Zvířata, co dokážou žít ze slunce. Jako rostliny

06.05.2013 - Jan Fiala

Fotosyntéza je chemický proces, díky kterému autotrofní organismy přeměňují sluneční energii na energii chemickou, kterou pak využívají ke svému životu. Každý asi považuje fotosyntézu za výhradní doménu rostlin, ale nedávné objevy prokázaly, že fotosyntetizují i některá zvířata

<p>Zákon proti žvýkačkám se singapurská vláda pokoušela prosadit už roku 1983, tehdy však marně.</p>

Zákon proti žvýkačkám se singapurská vláda pokoušela prosadit už roku 1983, tehdy však marně.


Reklama

Zadožábří vodní plži z rodu Elysia (např. druhy E. chlorotica, E. viridis a E. pusilla) dokáží získávat chloroplasty (rostlinné organely, které provádějí fotosyntézu pomocí chloroplastů) ze zelených řas, jimiž se živí, udržovat je ve svých buňkách a pomocí nich produkovat energii. Dokonce tak získávají většinu své energie, což je pro ně pochopitelně velice výhodné, když několik měsíců dokážou přežít jen na „sluneční pohon“. Tento způsob, nazývaný kleptoplastie (tj, „krádež plastidů“), využívají i jim příbuzní, modře zbarvení plži Pteraeolidia ianthina.

Trochu jiného mechanismu využívá mšice kyjatka hrachová. Ta sice neprovozuje fotosyntézu jako takovou, ale obsahuje karotenoidové barvivo, a pomocí sluneční energie dokáže vyrábět molekuly ATP, které jsou základní jednotkou energie pro organismy.

Překvapivým zjištěním bylo, že existuje i obratlovec, který využívá přímé sluneční energie. Axolotl skvrnitý (Ambystoma maculatum) využívá symbiózy se zelenými řasami, které jeho imunitní systém „vpustí“ do svého těla, a obojživelník pak jejich prostřednictvím dokáže využívat energii, kterou řasy ze slunce získají. 

V roce 2010 navíc britsko-izraelský výzkumný tým objevil, že sršeň východní (Vespa orientalis) dokáže také využívat energii ze slunce, a dokonce přímo bez symbiotického prostředníka. Využívá k tomu barvivo Xanthopterin ve žlutém pruhu na zadečku. Díky tomu dokáže být aktivní i za přímého slunce, což je pro ostatní sršně neobvyklé.

  • Zdroj textu:

    Nature, PNAS, Symbiosis, BBC Earth

  • Zdroj fotografií: AnimalVista.com, Shutterstock, Wikipedia, Mary S.Tyler, Nicholas Curtis/Ray Martinez

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Podle vědců je cesta k Marsu přes Venuši rychlejší a levnější než přímá cesta Země – Mars.

Vesmír

Terasy byly sice stavěny za pomocí primitivních nástrojů, ale zato s hlubokou znalostí vodní mechaniky.

Zajímavosti

Láska k Anně Boleynové vedla k Jindřichově rozluce s katolickou církví.

Historie

Test nového hydrogelu s 45kilogramovou zátěží.

Věda

Třicet metrů dlouhý a čtyři metry široký most přes řeku Neretvu rozkázal postavit Sulejman Nádherný roku 1557 na místě starého dřevěného mostu zavěšeného na řetězech. Jeho stavba trvala devět let a vůbec nebylo jisté, že se jeho smělý oblouk, stoupající nad vodou do výšky 24 metrů, po odstranění lešení neprolomí. Most na jedné z prvních fotografií z roku 1913 (kolorováno).

Zajímavosti

Němečtí úderníci dokázali využít těžké kulomety i jako ofenzivní zbraně

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907