Čokoláda dokáže zlepšit lidskou paměť až o desítky let

15.11.2014 - Martin Reichman

Čokoholici a mlsouni se mohou radovat, podle nové studie uveřejněné v Nature Neuroscience látka obsažená v kakaových bobech zlepšuje lidskou paměť. Má to ale malý háček


Reklama

Čokoláda se vyrábí z kvašených, pražených a mletých zrnek tropického kakaového stromu Theobroma cacao. Zrna pocházejí z kakaových tobolek – bobů a jednou z látek, kterou kakaové boby obsahují je Flavan-3-ol, někdy též zvaný flavanol. 

Doping pro naši paměť

Reálné účinky flavanolu na lidský mozek se rozhodl prozkoumat americký neurolog Scott Small z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Na pomoc si vzal 37 dobrovolníků ve věku 50 až 69 let a 19 z nich nechal 2× denně pít nápoj s obsahem 900 miligramů sušeného kakaa s vysokým obsahem flavanolu. Zbytek dobrovolníků dostal podobný nápoj, který ale obsahoval jen 10 miligramů látky.

Před testem a po něm celá skupina podstoupila sérii vyšetření pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI). Testy jednoznačně prokázaly až o 20% vyšší míru prokrvení mozkových struktur označovaných jako limbický systém. Ten se podílí na podpoře mnoha funkcí, například emocí, chování, dlouhodobé paměti a čichu. Dobrovolníci také podstoupili testy paměti, které ukázaly, že tříměsíční užívání vysokých dávek flavanolu zlepšilo jejich schopnosti zapamatovat si složité abstraktní obrazce.

Čím starší, tím pomalejší

Vědci také zjistili, že deset let věku zpomaluje rychlost paměťové reakce přibližně o 220 milisekund. Dobrovolníci užívající tři měsíce flavanol přitom měli reakce v průměru o 660 milisekund rychlejší, než jejich vrstevníci. Závěr tak lze s mírnou nadsázkou interpretovat tak, že účinky flavanolu zlepšily paměť o desítky let.

Bohužel čokoládou si k lepší paměti zřejmě nepomůžeme. Obsah flavanolu se v čokoládových výrobcích značně liší a určující přitom není ani to, zda se jedná o hořkou, nebo mléčnou čokoládu. Zásadní vliv na obsah flavanolu má totiž proces zpracování kakaového bobu, tedy fermentace, sušení a pražení. Aby se účinky flavanolu na naši paměť projevily, museli bychom pravděpodobně spořádat zdraví ohrožující množství čokolády.

  • Zdroj textu:

    Nature Neuroscience

  • Zdroj fotografií: Chex Finer Foods

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907