Co budou jíst první osadníci Marsu? Zeleninu, kobylky a houby

18.06.2014 - Petr Broža

Dietu prvním obyvatelům Marsu určitě nebudeme závidět. Budou spoléhat na vypěstované rostliny, houby a kobylky


Reklama

Osídlit Rudou planetu sebou nese hromadu nejrůznějších potíží. I kdyby se nám podařilo vyřešit dopravu, kosmonauté přežijí téměř roční cestu a dokážou postavit základnu, stále tu zůstává mimo jiné otázka, co budou jíst. Určitě sebou mít nějaké zásoby sušeného a konzervovaného jídla ze Země, většinu ale spotřebují na cestě. Poslat kilogram zásob na Mars bude extrémně drahé, pro srovnání, dostat jediný kilogram na zemskou orbitu stojí okolo deseti tisíc dolarů.

Jak dostat jídlo na Mars?

V úvahu nepřichází ani pravidelné zásobování, protože mezi jednotlivými přílety zásobovací rakety uběhne 26 měsíců – to je interval tzv. startovacího okna, kdy je možná s relativně nízkými náklady vyslat expedici na Mars, která navíc bude trvat co nejkratší dobu. Kromě toho není možno poslat jídlo jako čerstvou zeleninu nebo ovoce, aniž by cestou neztratily velkou část výživné hodnoty.

Zkrátka, moc možností nám nezbývá. A tak si kolonisté budou muset svoje jídlo vypěstovat sami přímo na místě. První na ráně je rostlinná strava, kterou by mohli pěstovat v místních sklenících. Bílkoviny zajistí především luštěniny, které už jsme zkoušeli pěstovat úspěšně na oběžné dráze, stejně jako salát nebo rýži. S tímto se dá dlouhodobě přežít, tedy za předpokladu, že najdeme způsob, jak jejich pěstování dosáhnout na povrchu Marsu. Už jen proto, že Mars dostává výrazně nižší dávku slunečního záření než Země.

Tip: Potíže při cestě na Mars: Jednosměrná letenka na Rudou planetu?

Kobylky a houby

A tady přicházejí na řadu houby. Ty nevyžadují mnoho světla, resp. skoro žádné, mají slušnou výživnou hodnotu včetně vitamínů D nebo B-6. A nepotřebují ke svému růstu půdu, stačí jim třeba odpadní biologický materiál.

Jako další zdroj bílkovin a další výživy by mohly sloužit kobylky. Ty na Zemi velmi dobře slouží lidem z Asie, Afriky nebo Jižní Ameriky a oproti ostatním výrobkům z masa mají velkou výhodu ve velmi účinné konverzi rostlinných zdrojů v bílkoviny. Například oproti prasatům jsou kobylky lepší dvakrát, oproti skotu až pětkrát. Navíc je lze velmi snadno reprodukovat a nejsou vůbec náročné na chov. Stejně tak je podstatně snadnější převézt na Mars hmyz, než velké savce.

Mars nám zkrátka nastavuje řadu výzev a zjednodušeně řečeno technika, jaká nás tam dopraví, je to poslední, co by nás v tuto chvíli mělo zajímat.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel UguetoCC BY 4.0)

Věda

Přemyslovští králové – Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (ilustrace: panovnici.estranky.cz)

Historie

Kruh života 

Javier Murcia | Chování  | 2. místo

Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)

Revue

K prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, CashCC0)

Vesmír

Americký letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)

Válka

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907