Březen na obloze: Dominovat bude jasná hvězda Sirius

24.02.2014 - Jan Píšala

Kromě nápadného Jupiteru bude na večerním nebi nad jihem velmi dobře vidět i Sirius – nejjasnější hvězda noční pozemské oblohy


Reklama

Sirius najdete na nebi v souhvězdí Malého psa, ve vesmírném prostoru se však nachází 8,6 světelného roku daleko od Země. V porovnání s většinou ostatních hvězd tedy doslova za rohem. Navíc je Sirius tou nejbližší hvězdou, jakou na obloze zahlédneme i bez dalekohledu.

Modrobílý odstín Síria souvisí s jeho vysokou povrchovou teplotou, která dosahuje přibližně desíti tisíc stupňů Celsia. Rozměry hvězdy však nijak výjimečné nejsou. Průměr činí 1,7 průměru Slunce a hmotnost asi dvě hmotnosti Slunce. Nápadnost Síria na pozemském nebi je tudíž dána zejména jeho malou vzdáleností od Země.

Dvojhvězda

Sirius však není osamocen, v roce 1862 byla objeven jeho malý souputník. Jeho existenci ale astronomové tušili již několik let předtím. Vyplývala totiž z rozboru Síriova pohybu vůči vzdálenému hvězdnému pozadí. A právě na jeho základě předpověděl v roce 1844 německý astronom Friedrich Wilhelm Bessel existenci neviditelného Síriova průvodce. Ten později získal označení Sirius B, zatímco Sirius se stal Síriem A. Obě hvězdy dělí ve vesmíru vzdálenost 20 astronomických jednotek a kolem společného těžiště oběhnou jednou za 50 roků.

A jaký je Sirius B? Mnohem zajímavější než jeho souputník. Patří totiž mezi bílé trpaslíky, což jsou velmi horká jádra zaniklých hvězd. V případě Síria B dosahuje povrchová teplota úctyhodných 25 tisíc stupňů Celsia. S hmotností kolem jedné hmotnosti Slunce Sirius B na první pohled nezaujme, avšak jen do okamžiku, než zjistíme, že má průměr kolem deseti tisíc kilometrů. Hmota Síria B má tedy nepředstavitelnou hustotu, vždyť jeden centimetr krychlový této látky by vážil dva tisíce kilogramů!

Sirius B na vlastní oči?

Pozorování Síria B amatérskými dalekohledy rozhodně není nic jednoduchého. Je totiž natolik blízko Síriu A, že se ztrácí v jeho oslnivé záři. Naštěstí se však úhlová vzdálenost obou hvězd na nebi periodicky mění a v současnosti dokonce pozvolna roste. Svého maxima (11 obloukových vteřin) přitom dosáhne v roce 2023. Vyzbrojíte-li se v této době dalekohledem o průměru objektivu 30 a více centimetrů, budete mít velkou šanci Síria B na vlastní oči zahlédnout. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 3/2014

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sara Plazová stojí v místech, kde se dřív nacházely rozlehlé louky, kam pastevci naháněli své ovce.

Zajímavosti
Revue

Kometa na své poslední cestě

Vesmír

Ulrich von Lichtenstein

Historie

Autonomní nákladní automobil v barvách TuSimple.

Věda

LST u pláže v Inčchonu v září 1950

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907