Podivuhodní chameleoni: Odhalená tajemství hbitých mistrů převleků

05.06.2015 - redakce 100+1

Chameleon proslul především svou schopností měnit barvy. Jde však také o skvělého lovce, před nímž nemá kořist šanci

<p>Zřejmě největším „mistrem barvířem“ je madagaskarský <strong>chameleon pardálí</strong> <em>(Furcifer pardalis)</em>, který zvládá nejrůznější odstíny od smaragdově zelené, přes rudou, tyrkysovou až po fialovou.</p>

Zřejmě největším „mistrem barvířem“ je madagaskarský chameleon pardálí (Furcifer pardalis), který zvládá nejrůznější odstíny od smaragdově zelené, přes rudou, tyrkysovou až po fialovou.


Reklama

Chameleony najdeme po celém světě – v pralesech, na pouštích, v savanách či stepích. Vyskytují se v Asii, v jižní Evropě a dostali se i do Severní Ameriky, kde je můžeme spatřit například v Kalifornii nebo na Floridě. Jejich hlavním domovem je ovšem Afrika a především ostrov Madagaskar, kde žije zhruba 40 % z více než 160 známých druhů. Dnes patří z nich mezi ohrožené, hlavně kvůli důsledkům odlesňování. Chameleoni se také často stávají cílem lovců, kteří je poté prodávají do celého světa jako domácí mazlíčky.

  • Chápavý ocas: Za normálních okolností zůstává ocas chameleona stočený, při lovu se jím však zvíře přidržuje větví kvůli stabilitě.
  • Pevné sevření: Na každé noze má chameleon pět prstů. Na předních končetinách se nacházejí dva na vnitřní straně a tři na vnější, zatímco vzadu je poměr obrácený, což umožnuje mimořádně spolehlivé sevření větví.
  • Ostrý zrak: Vystouplé oči umožňují chameleonům vidět prakticky v úhlu 360°. Každé oko se navíc umí podívat jiným směrem a dokáže spatřit hmyz na vzdálenost 5–10 m.
  • Barevné signály: Často se říká, že chameleoni mění barvu, aby splynuli s okolím. Ve skutečnosti ji mění hlavně v závislosti na teplotě a náladě, přičemž pomocí barev také komunikují s okolím. Například pokud je chameleon „rozzlobený“ nebo se snaží zastrašit ostatní, zbarví se tmavěji, zatímco třeba při námluvách volí samci pestrý převlek. Schopnost měnit barvu však nemají všechny druhy.
  • Pestrý jídelníček: Chameleoni patří mezi studenokrevné živočichy, takže se už od rána vyhřívají na slunci, aby si zvýšili tělesnou teplotu. Velkou část dne tráví sháněním potravy, která se skládá především z nejrůznějšího hmyzu, plžů, larev, motýlů či pavouků. Jedí rovněž rostliny – květy, listy nebo ovoce – a větší druhy si pochutnají i na jiných plazech či mláďatech ptáků.
  • Mrštný jazyk: Jazyk chameleonů může být 1,5–2× delší než jejich tělo (bez ocasu). Dokážou jej vystřelit a zasáhnout kořist během 0,07 sekundy, takže oběť nemá šanci uniknout. Pomáhají si při tom jakýmsi „katapultem“ – systémem chrupavek, který funguje podobně jako pružina.
  • Jak dokážou měnit barvu? Chameleoni mají průhlednou vrchní vrstvu pokožky: pod ní se ve třech vrstvách nacházejí buňky zvané chromatofory, které obsahují jakési váčky s barvivem. Za normálních okolností se buňka zdá být průhledná, pokud však dostane signál, barvivo z váčků se v ní rozptýlí. Horní podkožní vrstva obsahuje žlutý a červený pigment, prostřední pak modrý nebo bílý a v nejnižší se vyskytuje tmavý melanin, který ovlivňuje množství odraženého světla.
  • Zrozeni z vejce: Chameleoni vyhrabou díru hlubokou 10–30 cm a do ní nakladou okolo dvaceti vajec. U některých druhů však může jít jen o jedno vejce, zatímco u jiných až o stovku. Mláďata se vylíhnou za 4–12 měsíců. Rostou pak po celý život. Pohlavní dospělosti dosahují podle druhu za tři měsíce až dva roky.
  • Barevní rekordmani: Chameleoni dorůstají různých velikostí. Nejmenší druh Brookesia micra popsali vědci v roce 2012: žije na malém ostrově u pobřeží Madagaskaru a dospělý jedinec měří necelé 3 cm i s ocasem. Největší je naopak Furcifer oustaleti z madagaskarských džunglí, který může mít na délku až 70 cm.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost | YouTube

  • Zdroj fotografií:

    Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zredukování počtu bizonů v parku je potřeba k udržení rovnováhy v tamním ekosystému a využití dobrovolníků je pro úřady levným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout.

Zajímavosti

Podle vědců z Oxfordu neexistují žádné důkazy o souvislosti mezi používáním moderních technologií a duševním zdravím dospívajících.

Věda

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Vesmír

Pařížané byli na zimní záplavy zvyklí, nečekali však, že roku 1910 dostanou tak obrovské rozměry. 

Historie

Britský generál Douglas Haig dokázal přežít válku v relativním dostatku - polní pošta mu doručovala lososí i tetřeví maso, kvalitní francouzská vína nebo třeba brandy.

Válka

Labyrint je symbolem mediteránu, a rovněž tvoří kamennou dominantu na dně lomu v Pavlíkově botanické zahradě.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907