Buldozerům africké savany mizí životní prostor

09.09.2014 - redakce 100+1

Podle některých odhadů žilo v minulosti v Africe kolem 10 milionů slonů, dnes se jejich stavy odhadují zhruba na 500 tisíc kusů. Přestože jejich populace v posledních letech mírně roste, nebo alespoň neklesá, dramaticky jim ubývá životní prostor


Reklama

Sloni spotřebují obrovské množství potravy, a proto jim hledání zelených větví a listů zabere prakticky veškerý čas. Sloní stádo se pohybuje po obrovské ploše, protože konkrétní oblast potřebuje po „sloní návštěvě“ vždy nějaký čas na zotavenou. Tlustokožci ovšem savanám neškodí, naopak odedávna plní roli „architektů krajiny“. Ve sloních výkalech se totiž rozšiřují semena spolykaných rostlin a podél sloních stezek se tak šíří zelený porost. Sloní trus je navíc zdrojem živin pro mnoho druhů hmyzu, který je zase nezbytný třeba pro přežití hmyzožravých ptáků.

Kromě zeleně potřebují sloni i množství vody a vůdčí sloní samice mají v paměti uloženu mapu vodních zdrojů. Sloní stezky vedou od jednoho vodního zdroje k dalšímu a za stádem v období sucha putují i ostatní živočichové. Sloni jsou totiž schopni vydobýt (produpat a choboty prohrabat) alespoň trochu vláhy i ve zdánlivě vyschlém říčním korytě.

V případě, že je například pytláky zastřelena vůdčí samice, která jediná dokáže objevit nevyčerpané vodní zdroje, je k uhynutí vedle dalších členů sloního stáda odsouzeno i množství dalších zvířat.

Komunikace na velké vzdálenosti

Vzájemná komunikace hraje v životě slonů významnou roli. Kromě dorozumívání „tváří v tvář“ dokážou komunikovat i na velké vzdálenosti, a to prostřednictvím zvuků o nízké frekvenci v rozmezí 15 až 35 hertzů. Sloni jsou jako největší suchozemští tvorové k vyluzování infrazvuku dokonale uzpůsobeni. Mají neuvěřitelně prostorný hrtan a přímo impozantně rozlehlou nosní dutinu. Chvění půdy způsobené vzdáleným slonem zachytí jeho druh přenosem vibrací kostmi nohy do lopatky a odtud do lebky. Sloní končetina se zvláštním tukovým polštářem přitom funguje jako účinný zesilovač. Chvění slon vnímá i tzv. Paciniho tělísky na konci chobotu.

Jediný nepřítel

Dá se říct, že kromě člověka nemají sloni žádného nepřítele, který by je zásadně ohrožoval. Jen za určitých podmínek jim mohou být nebezpeční lvi. Za normálních okolností spolu lvi a sloni spolu obvykle dokážou bez problémů sdílet jedno území. Se zmenšováním životního prostoru se ovšem mnohem častěji dostávají do konfliktu, a to především u vodních zdrojů. Zejména v období sucha se stává, že se velké lví smečky specializují na lov slonů.

Lvi se v tuto dobu prakticky neustále zdržují u napajedel a číhají na slony, kteří se dříve či později musí přijít napít. Občas uloví malé slůně a velká lví smečka dokáže zabít i dospělou sloní samici. Zdravého a dospělého sloního býka však neudolá ani dobře organizovaná lví rodina.

Osudné sloní kly

Afričtí sloni jsou největšími suchozemskými tvory současnosti. Potřebují proto i velké množství potravy, tvořené kořeny, trávou, ovocem, kůrou a listy. Dospělý slon spotřebuje až 140 kilo této potravy denně. K jejímu získávání mu slouží nejen obratný chobot, ale také kly, s jejichž pomocí dobývá vodu a oloupává kůru ze stromů.

Slonovina je bohužel stále lákadlem pytláků a tento protizákonný obchod nemá zdaleka odzvoněno. V letech 2012–2014, za období 14 měsíců, byla přímo v Togu (které je považováno za hlavní distribuční kanál sloních klů), nebo na cestě odtud, zadržena slonovina o celkové hmotnosti 12,5 tuny. To představuje odhadem 1 200 mrtvých slonů! 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Příroda 6/14

  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907