Bezpilotní solární letadlo: Nahradí unikátní stroj družice?

26.08.2013 - Jan Miklín

Americká firma Titan Aerospace představila bezpilotní „dron“ na solární pohon, který by mohl v mnohých úkolech nahradit kosmické družice. Ve vzduchu má vydržet až několik let


Reklama

Titan Aerospace je nová „start-up“ firma z Nového Mexika, složená ze zkušených inženýrů i technologických nadšenců. Právě v jejich hlavách se narodila myšlenka konceptu revolučního stroje, definující novou kategorii atmosférických satelitů. „Letadla na solární pohon jsou známá již od 80. let minulého století a několik prototypů bezpilotních dronů již bylo také vyvinuto, našim cílem je navrhnout praktický komerčně využitelný stroj s co nejširším záběrem úkolů, zároveň však dostatečně jednoduchý a elegantní,“ popisují inženýři z Titanu. „Až vše dotáhneme do konce, Solara přinese hotovou revoluci do odvětví, která dosud závisela na mnohem dražších a méně flexibilních družicích,“ slibují. A jak tedy Solara vypadá?

Na slunečních křídlech

V současné době vyvíjený prototyp je označován jako Solara 50 podle rozpětí křídel, které je právě 50 m. Křídla i štíhlé tělo o délce 15,5 m je pokryto více jak třemi tisícovkami solárních článků, které mají výkon až 7 kW. Stroj o hmotnosti 159 kg pohání jediný, vysoce účinný motor (maximální rychlost dosahuje 104 km/h), energetickou zásobu zajišťují vysokokapacitní lithiové baterie, uložené ve štíhlých křídlech. „Výroba letadla tak, aby bylo co nejlehčí, ale zároveň dostatečně pevné byla spolu s řízením energetické spotřeby největším oříškem,“ dodává výrobce. Hmotnost užitečného nákladu, tedy přístrojů pro různé aplikace, je minimálně 32 kg – těžší náklad je možný pouze v případě, že se stroj bude pohybovat v oblasti s dostatkem slunečního záření. Výrobce udává, že stroj by měl být schopný vydržet ve vzduchu až pět let a uletět za tu dobu asi čtyři a půl milionu kilometrů.

Dron bude létat ve výšce okolo dvaceti kilometrů nad zemským povrchem, tedy nad vlivem pozemského počasí. Po startu s pomocí katapultu, který by měl být načasovaný zhruba na půlnoc, letadlo začne stoupat na bateriový pohon a jen co se slunce přehoupne přes obzor, může začít dobíjet energii. Použité články jsou totiž vysoce efektivní a rozmístěné tak, aby využili maximum slunečních paprsků – a to i ve chvílích, kdy je slunce nízko.

Monitoring počasí, snímkování i vysílačka

Záběr úkolů, pro které by Solara 50 i jeho větší bratříček Solara 60 mohl být využíván, je široký. Solara může sloužit třeba jako komunikační buňka: signálem pokryje kruh o průměru 30 km, na který je jinak na zemi potřeba stovka vysílačů. Může tedy sloužit jak trvale v oblastech bez pozemní infrastruktury, tak v případě přírodních katastrof, kdy dojde k výpadku sítě na zemi. A to ve velmi krátké době a za nízkých nákladů.

Do určité míry může Solara nahradit družice – například meteorologické, ale i snímkovací jako je třeba LANDSAT. Podle výrobce budou náklady na nasnímkování jednoho čtverečního kilometru Solarou asi 5 EUR oproti 35 EUR družicí, nemluvě o větší flexibilitě a rychlosti. Výhod rychlého pohledu z výšky mohou využívat zemědělci, řízení dopravy, záchranáři, dron může sledovat oblasti zasažené požáry, povodněmi i monitorovat ropovody a hlídat, zda nedošlo k havárii. Přestože Solara je ve stádiu prototypu, výrobce už má první objednávky a pokud dron opravdu bude umět to, co Titan Aerospace slibuje, nebudou určitě jediné.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Profimedia/Ferrari Press Agency, Titan Aerospace

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Symboly ďábelského zacházení s černošskými otroky byly karabáč z hroší kůže a usekané ruce.

Historie

Samice s mláďaty se brzy ráno vracejí z plantáže zpět do pralesa. Překonat strmý příkop pomáhají mláďatům pošťuchováním choboty.

Příroda
Zajímavosti
Vesmír

Pětikilometrový kráter v Ora Banda vznikl po dopadu tělesa o průměru až 200 metrů.

Věda

Žralok bělavý (zvaný též žralok býčí) je mohutný a velký druh žraloka, známý svým nepředvídatelným a často velice agresivním chováním.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907