Cigaretové nedopalky nabijí třeba mobil, budou z nich superkondenzátory

15.08.2014 - Martin Reichman

Korejští vědci ze Soulské národní univerzity našli způsob jak se vypořádat s nedopalky. Budou z nich vyrábět vysoce výkonné superkondenzátory.


Reklama

Dnes většinou elektrickou energii ukládáme v akumulátorech, opakovatelně dobíjitelných elektrochemických bateriích. Superkondenzátory proti bateriím ale nabízí mnohem rychlejší nabíjení. Energie je v nich uchovávána přímo ve formě elektrostatického pole a chemické reakce zde neprobíhají, můžeme s nimi tedy snadno dosáhnout obrovského výkonu. Další jejich výhodou je velká trvanlivost. Nevýhodou dosavadních typů byla zatím malá energetická hustota, tedy poměr energie k objemu, ve kterém je uložena.

Materiály používané pro nejnovější generaci superkondenzátorů – grafen a uhlíkové nanotrubice, tento nedostatek částečně řešily. Nyní se jihokorejským vědcům podařilo využít k výrobě materiálu vhodného pro výrobu superkondenzátorů běžný odpad – cigaretové nedopalky.

TIP: Kdepak brčka: Větším problémem jsou pro oceány cigaretové nedopalky

Cigaretové filtry jsou obvykle vyráběné z acetátových vláken, tedy vysoce kvalitní celulózy, která se po zahřátí a přidání dusíku stává porézní. Právě tuto vlastnost vědci využili při výrobě materiálů pro nové superkondenzátory. Výsledky prvních testů vypadají zajímavě, nový materiál totiž podle zveřejněné studie fungoval lépe, než doposud používaný grafen. Grafen přitom patří mezi zázračné materiály, je nejpevnějším materiálem jaký známe a za jeho objev získali před čtyřmi lety Andre Geim a Konstantin Novoselov Nobelovu cenu za fyziku.

  • Zdroj textu:

    iopscience.iop.org

  • Zdroj fotografií: Petr Kratochvil

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tučňák císařský (535 m)

Zástupce ptačí říše si obvykle s ponorem do velkých hloubek nespojujeme, přesto i mezi nimi najdeme skutečného mistra. Je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), obyvatel ledové Antarktidy a největší ze všech současných tučňáků. Kromě skvělého přizpůsobení mrazu disponuje také hydrodynamickým tvarem těla a předními končetinami přeměněnými na účinná pádla, která z něj činí skvělého plavce i potápěče. Tučňáci se při lovu potravy v podobě ryb, korýšů a hlavonožců často potápí do více než stometrové hloubky. V některých případech pak provádí ponor až ke dnu mělčích moří a dostávají se tak do hloubek několika set metrů. Absolutním zaznamenaným rekordem je zatím 535 metrů, kterého dosáhla mladá samička v oblasti zvané McMurdo Sound.

S překvapivým zjištěním o nevšedních potápěčských dovednostech tučňáků přišel roku 1971 americký fyziolog Gerry Kooyman. Ten připevnil tučňákům na tělo malé zařízení, registrující hloubku ponoru. Výsledkem bylo zjištění, že tučňákům nečiní problém ponořit se do hloubek kolem 265 metrů na dobu až 18 minut.

Příroda

Zámek Valtice

Historie

Stalin si dobře zapamatoval slabost carské policie, která lidi „jen“ posílala do exilu. Své protivníky pak rovnou střílel.

Zajímavosti
Vesmír

Hexakoptéra Acecore Noa s „filmařskou“ výbavou

Věda

Loď Crew Dragon vynesla do kosmu raketa Falcon 9.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907