Biorobot, který chodí díky svalům. Opravdovým svalům!

04.07.2014 - Jan Miklín

Hranice mezi stroji a živými bytostmi se stále více stírá. Dokazuje to i nově představený robot, o jehož pohyb se stará svalová tkáň. Využití by mohl nalézt v inženýrských i medicínských aplikacích


Reklama

Kombinace robotických a biologických prvků – jako jsou tkáně či buňky – totiž umožňuje vyrábět stroje, schopné reagovat na řízené signály zvenčí. „Snažíme se integrovat tyto principy tak, abychom mohli vyvinout zařízení praktický použitelné třeba jako chytré implantáty či „dopravce“ léků,“ říká vedoucí týmu z University of Illinois Rashid Bashir.

Tkáň a 3D tisk

Jak vědci postupovali? Zkombinovali trojrozměrný tisk s biologickým inženýrstvím. Navázali přitom na svého prvního biorobota, který k pohybu využíval srdečních buněk z krys. Ten měl jednu nevýhodu: nešel vypnout, neboť buňky stále pulsovaly. Proto se zaměřili na svalové buňky. „Ty jsou vhodné díky tomu, že je lze řídit externími signály, ať už chemickými nebo jinými,“ vysvětluje Rashid Bashir.

„Anatomie“ zhruba centimetr velkého robota vycházela z té skutečné: nejprve byla na 3D tiskárně vyrobena „kost“ z pevného, ale pružného hydrogelu. K ní poté umělými „šlachami“ připevnili upravenou svalovou tkáň. Rychlost pohybu pak dokázali ovládat elektrickými signály.

Dalším krokem ve výzkumu bude dosáhnout lepší kontroly pohybu. „Našim cílem je, aby se bioroboti dali využívat jako autonomní senzory,“ popisuje vědec. Chtějí proto do jejich struktury přidat neurony, které budou schopné navigovat robota třeba za světlem nebo určitou chemickou látkou.

  • Zdroj textu:

    iflscience.com

  • Zdroj fotografií: Janet Sinn-Hanlon, Design Group@VetMed

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907