Evropská říše zubrů: V chrámu stromů Bělověžského pralesa

22.12.2015 - Kateřina Vašků

Na hranicích Polska a Běloruska se rozprostírá vskutku pohádkový les – koruny tamních stromů běžně pamatují konec 19. století a v porostu se prohání řada vzácných zvířat včetně tarpana lesního nebo zubra evropského


Reklama

Bělověžský prales – jeden z posledních zbytků obřího zeleného pásu, který se kdysi táhl celou Evropou – je chrámem stromů. Celých 96 % jeho území připadá na lesní ekosystémy, jež doplňují především mokré louky, říční údolí a jiné mokřady. Většinu celkové plochy porůstají mohutné listnáče, zbytek patří jehličnanům a smíšeným lesům.

Téměř polovina obřích stromů je starší než 80 let, a v centrální oblasti se jejich průměrný věk pohybuje dokonce kolem 130 let. Proslulé jsou zejména tamní duby dosahující úctyhodné výšky kolem 40 m. Mnohé z nich mají i vlastní jméno: Zřejmě nejslavnější je Jagellonský dub, pod nímž prý odpočíval už Vladislav Jagellonský před bitvou u Grunwaldu roku 1410. Strom padl v roce 1974, kdy dorůstal 39 m – a jeho kmen o obvodu 5,5 m lze v místě obdivovat dodnes.

Evropská říše zubrů

Neporušená krajina hostí nepřeberné množství živočišných druhů, jejichž počet se odhaduje na více než 12 tisíc. Zřejmě nejslavnějším obyvatelem je zubr evropský, s nímž se nerozlučně pojí celá historie pralesa. Už roku 1538 vydal polský král a litevský velkokníže Zikmund I. Starý dokument, v němž vyhlásil přísné tresty za pytlačení v oblasti – a za ulovení zubra dokonce hrozil trest smrti. Mimochodem, tentýž panovník nechal postavit lovecký zámeček v přilehlé obci Bělověža (Białowieża), jež dala později lokalitě název.

Za vlády ruského cara Pavla I., který ochranu lesa prakticky zrušil, naopak počet zubrů poklesl až na 200 kusů, ale na konci 19. století opět vyšplhal k tisícovce. Na stavech impozantních zvířat se pak nesmazatelně podepsala první světová válka: Dlouhotrvající hladomory hnaly obyvatele na lov do přilehlých lesů a posledního zubra tam pytláci zastřelili v roce 1919. Polská vláda ovšem později vybudovala v místě chovnou stanici, a populaci největších suchozemských zvířat evropského kontinentu se tak v Bělověžském pralese podařilo obnovit. Dnes se jich oblastí prohání asi osm stovek.

  • Zdroj textu:

    100+1 Zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Divoké páření královny a trubce za letu

Věda

Autonomní uklízeč sněhu u osvětlení letištní dráhy

Věda

Snímek komety C/2019 Q4 Borisov, pořízený teleskopem Canada-France-Hawaii Telescope na Havaji

Vesmír
Zajímavosti

Mnoho exemplářů hry nezůstalo, a pokud ano, jde o pouhé fragmenty

Historie

Děti otročící na plantážích chodí oblečené jako jejich vrstevníci jinde na světě, žijí však v extrémní chudobě. Pod hranicí extrémní chudoby, tedy s méně než 44 korunami na den, žije v například Burkině Faso 43,7 % obyvatel.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907