Chrastění ďáblových jehel: Vážky jsou skvělými lovci s dokonalým zrakem

27.05.2020 - Jaroslav Monte Kvasnica

Milovník přírody má v letních měsících, které se u nás posunují stále víc do těch jarních, skvělou příležitost pozorovat fascinující tvory, jejichž prapředkové létali na planetě Zemi již v prvohorách nad karbonskými močály. Ano, řeč je o vážkách...

<p><strong>Vážka červená</strong> <em>(Crocothemis erythraea)</em> je v Česku vzácným druhem bez prokázaného stálého výskytu. Přesto jsme se s ní na jižní Moravě již několikrát setkali.</p>

Vážka červená (Crocothemis erythraea) je v Česku vzácným druhem bez prokázaného stálého výskytu. Přesto jsme se s ní na jižní Moravě již několikrát setkali.


Reklama

Vážky jsou fascinující stvoření, která byla ve staré Evropě nazývána vodními čarodějnicemi, hadími doktory a ďáblovými létajícími jehlami. Tímto útlým létajícím hmyzem rodiče strašili zlobivé děti – vážky jim prý ve spánku zašijí oči a uši.

Vážky měly odjakživa v životě přírodních národů symbolický význam. V legendách indiánského kmene Zuni nalezneme příběh o chlapci, který stvořil vážku. Ve švédské mytologii byla vážka symbolem bohyně lásky Freyi. Zmínky o vážkách najdeme i ve slavném starověkém Eposu o Gilgamešovi. Zajímavé je, že jedním z nejstarších jmen japonských ostrovů je Akitsu-šima, což znamená Ostrov vážek. V Japonsku je dodnes vážka symbolem štěstí, odvahy, krásy a metamorfózy.

Skvělí lovci s ostrým zrakem

V hmyzím světě patří vážky k nejlepším letcům s nejdokonalejším zrakem. Po stranách hlavy mají velké složené oči, které jsou sestaveny až z 28 000 ommatidií (oček). Horní částí oka vážka vidí na dálku a spodní částí vnímá bližší předměty. Některé druhy dohlédnou až na několik metrů.

Všechny vážky i jejich larvy jsou dravci. Loví například mouchy, komáry, perloočky a další drobné živočichy. Na krátké vzdálenosti prý dokážou vyvinout rychlost až 56 km/h při průměrné frekvenci 30 úderů křídel za minutu. Za letu mohou stát na místě, umí letět kolmo nahoru i dolů, v tisícině sekundy mění směr letu a zvládnou dokonce i couvání.

Vážky se dělí na dvě velké skupiny – podřády: motýlice (Zygoptera), kam patří motýlice, šídlatky, šidélka atd. a šídla (Anisoptera), kam náleží šídla, vážky, lesknice, páskovci aj. Jednotlivé druhy se kromě vzhledu liší i způsobem lovu. Motýlice a šidélka číhají na vhodnou kořist na vegetaci v záloze; vážky a šídla se naopak zdržují ve vzduchu a patrolují. Kořist loví za letu, větší šídla svou kořist za letu i požírají.

Samci některých druhů mají svá teritoria, která brání proti vetřelcům vlastního i cizích druhů. Jiné samce agresivně zahánějí a podle specialistů prý k odhánění soků používají i zvukové signály – chrastění křídel.

Kámasútra podle vážek

Ve světě žije asi 5 000 druhů vážek, v Evropě 114 druhů a v našich krajinách 69–71 druhů. V životě každého druhu je zásadním obdobím čas páření. V případě vážek je tento akt velmi neobvyklý. Samci mají na druhém a třetím článku zadečku druhotný vnější pohlavní orgán, do něhož přenášejí sperma z pohlavních orgánů na devátém článku zadečku. Před pářením uchopí samec pomocí přívěsků na konci zadečku samici za hruď nebo hlavu. Páření probíhá tak, že samice ohne zadeček pod tělem směrem dopředu a spojí jej s druhotným orgánem samce. V závislosti na konkrétním druhu probíhá páření v klidu na vegetaci nebo za letu. Ale vždy před a po páření můžeme vidět vážky létat spojené v milostné „figuře.

TIP: Nevysvětlitelná rychlost křídel: Tajemství letu čmeláka

Larvy vážek mají orgán, který by si určitě oblíbil temný básník a mistr hororu Edgar Allan Poe. Protažený pysk larev totiž tvoří „lapač“. Takzvanou masku dokáže larva rychle vymrštit a chytit kořist. Nymfa umí masku „vystřelit“ až do vzdálenosti jedné třetiny svého těla a kořist si pomocí ní přitáhne k lačným ústům.

Za vážkami můžete zamířit kamkoli k vodním nádržím, řekám, potokům a do mokřin. Ve vrcholném létě ovšem narazíme na vážky často i velmi daleko od vodních zdrojů.

Z hloubi pravěku

Existence prvních vážek je doložena už z permu, ovšem jejich předchůdci – pravážky (Protodonata) – pocházejí ze svrchního karbonu. Nejstarší současný podřád vážek Anisozygoptera je vědci doložen z počátku druhohor. Vážky v prvohorách byly obrovské, některé z nich měly rozpětí křídel až 700 mm. I v Česku byly objeveny nálezy fosilií pravážek: ve Zbýšově u Rosic byla nalezena pravážka moravská (Moraviptera reticulata).

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Státy většinou neposkytují příliš informací o zvláštních jednotkách

Válka

Praha v 19. století. V roce 1869 už měla 158 tisíc obyvatel, tedy asi dvakrát více než Brno.

Historie
Věda

Sonda Al Amal je 2,37 metru široká, na délku měří 2,9 metru a váží zhruba 1 500 kilogramů. Její základ tvoří trojice vědeckých přístrojů: multispektrální kameroa EXI (Emirates eXploration Imager), infračervený spektrograf EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) a ultrafialový spektrograf EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer).

Vesmír

Enzymatická výbava trávicí soustavy zavíječe voskového (Galleria mellonella) umožňuje jeho housenkám trávení včelího vosku – po chemické stránce komplikované a těžko odbouratelné struktury.

Zajímavosti

Monumentální křesťanský chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907