Blýskání na lepší časy: Starý kontinent opět zarůstá

07.06.2015 - Vilém Koubek

Drancování evropské přírody nadobro odzvonilo a první housle momentálně hraje zalesňování. Bylo sice nutné překonat celou řadu překážek, přesto se dnes starý kontinent zelená víc než kdy dřív v moderních dějinách


Reklama

Během posledního století prošla Evropa dvěma světovými válkami, zaznamenala vzestup i pád komunismu, vznik Evropské unie a mnoho dalších překotných událostí, které se přímo či nepřímo podepsaly také na její zeleni. Vojenská mašinerie drancovala lesy, zemědělský průmysl měnil zalesněné plochy v pole. Dřevo dlouhou dobu sloužilo jako palivo i stavební materiál. Není proto divu, že stromů na starém kontinentu postupně drasticky ubylo.

Na českém území mizelo zalesnění až do poloviny 19. století, kdy dosáhla rozloha našich lesů historického minima – 29 % plochy státu. V průběhu 20. století však obliba dřeva jakožto paliva klesala a nahrazovalo jej uhlí, olej a přírodní plyny – mimo jiné kvůli snadnější dostupnosti. Mnoho zemí, včetně té naší, se pak rozhodlo škody napáchané v minulosti napravit. Začalo tedy intenzivní zalesňování, které pokračuje dodnes. A zatímco šla technologie kupředu a dříve nenahraditelné dřevo ustupovalo ve stavebnictví železu či betonu, znovu osázené plochy se rozšiřovaly a prospívaly.

Španělský obrat

Výrazné zlepšení bylo možné pozorovat například v Itálii, Francii, Španělsku a Portugalsku, kde svého času lesy nahrazovala pole. V posledních sto letech se však proces odlesňování zastavil a stromy se mohly nejen vrátit do svých původních lokalit, ale také začít růst na nových místech. Například v povodí španělské řeky Segura, kde po ničivých záplavách v roce 1879 nezůstal jediný živý kmen, se už o třináct let později rozprostíralo pět tisíc hektarů lesa. A v roce 1902 tam zapustily kořeny další dva tisíce sazenic. Nejen proto dnes Španělsko představuje jednu z nejzalesněnějších zemí Evropy.

Italští zemědělci zase svá pole opouštěli mimo jiné v důsledku urbanizace, čímž se rovněž vytvořil prostor pro zalesňování. Velkou část Apenin tak nyní znovu pokrývají stromy či alespoň tráva – momentálně je zalesněná více než třetina jihoevropského státu.

Východ versus sever

Ve východní Evropě pomohl zeleni pád komunismu. Mnozí zemědělci nezvládli náhlý tlak celosvětové konkurence, což je nakonec donutilo nechat pole ležet ladem. Obzvlášť v Rumunsku a Polsku se tak otevřela spousta nového prostoru pro opětovné zalesnění. Území našich severních sousedů teď lesy pokrývají bezmála z třetiny, v Rumunsku se jedná o 27 %.

Klíčovou roli pak hrají lesy v severských zemích, které odjakživa zásobovaly dřevem zbytek Evropy – až nakonec téměř neměly dost materiálu ani samy pro sebe. Díky obnovovacím programům však Skandinávie v současnosti disponuje množstvím dřeva jak pro vlastní potřebu, tak pro zbytek starého kontinentu a daří se jí držet krok s narůstající poptávkou. Finsko představuje s úctyhodnými 75 % dokonce nejlesnatější stát Evropy.

Vzhůru do měst!

Lesním porostům nahrávalo také stěhování obyvatel do měst, jak dokládá okolí některých evropských metropolí. Lidé přesouvající se z venkova do betonových džunglí totiž uvolňovali stále více prostoru bující přírodě. Zeleň dnes přitom obklopuje i Paříž, která ve 20. století vysokými nájmy své občany spíš vyháněla. Neutíkali však daleko, a francouzské hlavní město tak obepíná prstenec bohatě osázených periferií.

Velká Británie a Nizozemsko jakožto námořní velmoci využívaly dřevo převážně ke stavbě lodí. V důsledku extrémní spotřeby zmíněného materiálu však v roce 1900 zaujímaly lesy pouhá 2–3 % jejich území. Drastická čísla naštěstí vyvolala odpovídající reakci a v roce 2010 už lesní porosty pokrývaly dokonce až 12 % rozlohy těchto států. Nizozemsko pak pokračovalo ještě o kousek dál: díky stavbě hrází a odvodňování v někdejším mořském zálivu Zuiderzee získalo další úrodnou půdu.

Víte, že?

Boj se změnou klimatu

Díky fotosyntéze a schopnosti pohltit oxid uhličitý (CO2) hrají lesy významnou roli v boji se skleníkovým efektem. Ročně totiž absorbují až třetinu CO2 ze spalování fosilních paliv a obratem jej promění v kyslík.

Reklama

  • Zdroj textu:

    The Washington Post | 100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: The Washington Post

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907