Česká stopa na Orionu: Detektory z ČVUT měřily záření při premiérovém letu

12.12.2014 - Martin Reichman

Start kosmické lodi Orion nebyl jen velkým dnem pro americkou kosmonautiku, byl také velkým dnem pro tu českou


Reklama

Nová kosmická loď Orion, která minulý týden absolvovala svůj premiérový let, nesla na své palubě velké množství přístrojů sledujících průběh letu a stav kosmické lodi. Jedním z nich byl také nezávislý detektor záření (BIRD) na jehož stavbě se podíleli čeští odborníci.

České detektory záření

Na palubě lodi Orion bylo umístěno několik pasivních termoluminiscenčních detektorů v rámci experimentu RAM, které jsou schopny zaznamenat celkovou obdrženou dávku. Její hodnotu je však možno zjistit až po vyhodnocení na Zemi. Oproti tomu detektor BIRD je aktivní, to znamená, že po celou dobu měřil a zaznamenával aktuální hodnoty kosmického záření, které proniklo dovnitř kosmické lodě. Detektor byl navíc napájen z vlastních baterií a byl tak plně nezávislý na dodávkách elektrické energie.

Detektor BIRD byl vyvinut Johnsonovým kosmickým střediskem NASA a Univerzitou v Houstonu ve spolupráci s Ústavem technické a experimentální fyziky (ÚTEF) Českého vysokého učení technického v Praze. Naši odborníci dodali elektronické rozhraní a dva detektory založené na čipu TimePix, za jehož zrodem stojí skupina vědců z výzkumného centra CERN.

Šestice obdobných USB detektorů je již od roku 2012 na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS). I ty byly vyvinuty ve spolupráci s ÚTEF ČVUT. Detektory jsou primárně určeny ke zjišťování nabitých částic, ale mohou být využity také k detekci fotonů či neutronů.

Reklama

  • Zdroj textu:

    CSO

  • Zdroj fotografií: dvids

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907