Dějiny násilí: Pět nejhrůznějších mučicích nástrojů

14.06.2017 - Marek Telička

Středověk je v lidských myslích zapsán jako jedno z nejkrutějších období dějin, kdy mučení bylo legitimním právním postupem. Nejen ze středověku ovšem pocházejí nástroje, které svou hrůzností berou člověku dech


Reklama

Sicilský býk

Kdy byl vynalezen: asi roku 550 př. n. l.
Stojí za zmínku: vládce Falaris byl znám svými nesčetnými krutostmi, mezi než údajně patřil i kanibalismus

Zařízení sestrojené údajně athénským sochařem Perillem v 6. století př. n. l. bylo vykováno z mosazi do podoby skutečného býka. Do duté sochy byli uzavíráni odsouzenci na smrt, jimž byl napřed vyříznut jazyk. Kati potom pod sochou zažehli oheň. Výkřiky agónie, které se ozývaly z nitra rozžhaveného mučicího nástroje, byly zesilovány důmyslně vytvořeným vnitřkem sochy a vytvářely dojem skutečného bučícího býka. Fakt, že přihlížející nemohli vidět utrpení odsouzeného, činil popravu méně hrůzyplnou.

Podle legendy vytvořil Perillus býka pro sicilského tyrana Falarise z Akragantu. Za svůj výtvor očekával tučnou odměnu, ale namísto ní se stal prvním člověkem, na němž bylo zařízení vyzkoušeno. Podle některých zdrojů se obětí ďábelského vynálezu stal později i sám Falaris. V býkovi skončil poté, co byl po 16 letech své vlády svržen z trůnu. 

Mrchožroutova dcera

Kdy byla vynalezena: zhruba v polovině 16. století
Stojí za zmínku: „mrchožroutova dcera” byla protikladem „dcery vévody z Exeteru” – skřipce, kde byla oběť naopak natahována

Tento mučicí nástroj dostal v angličtině pojmenování „Scavenger‘s Daughter“ (tedy „mrchožroutova dcera“). Zřejmě šlo o účelové zkomolení jména vynálezce předmětu – Brita Leonarda Skeffingtona, který žil v době krále Jindřicha VIII. Jednoduché zařízení bylo tvořeno železnou obručí s pantem. Oběť do ní byla sevřena a postupným utahováním stále více stlačována do nedobrovolného dřepu. Tlak byl tak velký, že dříve nebo později odsouzenci praskla žebra a hrudní kost a došlo k poškození páteře. Někdy údajně nešťastníkovi tekla krev z konečků prstů a z obličeje. O používání mrchožroutovy dcery se dochovaly jen velmi kusé informace a zdá se, že zařízení nemělo mezi katy velkou popularitu.

Železná panna

Kdy byla vynalezena: na konci 18. století
Stojí za zmínku: variace železné panny nalezená ve Španělsku byla vytvořena do podoby Panny Marie a měla mechanismus, jenž oběť „obejmul“ a přimáčkl více na hroty

Železná panna je zařízení tak ďábelské, že bylo jednu dobu považováno za výmysl. Šlo o jakýsi vzpřímený sarkofág s dvojitými dveřmi. U jednoho ze zachovaných exemplářů bylo na jednom křídle osm a na druhém třináct bodců. Jakmile byly dveře zavřeny, promyšleně umístěné hroty probodly různé životně důležité orgány. Bodce ovšem byly relativně krátké, takže nedošlo k okamžitému usmrcení. Odsouzence naopak čekalo několik hodin dlouhá smrt vykrvácením. Jakoby to samo o sobě nestačilo, byly dva hroty umístěny tak, aby probodly oči. I když je železná panna spojována se středověkem, ve skutečnosti zřejmě nebyla použita dříve než na konci 18. století.

Nejznámějším zařízením tohoto druhu je norimberská železná panna. Jedna z teorií o jejím vzniku říká, že jde ve skutečnosti o mylnou rekonstrukci středověkého mučicího nástroje „Schandmantel“ („plášť hanby“), který byl vyroben ze dřeva a plechu, ale neměl žádné bodce.

Skřipec

Kdy byl používán: zhruba od poloviny 15. století až do 18. století
Stojí za zmínku: zřejmě poprvé byla tato forma mučení použita už v antice

Na rozdíl od tří předchozích nástrojů, které lze považovat spíše za mučitelské výstřelky, byl skřipec v Evropě používán po dobu několika století. Měl mnoho podob, ale základní myšlenka spočívala v upnutí lidského těla do mechanismu, jenž je postupně natahoval, až byly končetiny vykloubeny, v krajním případě zcela odtrženy od těla. Skřipec byl kombinován s dalšími mučicími postupy. V jednom z popisovaných případů byl mučený natažen na skřipec a pod ním byl rozdělán oheň, který činil utrpení pokud možno ještě nesnesitelnějším.

Hruška úzkosti

Kdy byla vynalezena: zřejmě v první polovině 17. století
Stojí za zmínku: obdobné zařízení bylo údajně používáno jako roubík

Pokud by měl být zvolen mučicí nástroj, jehož existence je nejvýraznějším příkladem psychické vyšinutosti jeho konstruktérů, takzvaná „hruška úzkosti“ by měla velké šance toto prvenství získat. Přístroj většinou opravdu tvarovaný jako hruška byl složený ze tří nebo čtyř listů připevněných k vrchní části pantem. Otáčením zabudovaného závitu byly od sebe listy oddalovány. Hruška, kterou byli většinou trestáni zrádci, smilníci nebo homosexuálové, byla vložena do některého z tělních otvorů (podle typu provinění) a její listy byly poté rozevřeny. Došlo k masivnímu vnitřnímu krvácení, které ale zřídka bylo smrtelné. Většinou hned poté následovaly jiné mučicí metody. 

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií:

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Topografické zobrazení Měsíce na základě snímku sondy Lunar Reconnaissance Orbiter

Vesmír

 Dohodová propaganda dokázala německé zločiny v Belgii propagandisticky využít.

Válka

Pro Evropany byly dřevěné inuitské mapy jen primitivním suvenýrem – ony však velice účinně kopírují topografii pobřeží.

Historie

Pavel Palacký začal hrad rekonstruovat před dvaceti lety. Dnes se tam může ubytovat až 28 hostů.

Zajímavosti

Hyperbarická kyslíková terapie dokáže zvrátit stárnutí buněk.

Věda

Americké stroje F-15 Eagle sehrály vysoce důležitou roli v operaci Pouštní bouře.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907