Co jsou a kde se nachází Lagrangeovy librační body?

15.03.2014 - František Martinek


Reklama

Pro každou soustavu dvou vesmírných těles (v tomto případě pro Slunce a Zemi) lze nalézt pět významných bodů v souřadném systému, který se otáčí společně se spojnicí obou těles. To ukázal již v roce 1772 francouzský astronom Joseph Louis Lagrange.

Tři librační body leží na přímce spojující obě tělesa (L1, L2 a L3). Jejich vzdálenost závisí na poměru hmotností obou těles. Zbývající dva body tvoří vrcholy rovnostranných trojúhelníků (L4 a L5).

V libračních bodech se vyrovnává gravitační působení obou těles – nepřevažuje zde vliv ani jednoho z nich. Pokud se v těchto oblastech nachází malé třetí těleso (např. družice), nezmění dlouhodobě bez zásahu vnějších sil svoji polohu.

V posledních letech je právě do těchto bodů vypouštěno mnoho kosmických observatoří: z bodu L1 je nerušený výhled na Slunce, z bodu L2 lze zase bez problémů pozorovat vzdálený vesmír. A to vše s minimální spotřebou pohonných hmot na korekce dráhy.

V soustavě Slunce-Země jsou body L1 a L2 vzdáleny od Země přibližně 1,5 miliónu kilometrů, nacházejí se však v opačných směrech.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 12/2012

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Koalové na Klokaním ostrově nikdy neviděli člověka a záchrana ze spáleného lesa je pro ně velmi stresující.

Zajímavosti
Revue

Americké konopí na předpis má více THC, než je nutné, a nejspíš i více, než je zdrávo.

Věda
Vesmír

Život dobrovolců s sebou nesl nebezpečí komolení češtiny

Historie

Čarokrásní otakárci

V naší přírodě se můžete setkat se dvěma opravdovými klenoty: otakárkem fenyklovým a otakárkem ovocným. Je potěšitelné, že zatímco v nedávno minulých časech byl jejich výskyt velmi vzácný, v posledních letech se s nimi můžete setkat častěji. Přestože se v literatuře dočtete, že otakárek ovocný je v našich krajích vzácnější než fenyklový, moje osobní zkušenost to nepotvrzuje: ovocného vídám mnohonásobně častěji.

Otakárek fenyklový (Papilio machaon) připomíná krasavce z tropů. Od ovocného se liší kresbou na křídlech, sytější základní barvou (béžovou až žlutou), červenými oky a kratšími ostruhami. I tento motýl je skvělým letcem, oddávajícím se hilltoppingu. Je dvougenerační, v nejteplejších oblastech jižní Moravy až třígenerační. Dospělci létají od konce dubna do září. Housenky se živí na miříkovitých rostlinách – např. na mrkvi, kopru, kmínu, fenyklu, bedrníku atd.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907