Budiž tma: Nedostatek tmy může vést i k rakovině

12.02.2015 - redakce 100+1

Od chvíle, kdy v roce 1879 vnesl Thomas Alva Edison do našich životů světlo prostřednictvím vynálezu žárovky, se změnilo mnohé – nikoliv však pouze k lepšímu. Přemíra nočního osvětlení například nebezpečně narušuje spánek


Reklama

Smog známe jako velký šedý mrak nad průmyslovými městy. Světelný smog však představuje jinou kapitolu. Jde o veškeré umělé světlo, které „vypouštíme“ do nočního prostředí a kvůli němuž se na planetě nachází stále méně míst, kde se lze setkat s přirozenou tmou.

Spánek jako za dne

Jedná se přitom o palčivý problém srovnatelný s fenoménem oteplování planety nebo zvětšování ozónové díry – alespoň podle odpůrců světelného znečišťování. Jejich oponenti však namítají, že přemíra světla zdaleka tak škodlivá není. Kde je tedy pravda?

TIP: Zhasnuto: Jak by vypadala světová města bez světelného znečištění

Boj za tmu rozhodně nepředstavuje výmysl několika nespokojených astronomů. Světlo z lamp, billboardů a nasvícených domů totiž proniká přímo k nám do bytů a ruší náš spánek. Ať zavřeme oči sebepevněji, mozek zaznamenává světlo i přes víčka. Podle některých odborníků se tak porušuje například přirozená tvorba melatoninu, hormonu potřebného k prevenci rakoviny.

Hvězdné nebe nade mnou?

Noční světla mají ovšem negativní dopad nejen na člověka, ale i na okolní faunu a flóru: hubí kupříkladu noční hmyz, pletou hlavu ptákům a nasvícené stromy dříve shazují listy. V současnosti je v České republice světelným smogem nejvíce znečištěna Praha. Na paty jí šlape Ostrava, kde jde vysoká míra znečištění světlem ruku v ruce se znečištěným ovzduším. Čím horší je totiž kvalita vzduchu, tím více světelného smogu můžeme očekávat: přebytečné světlo se v atmosféře odráží od vlhkých částeček prachu a vrací se zase zpět. Místo hvězd pak pozorujeme nad městy jen oranžový oblak.

Tlačítko „off“

A co zkusit zhasnout? Tento experiment provedli nedávno odborníci v Liberci. Po dvě noci měřili, co se stane, když přestane fungovat veřejné osvětlení. Zjistili, že veřejné lampy produkují 30 % veškerého nočního světla ve městě, naštvali některé taxikáře, kteří hůř viděli na cestu, a jedna žena si na neosvětleném kanálu zlomila nohu.

Co se týče bezpečnosti na silnicích a ulicích, představuje tedy noční osvětlení nepochybně neodmyslitelného pomocníka. Ale i nepostradatelné světlo může zářit pouze přesně tam, kde ho potřebujeme. Klasické oranžové výbojky a lampy svítící nejen k zemi, ale i do stran a vzhůru se tak stále častěji nahrazují ekologičtějšími svítilnami směřujícími přesně na cíl.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraničiní zajímavost

  • Zdroj fotografií: Thierry Cohen

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kvůli nádoru nemohou tasmánští čerti žrát, a brzy tak hynou hlady. Vědci ale nedávno zjistili, že u některých ďáblů již tělo na rakovinu reaguje tvorbou protilátek.

Zajímavosti
Věda

Podle dat sondy InSight se Mars se třese více než Měsíc a o něco méně než Země.

Vesmír

Takarkori, jihozápadní Libye

Věda

Řada vojáků odmítla bojovat za císaře pána a místo nejisté budoucnosti na frontě raději dezertovala.

Historie

Hnízda hýlů mexických (Haemorhous mexicanus) přivedla zoology k závěru, že nikotin je v dlouhodobém horizontu škodlivý i ptákům

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907