Co si s sebou brali naši předci na cesty?

07.02.2019 - Jan Šimek

Cestování trvalo našim předkům mnohem déle než dnes, i oni si ale na cesty balili jídlo. Co si vlastně mohli s sebou vzít a jak dosáhli toho, že se jim jídlo po cestě nezkazilo?

<p>Dlouho zrající sýry byly pro cestování ze všech typů sýru nejvhodnější</p>

Dlouho zrající sýry byly pro cestování ze všech typů sýru nejvhodnější


Reklama

Základ středověké kuchyně tvořily vedle chleba polévka, maso a kaše. Jak uchovat na cesty jedlou polévku? Stačilo připravit hustý vývar zbavený přebytečné vody odvařením a zahuštěný přírodní želatinou. Po zalití horkou vodou se želatina zase rozpustila a hospodyně nebo cestovatel si snadno připravili výtečnou polévku. Podle původních receptů takto zahuštěná polévka vydržela až tři týdny, v chladu i dva měsíce. Můžete si ji zkusit připravit místo bujónu.

Solit, udit, sušit

Maso se uchovávalo pro případ cesty několika způsoby. Nejčastěji nasolením, k čemuž posloužilo hlavně maso hovězí, koňské nebo skopové, které mělo nejmenší tendenci se kazit. Vepřové bylo pro cestování naopak nevhodné, jelikož se kazilo rychle. Osušené maso se nakládalo do soli, případně smíchané se salinitrem, jenž se podle dokladů začal využívat ke konzervaci již v 16. století. Využití salinitru jako antibakteriálního prostředku výrazně zlepšilo kvalitu soleného masa. Maso v soli leželo kolem tří až čtyř týdnů, než bylo připraveno k vaření nebo uzení. Solené maso se samotné jíst nedalo a bylo jej třeba vařením a úpravou odsolit. Vydrželo však nejdéle.

TIP: Dvakrát a dost: Najedli byste se ve středověku dosyta?

Uzení byl druhý způsob uchování masa na cesty. Maso se po naložení do soli udilo minimálně dva, lépe čtyři dny. Mělo tu výhodu, že se dalo jíst i tepelně neupravené. Za třetí se maso dalo uchovat sušením. Stačilo ho trochu nasolit a pověsit na suché temné místo nebo do pece. V peci se sušilo 10 hodin na malém ohni, nebo na suchém temném místě zhruba 60 dnů. 

Tvaroh a sýr

K cestování se hodil i sýr a tvaroh. Sýr uchovávali lidé v plachetce. Pro cestování v teple se hodil typ, který dlouho zrál a proces zrání v něm byl samovolně ukončen. Ten pak vydržel i dva týdny. Tvaroh pro cestování bylo třeba zbavit přebytečné vody poctivým vykapáním v plachetce. Pak se nakládal s cibulí, česnekem a kmínem do malých hrnků. Česnek působí jako antibiotikum a zabraňoval rychlé zkáze.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Pixabay

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

El Comandante Fidel Castro - Pro Bílý dům představoval vládce Havany úhlavního nepřítele. CIA údajně jen v letech 1959–1963 provedla neuvěřitelných 638 pokusů o atentát.

Zajímavosti

Jedovatá a nebezpečná homolice síťkovaná

Věda

Vizualizace hvězdy s obří magnetickou skvrnou - Skvrna je jasná, zabírá až čtvrtinu povrchu hvězdy a je způsobena magnetickým polem hvězdy. Při rotaci hvězdy se skvrnu objevuje a mizí na polokouli přivrácené k Zemi, což způsobuje pozorovatelné změny jasnosti hvězdy.

Vesmír

Albert Eduard byl požitkář a nic na tom nezměnil ani sňatek s princeznou Alexandrou.

Historie

Vojáci museli využívat každé příležitosti k odpočinku, během samotné bitvy jich ale moc nebylo

Válka

Růžová záplava v ohrožení

Obří hejno plameňáků růžových nedaleko keňského jezera Nakuru je oblíbenou turistickou atrakcí. Turismus zde generuje příjmy okolo 1,3 milionu dolarů měsíčně (v přepočtu asi 30 milionů korun). Jezero ale trpí značným znečištěním a poklesem hladiny. V záchraně jezera a jeho růžových obyvatel se proto angažuje místní neziskové sdružení.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907