Březnová obloha: Zatmění Slunce a loučení se s kometou Lovejoy

16.03.2015 - Redakce Tajemství vesmíru

Nejdůležitějším astronomickým pozorováním druhé poloviny března bude nepochybně částečné zatmění Slunce


Reklama

Hlavní úkaz měsíce března se odehraje tentokrát na denní obloze. Bude se jednat o částečné zatmění Slunce. Při pohledu z České republiky začne temný měsíční kotouč zakrývat sluneční disk krátce po půl desáté dopoledne. V dalších minutách pak bude možné sledovat, jak zmizí až tři čtvrtiny Slunce. Stane se tak v 10 hodin a 45 minut. V této době by mohla být na potemnělém nebi patrná – dokonce i bez dalekohledu – planeta Venuše. Nalezneme ji ve vzdálenosti asi 35 úhlových stupňů východním směrem od Slunce a bude vypadat jako drobná „hvězda“. Následovat bude ústup Měsíce ze Slunce, přičemž zatmění skončí kolem 12. hodiny.

Na večerní obloze budou nepříliš výrazná podzimní souhvězdí pozorovatelná nad jihozápadním obzorem po západu Slunce, která ale postupně zmizí za obzorem. V tu samou dobu nad jižním obzorem kulminují, nebo jsou již po kulminaci hvězdy a souhvězdí zimní oblohy. Velmi dobře lze pozorovat všechny astronavigační hvězdy vytvářející na obloze podobu velkého písmene G. Jedná se o hvězdu Capellu v souhvězdí Vozky, Castora a Polluxe ze souhvězdí Blíženců, Procyona ze souhvězdí Malého psa, výrazně zářícího Síria z Velkého psa, namodralého Riegela z Oriona, načervenalého Aldebarana, patřícího do souhvězdí Býka a načervenalou obří hvězdu Betelgeuse, patřící opět do souhvězdí Oriona.

V sobotu 21. 3. po západu Slunce bude možné pozorovat úzký srpeček Měsíce nad západním obzorem. Přímo nad ním, ve vzdálenosti asi 5° bude Mars. Venuše bude zářit o dalších 12° severněji. O den později se srpeček Měsíce dostane mezi obě planety, blíže k výrazné Venuši.

V dosahu teleskopických pozorování ještě zůstává na severní obloze kometa C/2014 Q2 (Lovejoy). Ta se již vzdaluje nejen od Země, ale i od Slunce, takže její jas klesá. Je však stále v příznivé výšce nad obzorem.

Hvězdy a souhvězdí

Po západu Slunce naleznete nad jižním obzorem souhvězdí Oriona, o něco výše nad horizontem pak souhvězdí Býka a Blíženců. S postupující nocí Oriona a Blížence vystřídají souhvězdí Raka a Lva. Nad jihozápadem lze v první polovině noci pozorovat souhvězdí Řeky Eridanu a Velryby.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
15. března06 h 15 min18 h 04 min
31. března05 h 40 min19 h 30 min

Do 20. března se Slunce nachází ve znamení Ryb, 20. března ve 23 hodin a 44 minut Slunce vstoupí do znamení Berana, nastane jarní rovnodennost, začne astronomické jaro.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
nov20. března5 h 58 min18 h 33 min
první čtvrt13. března10 h 43 min2 h 10 min

Planety

Merkur je nepozorovatelný.

Venuše je viditelná večer nad západem v souhvězdí Berana.

Mars je viditelný večer, nízko nad západem, v souhvězdí Ryb.

Jupiter je viditelný po celou v souhvězdí Raka.

Saturn je viditelný ve druhé polovině noci v souhvězdí Štíra.

Uran je nepozorovatelný.

Neptun je nepozorovatelný.

Úkazy na nebi

20. března – částečné zatmění Slunce (během maximální fáze zatmění, jež nastává v 10:45 SEČ, bude zakryto 75% slunečního disku)

29. března – setkání Měsíce a Jupiteru na noční obloze.

 

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu:

    Hvězdárna a planetárium Brno

  • Zdroj fotografií: Jan Píšala

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vražda knížete Václava, kterou v představách Matyáše Hutského spáchal o půlnoci sám Boleslav, iluminace z 2. poloviny 16. století.

Historie

Opečený ultrahorký neptun LTT 9779b je zřejmě zbytkem mnohem většího plynného obra.

Vesmír

Krmící se antilopa žirafí bývá častým terčem útoků lvů, gepardů, levhartů a šakalů.

Příroda
Zajímavosti

Spinosaurus aegyptiacus (přezdívaný Trnitý ještěr) žil na území dnešní severní Afriky v křídových obdobích před asi 112 až 94 miliony let.

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907