Budiž tma: Nedostatek tmy může vést i k rakovině

12.02.2015 - redakce 100+1

Od chvíle, kdy v roce 1879 vnesl Thomas Alva Edison do našich životů světlo prostřednictvím vynálezu žárovky, se změnilo mnohé – nikoliv však pouze k lepšímu. Přemíra nočního osvětlení například nebezpečně narušuje spánek


Reklama

Smog známe jako velký šedý mrak nad průmyslovými městy. Světelný smog však představuje jinou kapitolu. Jde o veškeré umělé světlo, které „vypouštíme“ do nočního prostředí a kvůli němuž se na planetě nachází stále méně míst, kde se lze setkat s přirozenou tmou.

Spánek jako za dne

Jedná se přitom o palčivý problém srovnatelný s fenoménem oteplování planety nebo zvětšování ozónové díry – alespoň podle odpůrců světelného znečišťování. Jejich oponenti však namítají, že přemíra světla zdaleka tak škodlivá není. Kde je tedy pravda?

TIP: Zhasnuto: Jak by vypadala světová města bez světelného znečištění

Boj za tmu rozhodně nepředstavuje výmysl několika nespokojených astronomů. Světlo z lamp, billboardů a nasvícených domů totiž proniká přímo k nám do bytů a ruší náš spánek. Ať zavřeme oči sebepevněji, mozek zaznamenává světlo i přes víčka. Podle některých odborníků se tak porušuje například přirozená tvorba melatoninu, hormonu potřebného k prevenci rakoviny.

Hvězdné nebe nade mnou?

Noční světla mají ovšem negativní dopad nejen na člověka, ale i na okolní faunu a flóru: hubí kupříkladu noční hmyz, pletou hlavu ptákům a nasvícené stromy dříve shazují listy. V současnosti je v České republice světelným smogem nejvíce znečištěna Praha. Na paty jí šlape Ostrava, kde jde vysoká míra znečištění světlem ruku v ruce se znečištěným ovzduším. Čím horší je totiž kvalita vzduchu, tím více světelného smogu můžeme očekávat: přebytečné světlo se v atmosféře odráží od vlhkých částeček prachu a vrací se zase zpět. Místo hvězd pak pozorujeme nad městy jen oranžový oblak.

Tlačítko „off“

A co zkusit zhasnout? Tento experiment provedli nedávno odborníci v Liberci. Po dvě noci měřili, co se stane, když přestane fungovat veřejné osvětlení. Zjistili, že veřejné lampy produkují 30 % veškerého nočního světla ve městě, naštvali některé taxikáře, kteří hůř viděli na cestu, a jedna žena si na neosvětleném kanálu zlomila nohu.

Co se týče bezpečnosti na silnicích a ulicích, představuje tedy noční osvětlení nepochybně neodmyslitelného pomocníka. Ale i nepostradatelné světlo může zářit pouze přesně tam, kde ho potřebujeme. Klasické oranžové výbojky a lampy svítící nejen k zemi, ale i do stran a vzhůru se tak stále častěji nahrazují ekologičtějšími svítilnami směřujícími přesně na cíl.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraničiní zajímavost

  • Zdroj fotografií: Thierry Cohen

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Amišové zpravidla jezdí v bryčkách, které musejí opatřit výstražným trojúhelníkem a reflektorem.

Zajímavosti

Na Mezinárodní vesmírné stanici se recykluje 75–80 % vody. Zbytek se musí dovážet ze Země.

Vesmír
Historie

Gvačaro jeskynní (Steatornis caripensis) se živí výhradně plody, při jejichž hledání se jako jeden z mála ptáků orientuje pomocí echolokace. Hnízdí v koloniích uvnitř jeskyní. (foto: Wikimedia Commons, Don HeniseCC BY 2.0)

Příroda

Plody rajčat napadené housenkami do svých mateřských rostlin vysílají varovné elektrické signály.

Věda

Při tzv. frakování se do půdy pumpuje stlačená směs vody s chemikáliemi a narušuje podloží.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907