Co si s sebou brali naši předci na cesty?

07.02.2019 - Jan Šimek

Cestování trvalo našim předkům mnohem déle než dnes, i oni si ale na cesty balili jídlo. Co si vlastně mohli s sebou vzít a jak dosáhli toho, že se jim jídlo po cestě nezkazilo?

<p>Dlouho zrající sýry byly pro cestování ze všech typů sýru nejvhodnější</p>

Dlouho zrající sýry byly pro cestování ze všech typů sýru nejvhodnější


Reklama

Základ středověké kuchyně tvořily vedle chleba polévka, maso a kaše. Jak uchovat na cesty jedlou polévku? Stačilo připravit hustý vývar zbavený přebytečné vody odvařením a zahuštěný přírodní želatinou. Po zalití horkou vodou se želatina zase rozpustila a hospodyně nebo cestovatel si snadno připravili výtečnou polévku. Podle původních receptů takto zahuštěná polévka vydržela až tři týdny, v chladu i dva měsíce. Můžete si ji zkusit připravit místo bujónu.

Solit, udit, sušit

Maso se uchovávalo pro případ cesty několika způsoby. Nejčastěji nasolením, k čemuž posloužilo hlavně maso hovězí, koňské nebo skopové, které mělo nejmenší tendenci se kazit. Vepřové bylo pro cestování naopak nevhodné, jelikož se kazilo rychle. Osušené maso se nakládalo do soli, případně smíchané se salinitrem, jenž se podle dokladů začal využívat ke konzervaci již v 16. století. Využití salinitru jako antibakteriálního prostředku výrazně zlepšilo kvalitu soleného masa. Maso v soli leželo kolem tří až čtyř týdnů, než bylo připraveno k vaření nebo uzení. Solené maso se samotné jíst nedalo a bylo jej třeba vařením a úpravou odsolit. Vydrželo však nejdéle.

TIP: Dvakrát a dost: Najedli byste se ve středověku dosyta?

Uzení byl druhý způsob uchování masa na cesty. Maso se po naložení do soli udilo minimálně dva, lépe čtyři dny. Mělo tu výhodu, že se dalo jíst i tepelně neupravené. Za třetí se maso dalo uchovat sušením. Stačilo ho trochu nasolit a pověsit na suché temné místo nebo do pece. V peci se sušilo 10 hodin na malém ohni, nebo na suchém temném místě zhruba 60 dnů. 

Tvaroh a sýr

K cestování se hodil i sýr a tvaroh. Sýr uchovávali lidé v plachetce. Pro cestování v teple se hodil typ, který dlouho zrál a proces zrání v něm byl samovolně ukončen. Ten pak vydržel i dva týdny. Tvaroh pro cestování bylo třeba zbavit přebytečné vody poctivým vykapáním v plachetce. Pak se nakládal s cibulí, česnekem a kmínem do malých hrnků. Česnek působí jako antibiotikum a zabraňoval rychlé zkáze.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Pixabay

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Milovníci konspirací rádi argumentují vztyčenou vlajkou: Vypadá, jako by vlála ve větru, který však na Měsíci nefouká.

Zajímavosti

Vojenskou posádku města Otranta tvořilo pouze 400 mužů. Proti nim stálo patnáct až dvacet tisíc tureckých vojáků.

Historie
Revue
Věda

Prototyp vesmírné trouby na pečení

Vesmír

Opice si s kamennými nástroji rozumí

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907