Co by se stalo, kdyby se Země převrátila? Změnilo by to náš život?

02.07.2015 - Michal Švanda


Reklama

Zdá se vám uvedená otázka nesmyslná? Zřejmě ano. Vědci však téměř jistě vědí, že v minulosti se jedna planeta „vzhůru nohama“ skutečně obrátila. Řeč je o Venuši, která jako jediná ve Sluneční soustavě rotuje v opačném smyslu, než obíhá kolem Slunce. K možným hypotézám patří dávná tečná srážka s jiným planetárním zárodkem, jež mohla rotační osu převrátit. (Pro zajímavost: Uran má zase osu téměř v rovině oběžné dráhy, takže jakoby „válí sudy“.)

Jak by však podobná událost změnila náš život v případě Země, pomineme-li fakt, že by takový impakt velká část biosféry nejspíš nepřežila? Pokud by se zachovala rotační perioda, následky by byly spíše kosmetického rázu. Přirozeně by se změnil smysl „západu“ a „východu“, neboť Slunce by vycházelo na západě a směřovalo by k východu, kde by posléze zapadlo. Prohodila by se také roční období: léto by na severní polokouli nastávalo od prosince do února. 

Naše vnímání „severu“ a „jihu“ by však nejspíš zůstalo stejné a severní polokoule by zřejmě nadále nesla totéž označení. Sever od jihu totiž odlišuje orientace magnetického pole Země, které se odvíjí od rotujícího nitra tělesa, takže by se převrátilo společně s planetou a střelka kompasu by sever ukazovala stále v arktických oblastech. 

Podstatně by se ovšem proměnila noční obloha. Již bychom nevídali Polárku, Velký vůz či Kasiopeu, ale museli bychom si zvyknout na nová souhvězdí jako Jižní kříž, Tukana nebo Mečouna. Měsíc by byl také „vzhůru nohama“. A pokud si chcete podobnou situaci vyzkoušet v praxi, stačí vyrazit na jižní polokouli.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 11/2014

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Koalové na Klokaním ostrově nikdy neviděli člověka a záchrana ze spáleného lesa je pro ně velmi stresující.

Zajímavosti
Revue

Americké konopí na předpis má více THC, než je nutné, a nejspíš i více, než je zdrávo.

Věda
Vesmír

Život dobrovolců s sebou nesl nebezpečí komolení češtiny

Historie

Čarokrásní otakárci

V naší přírodě se můžete setkat se dvěma opravdovými klenoty: otakárkem fenyklovým a otakárkem ovocným. Je potěšitelné, že zatímco v nedávno minulých časech byl jejich výskyt velmi vzácný, v posledních letech se s nimi můžete setkat častěji. Přestože se v literatuře dočtete, že otakárek ovocný je v našich krajích vzácnější než fenyklový, moje osobní zkušenost to nepotvrzuje: ovocného vídám mnohonásobně častěji.

Otakárek fenyklový (Papilio machaon) připomíná krasavce z tropů. Od ovocného se liší kresbou na křídlech, sytější základní barvou (béžovou až žlutou), červenými oky a kratšími ostruhami. I tento motýl je skvělým letcem, oddávajícím se hilltoppingu. Je dvougenerační, v nejteplejších oblastech jižní Moravy až třígenerační. Dospělci létají od konce dubna do září. Housenky se živí na miříkovitých rostlinách – např. na mrkvi, kopru, kmínu, fenyklu, bedrníku atd.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907