Černý den na Bílé hoře: Začátek konce moci českých stavů (2)

06.11.2016 - Dušan Uhlíř

Na Bílé hoře zvítězila profesionalita nad dezorganizací a fušérstvím


Reklama

Bitva začala až krátce po poledni. Na krajním pravém křídle císařského vojska vyrazily kupředu dva valonské pěší pluky sražené do jedné tercie. Pochodující tercie působila jako tank, zadní řady pěšáků tlačily za pochodu na ty před nimi a dávaly celé formaci obrovskou razanci. Kníže Anhalt, který jejich pochod sledoval z návrší, doufal, že se za rychlého pochodu tercie uvolní a snad se její řady spletou. Pak by byl protivník snadným terčem stavovské pěchoty – v daném případě Thurnova pěšího pluku.

Předchozí část: Černý den na Bílé hoře: Začátek konce moci českých stavů (1)

Vojsko se dává na útěk

Než se však oba valonské pluky dostaly do kontaktu s českým vojskem, předjeli je císařští rejtaři. Proti nim se vyřítilo devět kornet české jízdy vedených samotným hrabětem Thurnem a zahnaly je na ústup. Panika prchajících císařských kyrysníků se přenesla do prvních řad valonské tercie. Nejvyšší polní strážmistr Tiefenbach viděl tuto nebezpečnou situaci a vyslal kyrysníkům na pomoc císařské jezdectvo z druhého sledu. Těm už čeští jezdci neodolali a stáhli se, avšak neopustili bojiště.V tu chvíli dostalo šest kompanií Thurnova českého pěšího pluku rozkaz zaútočit. Tisíc tři sta českých pěšáků odhodlaně vykročilo, ale nějakých 300 metrů před nepřítelem náhle zastavilo. Část se obrátila na útěk a část jich vystřelila do vzduchu. Pak všichni zcela nečekaně odhodili zbraně a dali se na útěk. Celé české levé křídlo tak bylo uvedeno ve zmatek a začalo se hroutit.

Stále ještě nebylo vše ztraceno. Anhalt, který se zděšením pozoroval útěk Thurnova pluku, sledoval, jak teď do boje zasáhla před frontu předsunutá formace, tvořená čtyřmi kornetami jeho vlastního jezdeckého pluku. Tomuto malému předvoji velel podplukovník Streif. Jeho jezdci se vrhli v karakole proti postupující valonské tercii pravého křídla císařských. Karakola však jen odpálila své zbraně a dala se na útěk. Z celého levého křídla českého vojska se nyní držely pouze čtyři kompanie Thurnova pluku pod Thurnovým synem Františkem Bernardem. Ze středu fronty českého vojska sem byly narychlo převeleny jeden pěší a jeden jezdecký pluk, aby vyplnily mezeru vzniklou po útěku vojáků levého křídla. Po několika výstřelech se však v panice rozprchli. Od této chvíle ztrácelo velení české stavovské armády kontrolu nad bojovými operacemi.

Vítězové versus poražení

Vítězství katolické armády bylo rychlé a nečekané. Bitva byla nejen srážkou dvou znepřátelených konfesí a měřením sil dvou rozdílných politických principů, ale v tomto případě také střetnutím dvou vojenských doktrín, dvou válečných škol.

TIP: Po stopách konfliktu: Formoval se německý nacionalismus už po Bílé hoře?

Paradoxní je, že na Bílé hoře podlehla progresivnější nizozemská taktika (zajisté nevhodně a nedůsledně uplatněná) zastaralejší a v té době už překonané taktice španělské. Rozdíl však nespočíval v míře uplatnění teoretických pouček. Ve skutečnosti zvítězila na Bílé hoře profesionalita nad dezorganizací a fušérstvím.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907