateřského“ státu ho dělí přibližně 30 kilometrů arménského území. Technicky vzato jde tedy o exklávu, a to nejrozlehlejší na světě, kterou obklopuje pevnina – téměř půlmilionový Nachičevan se rozkládá zhruba na stejné ploše jako Ústecký kraj.  

Důvody podivného uspořádání na mapě spočívají v relativně nedávné historii. O Nachičevan, stejně jako o sousední Náhorní Karabach, projevují už od počátku 20. století zájem znepřátelené republiky Ázerbájdžán a Arménie (viz Stručné dějiny). Spory v minulosti opakovaně vyústily v krvavé střety, z nichž vzešel vítězně první jmenovaný stát, přestože se Nachičevan rozkládá na arménském území. V současné době platí křehké příměří a Arménie v rámci mírové smlouvy, jež loni ukončila válku o Náhorní Karabach, přislíbila umožnit „hospodářské a dopravní propojení“ obou lokalit. Ázerbájdžánská vláda momentálně i přes arménský odpor zvažuje vybudování ekonomicky nezávislého koridoru, který by překlenul arménské území a zajistil s Nachičevanem bezpečnější hospodářské styky. 

Palác koberců

Podle oficiálních stránek Nachičevanu se v ázerbájdžánské exklávě nachází 1 162 památek zejména kulturní a historické hodnoty. Vedle nespočtu působivých mauzoleí patří mezi „povinné“ zastávky všech návštěvníků bývalý palác chánů, ceněný pro charakteristickou architekturu mísící zakavkazské a orientální prvky. Třípatrová budova z roku 1760 představovala až do počátku 20. století sídlo vládnoucích chánů, kteří v luxusních interiérech vítali diplomatické hosty. Od roku 1998 slouží palác jako státní muzeum koberců, jehož sbírky čítají na 300 proslulých „peršanů“.

STRUČNÉ DĚJINY

Prvotní osídlení současného Nachičevanu spadá podle archeologických nálezů již do starší doby kamenné. Ve starověku, kdy se region střídavě ocital v područí právě vládnoucích okolních říší, pak v místě započal čilý obchodní ruch.

Kolébka křesťanství

V raném středověku ovládala Nachičevan nejprve Arménská říše, díky čemuž se tam rozšířilo křesťanství. V roce 623 však převzala otěže čím dál vlivnější Byzanc a krátce poté ji na dlouhou dobu vystřídali Arabové. Křesťanství tak na čas ustoupilo islámu, neboť muslimskou víru vyznávali i následovníci Arabů: Seldžučtí Turci, Mongolové a nakonec Íránci spravovali Nachičevan zhruba v 16.–18. století coby provincii zvanou Nachičevanský chanát.

V srdci konfliktu

V letech 1826–1828 se územní spory na Blízkém východě vyhrotily v podobě poslední rusko-perské války, po jejímž skončení se mapy překreslovaly znovu. Nachičevan se stal součástí slovanského impéria a kdysi vysídlení Arméni se mohli do kavkazské vlasti vrátit. Ne všichni aktéři konfliktu však byli spokojeni: Představitelé Arménie usilovali o autonomii, zatímco o region projevilo zájem také sousední Turecko. Za první světové války pak probíhala systematická genocida arménských křesťanů, kterou nepřežilo 1,5 milionu lidí včetně obyvatel Nachičevanu. 

Ázerbájdžán vítězí 

V květnu 1918 se Nachičevan přičlenil k nově vyhlášené republice Arménie, jen o dva roky později však celý zakavkazský region pohltil Sovětský svaz. Z rozhodnutí Stalina byl posléze Nachičevan společně s Náhorním Karabachem připojen k Ázerbájdžánu. V roce 1991 sice tamní sovětské socialistické republiky vyhlásily na centrální mocnosti nezávislost, ale nad Nachičevanem zároveň definitivně převzal kontrolu právě Ázerbájdžán.

LIDÉ

Obyvatelstvo

  • počet obyvatel: 460 000
  • očekávaná doba dožití: 76,1 roku
  • prům. počet dětí: 1,9 na ženu
  • věková struktura: 23 % obyvatelstva do 15 let, 6 % obyvatelstva nad 65 let
  • městské obyvatelstvo: metropole Nachičevan má 94 000 obyvatel
  • náboženství: 97 % islám, 3 % křesťanství
  • gramotnost: 99 %
  • obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 5 %

Politika

  • státní zřízení: autonomní republika Ázerbájdžánu
  • prezident: Vasif Talibov (od roku 1993)
  • parlamentní volby: jednou za pět let

Ekonomika

  • HDP na hlavu: Ázerbájdžán – 15 010 dolarů, odhad z roku 2019; ČR – 43 004 dolarů
  • měna: ázerbajdžánský manat, s kurzem 1 : 12,80 Kč

GEOGRAFIE

  • rozloha: 5 503 km², asi jako Ústecký kraj
  • charakter území: hornaté a velmi suché, převážně pokryté polopouští
  • podnebí: suché kontinentální
  • min. noční / max. denní teploty (°C): leden–březen 24/30, duben–červen 25/32, červenec až září 26/33, říjen–prosinec 25/32
  • nejvyšší bod: Kapydžik, 3 904 m n. m.

Reklama

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost 20/21
  • Zdroj fotografií:
    Zdroj fotografií wysiwyg: 

    Shutterstock, Profimedia




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hanza neprosperovala jen díky diplomacii – v případě nutnosti dokázala vzpurná hrabství třeba vyhladovět. (ilustrace: Profimedia)

Zajímavosti

Ted Sams získal po 60 letech svůj maturitní diplom. (foto: Profimedia, David Orr ©)

Revue

DART míří na sebevražednou misi ve jménu planetární obrany. (ilustrace: NASA/Johns Hopkins APL, Steve GribbenCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Banánovník nakažený fusariovým vadnutím (TR1). (foto: Flickr, Scot NelsonCC0)

Věda

Seznamte se s oblastí, kde se stékají dvě nejmohutnější moravské řeky Morava a Dyje – seznamte se s krajinou Soutoku. (foto: Petr Zajíček ©)

Příroda

Klášterní komplex dnes. (foto: Shutterstock)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907