Červená ochrana proti hmyzu: Vyřešená záhada podzimního listí?

15.08.2013 - Zuzana Teličková

Vědci z izraelské univerzity Haifa-Oranim a finské univerzity v Kuopiu se společnými silami rozhodli prozkoumat procesy, které v podzimních měsících vedou ke zbarvení listí na stromech. Snažili se přijít zejména na to, proč se v Evropě zbarvuje listí spíše do žluta, kdežto v Severní Americe a Východní Asii do červena

<p>Robotická manželka se sice moc nehýbe a rozezná jen pár slov, Čeng ji však hodlá postupně vylepšovat.</p>

Robotická manželka se sice moc nehýbe a rozezná jen pár slov, Čeng ji však hodlá postupně vylepšovat.


Reklama

Prozatím se totiž vědci jen dohadovali, proč vůbec stromy plýtvají energií, aby těsně před shozením listí změnily jeho barvu na červenou. Červený pigment totiž strom musí speciálně vytvářet, zatímco žluté zbarvení je v listech přirozeně přítomno. „Abychom mohli rozřešit otázku rozlišného zbarvení listí, musíme se vrátit v čase o 35 milionů let zpět,“ vysvětluje profesor Simcha Lev-Yadun. Podle jeho teorie se zákonitosti pigmentových změn v listech začaly vytvářet již v této době, kdy Země procházela sérií období mrazů a sucha. Z mnoha stálezelených stromů se v těchto podmínkách vyvinuly opadavé druhy, které začaly v boji proti hmyzu používat červené zbarvení listí. Původní žlutá barva hmyz přitahovala, takže přilétal, aby sál z listů aminokyseliny a kladl do kůry stromů vajíčka. Červená barva měla působit jako ochrana před tímto nežádoucím využíváním.

V Severní Americe a východní Asii se nacházelo pásmo hor táhnoucí se od severu na jih, které sloužilo jako útočiště pro migrující živočišné a rostlinné druhy. Díky možnosti stromů rozšiřovat se v horách v závislosti na klimatických změnách ze severu na jih a zase zpátky, bylo dosaženo ideálních podmínek pro kontinuální boj mezi stromy a hmyzem, ve kterém si stromy vyvinuly (a dodnes zachovaly) schopnost červené pigmentace. Naproti tomu v Evropě, kde se hory táhly od východu k západu, takové podmínky vytvořeny nebyly. Stromy neměly možnost migrovat na sever či na jih, aby unikly mrazu, takže zůstávaly ve stejném pásmu a většina z nich období mrazu nepřežila. Stejně tak uhynul i hmyz, který byl na nich závislý. Jelikož byl boj mezi stromy a hmyzem přerušován, nedošlo v těchto oblastech k vývoji obranné strategie ve formě červeného zbarvení listí. Podle profesora Lev-Yaduna dokazují tuto teorii zakrslé keře rostoucí ve Skandinávii, kterým se díky svému nízkému vzrůstu podařilo kruté mrazy přežít. S nimi se zachránil i hmyz hostující v kůře, a tak mohl pod sněhovou pokrývkou, působící jako ochrana před extrémním počasím, nadále pokračovat evoluční zápas mezi keři a hmyzem. Výsledkem je červené zbarvení listí těchto keřů, které můžeme pozorovat dodnes.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přes porážku u Bzury dokázala část polské armády ustoupit za Vislu a směřovala na jihovýchod země. Do průběhu bojů ale osudově zasáhla sovětská invaze do Polska ze 17. září 1939.

Zajímavosti

Oblíbené i obávané buráky

Věda

Rentgenový záblesk supermasivní černé díry galaxie GSN 069

Vesmír

 Torpédovka 79T táhne vrak vzducholodě do přístavu v zálivu Veruda

 

Válka

Téměř neviditelný podzemní požár rašeliny ve Středním Kalimantanu, Borneo

Věda

Zleva sedí Apt, Wilcutt, Readdy, Akers, Walz, stojí Lucidová, Blaha.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907