Dalekohled Jamese Webba: Nástupce populárního Hubblea

17.03.2014

Teleskop Jamese Webba -<p>JWST s objektivem o průměru 6,5 m se stane největším vesmírným dalekohledem</p>
Teleskop Jamese Webba -

JWST s objektivem o průměru 6,5 m se stane největším vesmírným dalekohledem


Reklama

Připravovaný dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) by se měl stát nástupcem známého Hubbleova vesmírného dalekohledu, přičemž plocha jeho objektivu má být sedmkrát větší. JWST bude zaměřen na výzkum vesmíru v oboru infračerveného záření, jež dokáže proniknout například skrz oblaka kosmického prachu, která nejsou průhledná pro viditelné světlo. To umožní lépe studovat vzdálené mlhoviny, molekulární oblaka v místě rodících se hvězd, prachoplynné disky mladých hvězd se vznikajícími planetami, jádra aktivních galaxií apod.

Objektiv bude složen z osmnácti hexagonálních segmentů o celkovém průměru 6,5 m, což umožní nahlédnout hlouběji do vesmírného prostoru a pozorovat slabší objekty. Velké zrcadlo také dovolí pořizovat snímky s mimořádným rozlišením. Tak velký objektiv však není možné zhotovit z jednoho kusu a ten pak instalovat přímo na dalekohled. Proto se musí všech osmnáct segmentů zrcadla rozložit do požadovaného tvaru až ve vesmíru.

Po startu bude dalekohled JWST naveden do oblasti Lagrangeova libračního bodu L2, kolem nějž bude kroužit po dráze o poloměru 800 000 km. Veškeré součásti dalekohledu musí fungovat spolehlivě, neboť nebude možné provádět jakoukoliv údržbu či opravy. Vývoj dalekohledu je oproti předpokladům mnohem složitější a nákladnější. Původně byl start v plánu v roce 2007 a náklady se odhadovaly na půl miliardy dolarů. Avšak loni se již počítalo se startem v roce 2018 a předpokládané náklady se vyšplhaly na 8,7 miliardy dolarů.

James Webb SPace Telescope
Start: 2018 (?)
Výška oběžné dráhy: 1 500 000 km
Průměr: 6,5 m
Hmotnost: 6 200 kg
Pozorování v oboru: infračervené záření

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 12/2012

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907