Blesky na Zemi, bouře na Slunci: Jak spolu souvisí?

24.05.2014 - Jan Miklín

Mají sluneční bouře vliv na výskyt blesků na Zemi? Zdá se, že ano, ale jasné vysvětlení tohoto jevu je zatím stále neznámé. Nový výzkum ukazuje na přesně opačný efekt, než jsme dosud mysleli


Reklama

Slunce vyvrhuje nabité částice dosahující zemské atmosféry rychlostí okolo dvou milionů kilometrů za hodinu o dva až čtyři dny později. „Sluneční vítr – jak tento jev nazýváme – není stálý, má pomalé a rychlé proudy. Navíc Slunce rotuje, a tak se může stát, že rychlejší vyvržené částice dohoní pomalejší vyslané o něco dříve a jejich síla se sčítá,“ uvádí do problému dr. Christ Scott z University of Reading. Je známo, že nabité částice ze Slunce na Zemi způsobují polární záři, ale vědec objevil souvislost i s výskytem blesků.

Bouře versus sluneční aktivita

Během čtyřiceti dnů po významné sluneční bouři se počet blesků zaznamenaných na střední Anglií zvýšil o 31 % ve srovnání se stejným časovým obdobím před. Vrchol aktivity blesků a bouřkových dnů nastal okolo 12 až 18 dnů po té, co sluneční částice dosáhly Země. „Je to nečekané,“ říká výzkumník, „protože tyto částice znamenají zvýšení magnetického pole, jež chrání zemi před vysokoenergetickým kosmickým zářením z vesmíru. Snížení jeho intenzity je sice jen asi o 1 %, ale dosud jsme předpokládali, že má za následek naopak snížení bouřkové aktivity.“

Jaké praktické využití objev dr. Scotta má? Odhaduje se, že blesky zabijí ročně asi dvě desítky tisíc lidí a desetinásobek zraní. I malé zlepšení přesnosti předpovědí tak může doslova zachránit životy. „Satelity monitorující sluneční záření mohou informovat týdny před tím, než ke zvýšení bouřkové aktivity dojde,“ popisuje vědec. Každopádně ve výzkumu interakce částic vyvrhovaných při slunečních bouřích a zemské atmosféry zbývá ještě mnoho záhad k vyřešení.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přemysl Otakar II. a jeho syn Václav zlepšili postavení Židů v českých zemích.

Historie

Jednu z největších podzemních prostor parku představuje i Gua Rusa neboli „jelení jeskyně“.

Cestování
Reklama

Zbrusu nový kráter na Marsu

Vesmír

V Grónsku mizí led přímo před očima

Věda

PzKpfw IV Ausf. H od instrukční divize Lehr v předvečer vylodění v Normandii

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907