Pro každou soustavu dvou vesmírných těles (v tomto případě pro Slunce a Zemi) lze nalézt pět významných bodů v souřadném systému, který se otáčí společně se spojnicí obou těles. To ukázal již v roce 1772 francouzský astronom Joseph Louis Lagrange.
Tři librační body leží na přímce spojující obě tělesa (L1, L2 a L3). Jejich vzdálenost závisí na poměru hmotností obou těles. Zbývající dva body tvoří vrcholy rovnostranných trojúhelníků (L4 a L5).
V libračních bodech se vyrovnává gravitační působení obou těles – nepřevažuje zde vliv ani jednoho z nich. Pokud se v těchto oblastech nachází malé třetí těleso (např. družice), nezmění dlouhodobě bez zásahu vnějších sil svoji polohu.
V posledních letech je právě do těchto bodů vypouštěno mnoho kosmických observatoří: z bodu L1 je nerušený výhled na Slunce, z bodu L2 lze zase bez problémů pozorovat vzdálený vesmír. A to vše s minimální spotřebou pohonných hmot na korekce dráhy.
V soustavě Slunce-Země jsou body L1 a L2 vzdáleny od Země přibližně 1,5 miliónu kilometrů, nacházejí se však v opačných směrech.
Tajemství vesmíru 12/2012
VesmírMagellanova mračna jsou trpasličí galaxie, které věrně provázejí Mléčnou dráhu po dlouhé miliardy let. (foto: ESO, J. C. Muñoz, CC BY-SA 4.0)
PřírodaNa mnoha snímcích Duhové hory můžete vidět nereálné barvy, které jsou výsledkem masivní barevné saturace. Tato fotografie je jen mírně upravený záběr pořízený za hezkého počasí. (foto: Shutterstock)
ZajímavostiStandardní skotská se destiluje dvakrát a na její chuti se vedle surovin podepisuje i tvar kotlů. (foto: Shutterstock)
VesmírMezi členy posádky nejoblíbenější modul Cupola poskytuje jedinečné výhledy na Zemi i příležitost pro jejich zvěčnění. To druhé je ovšem složitější, než by se mohlo zdát. Jak vysvětluje Thomas Pesquet, polovinu dobrého výsledku tvoří příprava. Pořizování konkrétních snímků proto začíná plánováním v navigačním softwaru, který umožňuje vyhledat cíle v připraveném katalogu. Zároveň ukazuje, kde je právě den a noc, dále předpověď počasí, a hlavně budoucí oběžné dráhy stanice. Právě ty často představují limitující faktor. A pak – pokud ISS právě prolétá nad vybranou oblastí a výhled nekalí oblačnost – může vše zhatit nabitý pracovní harmonogram. Kosmonaut si přece jen nemůže od rozdělaného úkolu odskakovat, kdy se mu zachce... (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)
