Podivuhodní chameleoni: Odhalená tajemství hbitých mistrů převleků

05.06.2015 - redakce 100+1

Chameleon proslul především svou schopností měnit barvy. Jde však také o skvělého lovce, před nímž nemá kořist šanci

<p>Zřejmě největším „mistrem barvířem“ je madagaskarský <strong>chameleon pardálí</strong> <em>(Furcifer pardalis)</em>, který zvládá nejrůznější odstíny od smaragdově zelené, přes rudou, tyrkysovou až po fialovou.</p>

Zřejmě největším „mistrem barvířem“ je madagaskarský chameleon pardálí (Furcifer pardalis), který zvládá nejrůznější odstíny od smaragdově zelené, přes rudou, tyrkysovou až po fialovou.


Reklama

Chameleony najdeme po celém světě – v pralesech, na pouštích, v savanách či stepích. Vyskytují se v Asii, v jižní Evropě a dostali se i do Severní Ameriky, kde je můžeme spatřit například v Kalifornii nebo na Floridě. Jejich hlavním domovem je ovšem Afrika a především ostrov Madagaskar, kde žije zhruba 40 % z více než 160 známých druhů. Dnes patří z nich mezi ohrožené, hlavně kvůli důsledkům odlesňování. Chameleoni se také často stávají cílem lovců, kteří je poté prodávají do celého světa jako domácí mazlíčky.

  • Chápavý ocas: Za normálních okolností zůstává ocas chameleona stočený, při lovu se jím však zvíře přidržuje větví kvůli stabilitě.
  • Pevné sevření: Na každé noze má chameleon pět prstů. Na předních končetinách se nacházejí dva na vnitřní straně a tři na vnější, zatímco vzadu je poměr obrácený, což umožnuje mimořádně spolehlivé sevření větví.
  • Ostrý zrak: Vystouplé oči umožňují chameleonům vidět prakticky v úhlu 360°. Každé oko se navíc umí podívat jiným směrem a dokáže spatřit hmyz na vzdálenost 5–10 m.
  • Barevné signály: Často se říká, že chameleoni mění barvu, aby splynuli s okolím. Ve skutečnosti ji mění hlavně v závislosti na teplotě a náladě, přičemž pomocí barev také komunikují s okolím. Například pokud je chameleon „rozzlobený“ nebo se snaží zastrašit ostatní, zbarví se tmavěji, zatímco třeba při námluvách volí samci pestrý převlek. Schopnost měnit barvu však nemají všechny druhy.
  • Pestrý jídelníček: Chameleoni patří mezi studenokrevné živočichy, takže se už od rána vyhřívají na slunci, aby si zvýšili tělesnou teplotu. Velkou část dne tráví sháněním potravy, která se skládá především z nejrůznějšího hmyzu, plžů, larev, motýlů či pavouků. Jedí rovněž rostliny – květy, listy nebo ovoce – a větší druhy si pochutnají i na jiných plazech či mláďatech ptáků.
  • Mrštný jazyk: Jazyk chameleonů může být 1,5–2× delší než jejich tělo (bez ocasu). Dokážou jej vystřelit a zasáhnout kořist během 0,07 sekundy, takže oběť nemá šanci uniknout. Pomáhají si při tom jakýmsi „katapultem“ – systémem chrupavek, který funguje podobně jako pružina.
  • Jak dokážou měnit barvu? Chameleoni mají průhlednou vrchní vrstvu pokožky: pod ní se ve třech vrstvách nacházejí buňky zvané chromatofory, které obsahují jakési váčky s barvivem. Za normálních okolností se buňka zdá být průhledná, pokud však dostane signál, barvivo z váčků se v ní rozptýlí. Horní podkožní vrstva obsahuje žlutý a červený pigment, prostřední pak modrý nebo bílý a v nejnižší se vyskytuje tmavý melanin, který ovlivňuje množství odraženého světla.
  • Zrozeni z vejce: Chameleoni vyhrabou díru hlubokou 10–30 cm a do ní nakladou okolo dvaceti vajec. U některých druhů však může jít jen o jedno vejce, zatímco u jiných až o stovku. Mláďata se vylíhnou za 4–12 měsíců. Rostou pak po celý život. Pohlavní dospělosti dosahují podle druhu za tři měsíce až dva roky.
  • Barevní rekordmani: Chameleoni dorůstají různých velikostí. Nejmenší druh Brookesia micra popsali vědci v roce 2012: žije na malém ostrově u pobřeží Madagaskaru a dospělý jedinec měří necelé 3 cm i s ocasem. Největší je naopak Furcifer oustaleti z madagaskarských džunglí, který může mít na délku až 70 cm.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost | YouTube

  • Zdroj fotografií:

    Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Amišové zpravidla jezdí v bryčkách, které musejí opatřit výstražným trojúhelníkem a reflektorem.

Zajímavosti

Na Mezinárodní vesmírné stanici se recykluje 75–80 % vody. Zbytek se musí dovážet ze Země.

Vesmír
Historie

Gvačaro jeskynní (Steatornis caripensis) se živí výhradně plody, při jejichž hledání se jako jeden z mála ptáků orientuje pomocí echolokace. Hnízdí v koloniích uvnitř jeskyní. (foto: Wikimedia Commons, Don HeniseCC BY 2.0)

Příroda

Plody rajčat napadené housenkami do svých mateřských rostlin vysílají varovné elektrické signály.

Věda

Při tzv. frakování se do půdy pumpuje stlačená směs vody s chemikáliemi a narušuje podloží.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907