Reklama


Čím se liší planetka (asteroid) a kometa? Mohou existovat planetko-komety?

05.11.2014 - Michal Švanda


Reklama

Hlavní rozdíl mezi planetkou a kometou spočívá ve složení obou těles. Zatímco planetky sestávají převážně z hornin, komety představují špinavé ledové koule.

Oba typy objektů tvoří pozůstatky po formování Sluneční soustavy před 4,5 miliardy let, planetky však vznikaly blíže Slunci, kde těkavé prvky jako vodní led sublimovaly, zatímco komety se rodily až za tzv. sněžnou čarou, kde již těkavé prvky zůstaly v ledové fázi. Například gravitační působení velkých planet nebo i okolních hvězd pak může komety nasměrovat do nitra Sluneční soustavy. Jakmile se vlasatice přiblíží Slunci, těkavé látky sublimují a vytvářejí dobře patrnou komu (prachoplynný oblak kolem ledového jádra komety) a v blízkosti Slunce i ohon (působení blízké hvězdy látku z komy „odfukuje“).

Vesmír však není černobílý, a tak známe i tělesa na pomezí komet a planetek: označují se jako kentauři a mají vlastnosti planetek (vysoký obsah pevných hornin) i komet (v blízkosti Slunce vytvářejí komu).

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 1/2014

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907