Vědci vyrobí bakterie na přání. Pomohou pří léčbě i pohonu aut

20.06.2013 - Jaroslav Petr

Genetici vedení laureátem Nobelovy ceny Hamiltonem Smithem „slepili“ písmenka genetického kódu do řetězců, ze kterých nakonec vytvořili kopii kompletní dědičné informace bakterie Mycoplasma genitalium. Nabízí se tak možnost výroby bakterií doslova na přání

<p>Podle Hanse nevonělo sádlo po 64 letech úplně skvěle, stále se však dalo pozřít.</p>

Podle Hanse nevonělo sádlo po 64 letech úplně skvěle, stále se však dalo pozřít.


Reklama

Mykoplazma žije v pohlavních orgánech a plicích opic i lidí. Vědci zatím nemají úplně jasno, jak moc nakaženým lidem škodí. Mezi genetiky se těší mykoplasma velké oblibě pro svou trpasličí dědičnou informaci. Jejích 470 genů uložených do bezmála 600 000 písmen genetického kódu představuje ve srovnání s DNA běžných bakterií skutečně „kapesní“ genom. Pro laboratorní syntézu to přesto bylo ještě nedávno příliš velké sousto. Poprvé se vědcům povedlo vytvořit v laboratoři kompletní syntetickou dědičnou informaci už v roce 2002. Patřila viru obrny a skládala se z pouhých 7 500 písmen genetického kódu. DNA mykoplasmy je bezmála stokrát delší. Kvalita syntetické DNA mykoplasmy se ukáže, až ji vědci vsunou do bakterie zbavené vlastní dědičné informace. Zatím však takový umělý mikrob světlo světa nespatřil.

Vedoucí výzkumného týmu Craig Venter je přesvědčen, že syntetické bakterie najdou brzy praktické využití. Plánuje vytvoření zjednodušené verze mykoplasmy s pouhou stovkou genů. Ta by se dala využít k tvorbě umělých bakterií pro průmyslové účely. Vědci by ji vybavili geny izolovanými z jiných organismů a díky nim by pak mohla „umělá“ bakterie například vyrábět léky, jejichž syntéza se v chemických laboratořích nedaří, nebo je příliš drahá.

Venter vidí v syntetických bakteriích velkou šanci pro řešení globálních problémů lidstva. Bakterie se speciálně designovanou dědičnou informací by mohly například rozkládat vodu, a zajistit tak dostatek levného vodíku pro pohon ekologicky šetrných motorů. Další syntetické bakterie by byly vytvořeny pro výrobu bionafty nebo biolihu z nejrůznějších odpadů. Speciální bakterie by mohly zbavovat životní prostředí škodlivých látek, například čistit pobřeží od ropných skvrn, nebo rozkládat toxické chemikálie v půdě na neškodné sloučeniny.

Venterovi kritici poukazují na nebezpečí zneužití mikrobů se syntetickým genomem pro teroristické útoky. Venter a jeho spolupracovníci ale namítají, že výroba umělého mikroorganismu je stále ještě příliš komplikovaná a drahá. Teroristům se nabízejí podstatně dostupnější biologické zbraně z řad ryze přírodních původců infekčních chorob, jimiž lze snadno napáchat nedozírné škody na úrodě zemědělských plodin nebo vyvolat masová onemocnění zvířat či lidí. Přesto už byla pro práci se syntetickou dědičnou informací stanovena pravidla, která by měla rizika jejího zneužití eliminovat.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: fineartamerica.com

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

I když se Anna z incidentu téměř úplně zotavila, koncem roku 2009 stále ještě trpěla menšími symptomy na rukou a nohou, které způsobilo poranění nervů.

Zajímavosti
Věda

Britské „muničky“ se podílely na produkci 80 % zbraní i nábojů pro královské vojsko

Válka

Oranžově dráha mezihvězdné komety Borisov.

Vesmír

Londýnské metro, snímek z oslav 150. výročí zprovoznění.

Historie

Královna korpulence - vítězkou letošního klání o nejvypasenějšího medvěda se stala medvědice Holy.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907