Dálkově ovládaný mikročip: Antikoncepce pro moderní ženu

14.07.2014 - Jan Miklín

Čip automaticky dávkující hormonální antikoncepci, který vydrží šestnáct let a jehož je navíc možné vypnout pomocí dálkového ovládání. Přesně to představili a testují američtí vědci


Reklama

Samotný mikročip byl u lidí zatím testován jako dávkovač pravidelné dávky léků proti osteoporóze, antikoncepční účinky jsou zkoušeny na zvířatech. Před uvedením do prodeje ještě zbývá vyřešit také otázku spolehlivosti a možných nežádoucích účinků dlouhé přítomnosti čipu v těle.

Přesné dávkování

Zařízení o rozměrech 20×20×7 mm je plánováno k implantaci pod kůži v oblasti hýždí, paže nebo břicha. Jeden a půl kubického centimetru objemu obsahuje hormon levonorgestrel, již nyní používaný v hormonální antikoncepci. Najednou se jej uvolňuje 30 µg, zásoba tedy stačí na šestnáct let.

Nejtěžším úkolem byla pro vědce výroba membrány, která lék (či hormon) dávkuje. Ta funguje tak, že slabý elektrický proud z baterie prochází titanovo-platinovou stěnou, kterou lehce nataví a díky tomu se do těla uvolní patřičná dávka. 

Dalším plusem je možnost dávkování pomocí dálkového ovladače změnit nebo zcela vypnout. Žena tak po otěhotnění může znovu antikoncepci pohodlně nasadit. Výhodou je hlavně velká výdrž – nyní je maximální doba jednorázové ochrany okolo pěti let. Pokud vše půjde podle plánů, do prodeje se revoluční antikoncepce dostane v roce 2018. Vědci by také rádi co nejvíce zlevnili její výrobu tak, aby se mohla dostat i tam, kde se momentálně porodnost nekontroluje.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907