Černá díra v centru Mléčné dráhy ožila: Šest záblesků během tří dnů

24.09.2015 - Martin Reichman

Objekt, který se loni prohnal kolem černé díry v centru Mléčné dráhy, možná nebyl oblak prachu. Mohlo jít o hvězdy.


Reklama

Rentgenová observatoř Chandra zaznamenala neočekávanou aktivitu černé díry Sagittarius A*, nacházející se v centru naší Galaxie. Přestože jasné vysvětlení pro nárůst záření v nízkém, středním i vysokoenergetickém rentgenovém spektru vědci zatím nemají, připisují tuto událost průchodu  tajemného prachového oblaku G2 z května minulého roku. Loňská pozorování přitom žádnou zvýšenou aktivitu „naší“ černé díry nezaznamenala.

Astronomové proto nyní přehodnocují své původní předpoklady. Objekt, který byl původně považován za shluk prachu a plynu, totiž během svého průchodu v blízkosti černé díry Sagittarius A* nijak významně nezměnil svůj tvar. Předpokládalo se přitom, že slapové působení v této oblasti s velmi silným gravitačním polem, roztrhá oblak na kusy. Část hmoty měla dokonce skončit ve chřtánu černé díry. Je tedy možné, že se nejednalo o prachový oblak ale o hvězdu, nebo dokonce několik hvězd ukrytých v prachovém kokonu.

Reklama

  • Zdroj textu:

    chandra.harvard.edu

  • Zdroj fotografií: NASA/CXC/MPE/G

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907