Podivuhodní chameleoni: Odhalená tajemství hbitých mistrů převleků

Chameleony najdeme po celém světě – v pralesech, na pouštích, v savanách či stepích. Vyskytují se v Asii, v jižní Evropě a dostali se i do Severní Ameriky, kde je můžeme spatřit například v Kalifornii nebo na Floridě. Jejich hlavním domovem je ovšem Afrika a především ostrov Madagaskar, kde žije zhruba 40 % z více než 160 známých druhů. Dnes patří z nich mezi ohrožené, hlavně kvůli důsledkům odlesňování. Chameleoni se také často stávají cílem lovců, kteří je poté prodávají do celého světa jako domácí mazlíčky.

• Chápavý ocas: Za normálních okolností zůstává ocas chameleona stočený, při lovu se jím však zvíře přidržuje větví kvůli stabilitě.
• Pevné sevření: Na každé noze má chameleon pět prstů. Na předních končetinách se nacházejí dva na vnitřní straně a tři na vnější, zatímco vzadu je poměr obrácený, což umožnuje mimořádně spolehlivé sevření větví.
• Ostrý zrak: Vystouplé oči umožňují chameleonům vidět prakticky v úhlu 360°. Každé oko se navíc umí podívat jiným směrem a dokáže spatřit hmyz na vzdálenost 5–10 m.
• Barevné signály: Často se říká, že chameleoni mění barvu, aby splynuli s okolím. Ve skutečnosti ji mění hlavně v závislosti na teplotě a náladě, přičemž pomocí barev také komunikují s okolím. Například pokud je chameleon „rozzlobený“ nebo se snaží zastrašit ostatní, zbarví se tmavěji, zatímco třeba při námluvách volí samci pestrý převlek. Schopnost měnit barvu však nemají všechny druhy.
• Pestrý jídelníček: Chameleoni patří mezi studenokrevné živočichy, takže se už od rána vyhřívají na slunci, aby si zvýšili tělesnou teplotu. Velkou část dne tráví sháněním potravy, která se skládá především z nejrůznějšího hmyzu, plžů, larev, motýlů či pavouků. Jedí rovněž rostliny – květy, listy nebo ovoce – a větší druhy si pochutnají i na jiných plazech či mláďatech ptáků.
• Mrštný jazyk: Jazyk chameleonů může být 1,5–2× delší než jejich tělo (bez ocasu). Dokážou jej vystřelit a zasáhnout kořist během 0,07 sekundy, takže oběť nemá šanci uniknout. Pomáhají si při tom jakýmsi „katapultem“ – systémem chrupavek, který funguje podobně jako pružina.
• Jak dokážou měnit barvu? Chameleoni mají průhlednou vrchní vrstvu pokožky: pod ní se ve třech vrstvách nacházejí buňky zvané chromatofory, které obsahují jakési váčky s barvivem. Za normálních okolností se buňka zdá být průhledná, pokud však dostane signál, barvivo z váčků se v ní rozptýlí. Horní podkožní vrstva obsahuje žlutý a červený pigment, prostřední pak modrý nebo bílý a v nejnižší se vyskytuje tmavý melanin, který ovlivňuje množství odraženého světla.
• Zrozeni z vejce: Chameleoni vyhrabou díru hlubokou 10–30 cm a do ní nakladou okolo dvaceti vajec. U některých druhů však může jít jen o jedno vejce, zatímco u jiných až o stovku. Mláďata se vylíhnou za 4–12 měsíců. Rostou pak po celý život. Pohlavní dospělosti dosahují podle druhu za tři měsíce až dva roky.
• Barevní rekordmani: Chameleoni dorůstají různých velikostí. Nejmenší druh Brookesia micra popsali vědci v roce 2012: žije na malém ostrově u pobřeží Madagaskaru a dospělý jedinec měří necelé 3 cm i s ocasem. Největší je naopak Furcifer oustaleti z madagaskarských džunglí, který může mít na délku až 70 cm.