Čokoholici a mlsouni se mohou radovat, podle nové studie uveřejněné v Nature Neuroscience látka obsažená v kakaových bobech zlepšuje lidskou paměť. Má to ale malý háček
Čokoláda se vyrábí z kvašených, pražených a mletých zrnek tropického kakaového stromu Theobroma cacao. Zrna pocházejí z kakaových tobolek – bobů a jednou z látek, kterou kakaové boby obsahují je Flavan-3-ol, někdy též zvaný flavanol.
Reálné účinky flavanolu na lidský mozek se rozhodl prozkoumat americký neurolog Scott Small z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Na pomoc si vzal 37 dobrovolníků ve věku 50 až 69 let a 19 z nich nechal 2× denně pít nápoj s obsahem 900 miligramů sušeného kakaa s vysokým obsahem flavanolu. Zbytek dobrovolníků dostal podobný nápoj, který ale obsahoval jen 10 miligramů látky.
Před testem a po něm celá skupina podstoupila sérii vyšetření pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI). Testy jednoznačně prokázaly až o 20% vyšší míru prokrvení mozkových struktur označovaných jako limbický systém. Ten se podílí na podpoře mnoha funkcí, například emocí, chování, dlouhodobé paměti a čichu. Dobrovolníci také podstoupili testy paměti, které ukázaly, že tříměsíční užívání vysokých dávek flavanolu zlepšilo jejich schopnosti zapamatovat si složité abstraktní obrazce.
Vědci také zjistili, že deset let věku zpomaluje rychlost paměťové reakce přibližně o 220 milisekund. Dobrovolníci užívající tři měsíce flavanol přitom měli reakce v průměru o 660 milisekund rychlejší, než jejich vrstevníci. Závěr tak lze s mírnou nadsázkou interpretovat tak, že účinky flavanolu zlepšily paměť o desítky let.
Bohužel čokoládou si k lepší paměti zřejmě nepomůžeme. Obsah flavanolu se v čokoládových výrobcích značně liší a určující přitom není ani to, zda se jedná o hořkou, nebo mléčnou čokoládu. Zásadní vliv na obsah flavanolu má totiž proces zpracování kakaového bobu, tedy fermentace, sušení a pražení. Aby se účinky flavanolu na naši paměť projevily, museli bychom pravděpodobně spořádat zdraví ohrožující množství čokolády.
Nature Neuroscience
HistorieAby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)