Byla pražská defenestrace z roku 1419 plánovaná, nebo šlo o spontánní akci?

05.10.2015 - Redakce Kauzy (extra Historie)

Po ranním kázání kněze Jana Želivského se vydalo procesí husitsky smýšlejících Pražanů k Novoměstské radnici. Odtud vzbouřenci bez milosti vyházeli nic netušící konšely z oken. Byla tato známá událost z 30. července 1419 spontánní improvizovanou akcí, nebo precizně připraveným a promyšleným pokusem o převrat?


Reklama

Koncem června 1419 došlo ve vyhroceném ovzduší k zajímavé konfrontaci. Novoměstští husité pod vedením Mikuláše z Husi a patrně z popudu Jana Želivského zastavili svého panovníka přímo na pražské ulici! Tito královi poddaní požadovali navrácení poměrů před únorový dekret. Šlo zejména o předání většiny svatostánků zpět husitům a o možnost svatého přijímání pro děti.

Protihusitská opatření

Avšak Václav IV., po nedobrých životních zkušenostech s dvojím zajetím a vzpourou šlechticů, nehodlal na nátlak ze strany husitů, kterým tolikrát pomohl a chránil je, přistoupit. Cítil se zrazen, a proto se rozhodl proti husitům na Novém Městě rázně zakročit. Nechal z Prahy vypovědět Mikuláše z Husi a 6. července, v den výročí Husova upálení, kompletně vyměnil převážně husitskou radu Nového Města. Právě v městské reprezentaci totiž spatřoval hlavní příčinu všech nesnází.

Noví novoměstští konšelé byli králem vybráni velmi pečlivě, důležitá byla především jejich loajalita. Ihned začali konat. V radničním vězení skončilo několik známých husitských buřičů, z farních škol byli vyhnáni husitští žáci a byla zakázána husitská procesí. Tento zákaz mířil zejména proti radikálnímu kazateli Želivskému. Václav pokládal výměnu rady za úspěšnou, a tak uvažoval o tom, že by stejný krok učinil i na Starém Městě a Malé Straně. To samozřejmě neuniklo husitům, kteří se tomu rozhodli čelit spojenectvím s mimopražskými husitskými vůdci, kteří organizovali poutě na hory.

Nové spojenectví

Stoupenci kalicha se sešli 22. července na kopci Tábor u Bechyně (nezaměňovat s městem Tábor), aby zde stvrdili své spojenectví. Vedle pražských radikálů byli přítomni i husité z Hradce Králové, Plzně či Domažlic. Nechyběli ani Moravané, takže dohromady tu mohlo být až 40 tisíc lidí. Na místě však byli i zvědové, vyslaní novoměstskými konšely, kteří kromě jiného vyslechli i plán na pražskou prohusitskou manifestaci, připravovanou na neděli 30. července 1419. Podrobnosti jim ovšem zůstaly utajeny.

Konkrétní obrysy totiž manifestace dostávala na schůzkách za zavřenými dveřmi. Kdo na tajném jednání zastupoval Prahu? Jména sice neznáme, ale z průběhu dalších událostí se můžeme domnívat, že zastoupení bylo široké a pestré. Nové Město patrně reprezentovali odvolaní konšelé, snad i kněží blízcí Želivskému. Nelze vůbec vyloučit, že se účastnili i někteří lidé z okolí krále a také lidé z husitské komunity Starého Města a Malé Strany, kde panovaly obavy z možné výměny konšelů. Cílem chystané manifestace, jak se později ukázalo, byl návrat Nového Města pražského do rukou husitů. Zároveň měla být součástí tlaku na krále, který by ho přiměl k odklonu od rázného postupu proti husitům. Pražští radikálové si vzali příklad z rok staré události ve Vratislavi, kde rovněž došlo k násilnému převratu v městské radě.

Promyšlený plán

Ačkoliv byla husitská procesí královým únorovým dekretem zakázána, vyšel Jan Želivský v onu osudnou neděli v čele velkého průvodu husitů. A v procesí se pohybovali i ozbrojenci! Jaké asi mohl mít Želivský s těmito lidmi úmysly? Stejně tak je výmluvná účast Jana Žižky, který byl podle pramenů „čeledín najzvláštnější krále Václava“. Co dělal významný člen králova dvora na protikrálovské demonstraci? O pár hodin později se ukázal pravý důvod. Žižka pravděpodobně osobně vedl ozbrojence při útoku na budovu Novoměstské radnice. A nebyl navíc jediný královský dvořan, který se akce účastnil!

O tom, že celá akce byla dobře připravena a organizována, svědčí i několik dalších nezanedbatelných faktů. Během ní nedošlo k žádnému pogromu, rabování ani okradení a zneuctění pobitých radních, což by se při živelném průběhu nepochybně stalo. A ačkoliv tehdejší podkomoří (tedy zástupce panovníka ve správě královských měst) a husita Jan Bechyně disponoval dostatečnou vojenskou silou, proti útočníkům nijak nezasáhl. Třebaže o akci patrně věděl, jaksi se mu nepodařilo dostavit se na místo včas. Po masakru lakonicky konstatoval, že už se nedá nic dělat a odjel. Jednoduše řečeno, o tom, že první pražská defenestrace byla předem pečlivě naplánována, nelze pochybovat.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Templáři bývali ve výběru daní efektivnější než panovník – což vyvolávalo nenávist šlechticů.

Zajímavosti

Významným zdrojem ultrajemných částic je spalování – doprava, vytápění, průmyslová výroba, lesní požáry a výbuchy sopek.

Věda
Reklama

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) prozkoumal nová data roveru Curiosity z Marsu a zjistil, že se na rudé planetě nečekaně pohybuje hladina kyslíku. 

Vesmír

Uvítání v Římě. Ne vždy čekaly na americké vojáky jen polibky mladých dívek

Válka

Jestliže výše postavený šimpanz přihlíží tomu, jak probíhá čištění srsti mezi dvěma níže postavenými jedinci, skončí očista mnohem dřív

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907